Předpisy daňových nedoplatků à la Jukos sráží firmy na kolena
Připravuje se další kauza jakou byl Jukos? To je otázka, jež pronásleduje ruskou ekonomiku už od roku 2003, kdy Kreml zahájil právní útok na ropného giganta a poslal jeho vlastníka Michaila Chodorkovského do vězení. Ostatní příslušníci ruské oligarchie jsou dosud na svobodě a jejich společnosti zůstávají nedotčené. Avšak šetření kolem daní v Jukosu se nezdá být jednorázovou záležitostí, v což mnozí investoři optimisticky doufali. Během posledních měsíců drtí ruské daňové úřady mnohamilionovými předpisy nedoplatků jednu firmu za druhou.
Vyměřeno po letech.
Několik ostatních ruských ropných podniků bylo obviněno ze zneužití daňového ráje ke snížení svých povinností. Jejich počínání se ale v konkrétní době zdálo být legální. V loňském roce byly vypočteny daňové nedoplatky Sibneftu a TNK-BP ve výši 730 a 87 milionů dolarů. Je pravda, že tyto požadavky jsou nicotné ve srovnání s částkou 28 miliard dolarů, uložených Jukosu. Ovšem nejistota, kolik budou možná muset zaplatit, zůstává. Navíc je známo, že nedávné hloubkové daňové kontroly se neomezily pouze na firmy podnikající ve sféře přírodních zdrojů.
Zahraniční investoři se polekali, když byl společnosti VimpelCom (VIP ), přednímu operátorovi mobilních telefonů, v prosinci vyměřen daňový nedoplatek za rok 2001. Podnik, který prodává své služby pod značkou Beeline, je z 29 procent vlastněn norskou společností Telenor (TELN ). To nezabránilo tomu, aby vláda navýšila svou pohledávku na 35 milionů dolarů. Postupně vycházejí najevo výsledky dalších daňových šetření. V bezpečí nejsou dokonce ani přímé pobočky zahraničních společností. JT International, provozní divize japonské Tobacco Inc., v lednu prozradila, že ruské pobočce bylo zpětně vyměřeno 85 milionů dolarů na daň z přidané hodnoty za rok 2000.
Čím se vysvětluje současná náhlá smršť kolem daňových nedoplatků? Obchodníci říkají, že postoj Kremlu k záležitosti kolem Jukosu byl pro daňové úředníky signálem, že si mohou zákony vykládat podle vlastní potřeby. Úpravy daně v Jukosu byly v souladu s literou zákona, takže žaloba musela přijít se zbrusu novými právními návrhy, například s myšlenkou, že daňový poplatník může být stíhán z důvodu „zlého úmyslu“. Peter Medvedev, vedoucí divize mezinárodní daňové praxe poradenské společnosti Ernst & Young v Moskvě, říká, že tato neurčitost dala daňovým inspektorům ohromnou moc rozhodovat se podle volného uvážení, což však neodpovídá jejich znalostem o tom, jak jednotlivá obchodní a průmyslová odvětví fungují.
Mocný nástroj.
Ne každý je k výběrčím daní tak kritický. V Rusku byly donedávna daňové úniky nekontrolovatelné. „Jistým způsobem je současné stádium logické. Vláda to ale přehnala,“ říká Igor Jurgens, první viceprezident investiční banky Renaissance Capital a dodává, „ je třeba najít kompromis mezi zájmy státu a zájmy soukromého vlastníka.“
Přinejmenším prezident Vladimir Putin si zřejmě škodu způsobenou eskalací hloubkových kontrol uvědomuje. Naznačil v únoru svou podporu opatřením, která by měla omezit dobu určenou na daňové audity a snížit pravomoci daňových revizorů k provádění opakovaných revizí. I tak může ale zavedení těchto reforem chvíli trvat. Ke všemu ještě volají přední podnikatelé po zárukách typu „daňové amnestie“, které by je ochránily před vymáháním daňových nedoplatků za mnoho let zpátky.
To by významně přispělo k ukončení nejistot, které visí nad mnoha ruskými obchodními aktivitami. Háček je v tom, že daňová amnestie by zároveň omezila oblíbený nástroj Kremlu pro udržení oponentů a problémových oligarchů na uzdě. Dokud bude Putin dbát víc na kontrolu politiky než na atmosféru pro ruské investice, budou se podniky dál obávat, zda jejich osud nebude podobný osudu Jukosu.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
