NÁKUP POČÍTAČE Při nákupu počítače se zpravidla zaměřujeme na výkon procesoru, velikost paměti či kapacitu pevného disku. Zkrátka na parametry, které mají vliv na funkčnost sestavy. Velmi často se ale zapomíná na potřeby pracovníka, který s počítačem pracuje.
NÁKUP POČÍTAČE Při nákupu počítače se zpravidla zaměřujeme na výkon procesoru, velikost paměti či kapacitu pevného disku. Zkrátka na parametry, které mají vliv na funkčnost sestavy. Velmi často se ale zapomíná na potřeby pracovníka, který s počítačem pracuje.
Žijeme v době, kdy je nástup počítačů patrný v každém odvětví lidské činnosti. Firmy jejich pomocí komunikují, vedou účetnictví, elektronické knihy jízd, seznam klientů, připojují se přes počítač na internet. Jenže v celém tomto řetězci je jeden velice nestabilní a poruchový prvek, který má zásadní vliv na celkovou výkonnost celé „sestavy“ - je jím člověk.
I když budete mít ten nejvýkonnější počítač na světě, pokud na něj obsluha dobře neuvidí, bude unavená, budou ji bolet ruce a záda, pálit oči a podobně, bude její výkon na úrovni počítače za zlomek ceny. Člověk totiž pro optimální výkonnost vyžaduje určité podmínky, na které řada firem zapomíná. U pracovní stanice za 40 tisíc korun se tak nezřídka setkáme s levnou myší, klávesnicí nebo židlí z výprodeje za pár stokorun.
HLAVNĚ DOBŘE VIDĚT
Málokdo ví, že poloha monitoru není zcela libovolná. Obrazovka by měla být předně umístěna v optimální pozorovací vzdálenosti, která je však silně individuální.
Zjistíte ji tak, že se nejprve podíváte na displej zblízka a pozvolna se od něj vzdalujete. Přesně v okamžiku, kdy vám zmizí viditelný rastr jednotlivých bodů, tak jste našli optimální pozorovací vzdálenost - čím menší velikost bodu, tím menší je tato vzdálenost. Často se nedostanete ani na metr. Proto jsou třeba lepší 19“ displeje, i když nabízejí stejné rozlišení jako ty 17“ - velikost bodu i pozorovací vzdálenost je zde totiž větší.
U monitoru je však důležitá také jeho poloha ve svislé ose, a to proto, aby nebyla namáhána krční páteř, což pak může způsobovat jak bolesti krku, tak i hlavy.
POHODLNĚ VŠEMI DESETI
Klávesnice má zcela zásadní vliv na to, jak rychle dokážeme psát a hlavně, zda nás nebude po delším psaní bolet zápěstí. Nevhodná klávesnice přitom u lidí, kteří denně tráví u počítače několik hodin, může po pár měsících vyvolat i zánět šlach a některé další velice bolestivé komplikace. I bez zánětu však už samotná bolest zápěstí enormně zvyšuje únavu a tudíž značně klesá produktivita práce.
Tento problém naštěstí řeší ergonomické klávesnice, o kterých se řada lidí mylně domnívá, že jsou určeny jen pro profesionální písaře. U klávesnice je navíc také důležitá síla, která je potřebná pro stisk klávesy -tento faktor je však již vnímán silně individuálně - někomu vyhovuje větší síla, někdo má rád, pokud stačí klávesu pouze „pohladit“.
MALÁ ŠEDÁ NEZBEDNICE
I myš dokáže při delší práci silně potrápit zápěstí. Tento problém se týká zejména grafiků, pro které jsou určeny speciální ergonomické podložky, které podpírají zápěstí, aby se předešlo výše popsaným problémům. Nicméně myš by měla také dobře padnout do ruky a snadno jezdit po stole. Vysoký vliv na produktivitu práce má přitom i kolečko a případně i další tlačítka. I když tyto funkce ušetří třeba jen sekundu. Za jeden pracovní rok se těch sekund nastřádá tolik, že se dražší myš velice rychle zaplatí.
OSM HODIN NATVRDO
Je až neuvěřitelné, jak moc je podceňována židle. Ta je tím nejzákladnějším, co v každé kanceláři je. I když nepracujeme zrovna na počítači, ale vyřizujeme například nějaké telefony, sedíme na židli. Většina z nás na ní stráví i osm hodin denně, a přesto je investice do kvalitních židlí ve firmách hluboce podceňována.
Židle by měla především tvořit pevnou oporu pro páteř, včetně beder, a měla by být výškově polohovatelná, aby si každý našel optimální pozici pro sklon nohou. Židle by však také pokud možno neměla umožňovat nesprávný posez. Špatné židle pak vedou k bolestem zad nebo bederní páteře, otékání nohou a samozřejmě ke zvýšené únavě.
MÁME NA TO? Možná si teď říkáte, že investice do ergonomických prvků hravě dosáhnou deseti až patnácti tisíc korun a že na ně nemáte prostředky. Jenže vraťme se zpět na začátek - tedy do okamžiku, kdy pořizujete nový počítač. Jak jsme si ukázali, na únavu a tedy i výkonnost zaměstnanců pracujících s počítači mají tyto ergonomické prvky velice podstatný vliv. Existuje tedy určitá hranice, kdy i s výkonnějšími počítači produktivita práce nevzroste. Tato hranice je tím níž, čím méně jsme ve firmě na ergonomii mysleli.
Při pořizování počítačů do firmy tak lze hledat určitý kompromis mezi investicí do počítače a ergonomických prvků. Ty přitom často nejsou vůbec drahé - kvalitní myš s podložkou se stejně jako ergonomická klávesnice vejde do tisíce korun. Kvalitní 19“ LCD monitor se cenově pohybuje okolo 8000 korun, rozdíl oproti 17“ monitoru se stejným rozlišením přitom činí přibližně 2000 korun. Také kvalitní židle nestojí moc -oproti naprosto nevhodným, avšak rozšířeným koženým křeslům je rozdíl minimální. Cena takové židle se pohybuje již okolo 5000 korun.
