Plenární zasedání čínského parlamentu dnes schválilo změnu ústavy, z níž bude vyškrtnuta klauzule omezující výkon funkce prezidenta na deset let. Podle očekávání hladce prošel návrh Čínské komunistické strany, který posílí pozici současné hlavy státu Si Ťin-pchinga. Ten bude moci nyní vládnout neomezeně.
Ústava dosud omezovala výkon funkce prezidenta a viceprezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na na deset let. Vládnoucí komunistická strana minulý měsíc podala návrh na vyškrtnutí příslušné klauzule z ústavy, delegáti plenárního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu) o něm hlasovali dnes.
Návrh prošel podle očekávání hladce. Jak uvedla agentura Reuters, od bezmála 3000 delegátů získal jen dva hlasy proti, tři delegáti se hlasování zdrželi.
Schválení ústavní změny umožní prezidentovi Si Ťin-pchingovi setrvat ve funkci i po vypršení druhého funkčního období v roce 2023.
Prezident Číny Si Ťin-pching si nechal posvětit obrovskou moc. Čtěte více
Si Ťin-pching se dostal do čela strany koncem roku 2012 a soustředil od té doby ve svých rukou tolik moci, jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 25 let. Prezidentem je od března 2013. Západ a čínská opozice prezidenta kritizují, že jeho působení v čele země je provázeno návratem kultu osobnosti kolem hlavy státu a také posílením represí vůči obráncům demokracie a lidských práv.
V Číně je prezident stále nesmírně populární, mimo jiné díky svému nesmlouvavému tažení proti korupci. Proti plánu na jeho možné doživotní vládnutí ale vystoupila řada lidí na internetu, kteří varovali před nástupem diktatury ve stylu KLDR a návratu k éře Mao Ce-tunga.
| Si Ťin-pching |
|---|
| Si Ťin-pching je považován za ambiciózního a pragmatického politika. Na rozdíl od některých svých stranických kolegů se mu úspěšně daří vyhýbat se skandálům. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla. Soustředil ve svých rukou tolik moci, jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 25 let a zároveň posílil vliv komunistické strany. |
| Značnou popularitu mezi lidmi mu vynesla rozsáhlá protikorupční politika. Z korupce byl obviněn například Ling Ťi-chu, jeden z nejbližších poradců bývalého prezidenta Chu Ťin-tchaa, nebo bývalý šéf vnitřní bezpečnosti Čou Jung-kchang. Obyčejní lidé v Číně prezidentovi přezdívají „strýček Si“. |
| Západ a čínská opozice prezidenta kritizují, že jeho působení v čele země je provázeno návratem kultu osobnosti kolem hlavy státu a také posílením represí vůči obráncům demokracie a lidských práv. |
| Za jeden z klíčových bodů vlády označil Si ťin-pching modernizaci armády, která je co do počtu vojáků nejpočetnější na světě. Peking investuje mimo jiné do stavby letadlových lodí, raketových systémů či do stíhaček s technologií stealth, díky níž jsou obtížně zjistitelné radarem. Pod vládou Si ťin-pchinga Čína prosazuje své nároky v teritoriálních sporech ve Východočínském a Jihočínském moři. Obyvatelům Číny Si ťin-pching rovněž slíbil, že do roku 2020 vymýtí extrémní chudobu ze všech venkovských oblastí. |
| Klíčovou iniciativou v oblasti zahraniční politiky je pro Si Ťin-pchinga projekt nové Hedvábné stezky, který má za cíl rozvoj obchodu mezi Evropou a Čínou a který zahrnuje rozsáhlou obnovu infrastruktury rozvojových zemí, přes něž jsou plánovány železniční i námořní trasy. Čínská ekonomika dosáhla v loňském roce růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 6,9 procenta, čímž překonala původní vládní cíl. Pro letošek si vláda stanovila za cíl udržet ekonomický růst na úrovni kolem 6,5 procenta. |
Čtěte také:
