Metodou Pre-Employment Screeningu lze odhalit lživé a zkreslené údaje v životopisech
Podvodník Václav „Roman“ Fůra je za mřížemi. Tuto zprávu přinesl týdeník EURO (EURO 35/2008) a popsal, jak se tento kontroverzní manažer téměř sedm let úspěšně vydával za svého bratra a pod jeho identitou se tím vyhýbal nástupu trestu odnětí svobody za spáchaný trestný čin. Bývalí zaměstnavatelé se cítí právem podvedeni. Satisfakcí jim může být alespoň fakt, že spravedlnost Václava Fůru dostihla.
V rozporu s realitou
Neuspokojivé však je vyjádření Aleše Křížka z headhunterské firmy Robert Half International, která nesla dle týdeníku EURO za výběr Václava Fůry odpovědnost. Konkrétně jeho výrok, že „personalisté nemohou podobný podvod odhalit a že jim platná legislativa nedává žádný nástroj pravost předložených dokladů ověřit“.
Toto tvrzení je v rozporu s realitou. Vykazuje-li se dnes uchazeč o zaměstnání neplatným osobním dokladem, stačí zadat číslo tohoto průkazu do databáze neplatných osobních dokladů na stránkách ministerstva vnitra. Pro ty, kteří tuto stránku neznají: http://aplikace.mvcr.cz/doklady/index.htm.
Ověřovací proces trvá necelých deset vteřin a zvládne jej průměrný uživatel internetu. Dá se tedy bez problému aplikovat jako jakési bezpečnostní minimum při každém přijímacím pohovoru. Alespoň se tím eliminují všichni podvodníci předkládající kradené či ztracené doklady.
Obecnější problém
Uvedená kauza však poukazuje na jiný, obecnější problém. V České republice je personální bezpečnost zatím stále nedostatečná a většina zaměstnavatelů jí věnuje pouze okrajovou pozornost. Toto podcenění však mívá dramatické důsledky a způsobené škody dosahují rekordních výšek. Pro příklady nemusíme chodit daleko u nás ani ve světě – František Procházka G4S (560 milionů korun) či Jerome Kerviel v Société Générale (4,82 miliard eur).
Selhání lidského faktoru může být přitom fatální nejen z hlediska výše škody, ale i dobrého jména firmy. Typickým příkladem je krach renomované auditorské společnosti Arthur Andersen poté, co se její manažeři podíleli na účetních podvodech v americké společnosti Enron.
Řešení je přitom nasnadě. Přijmout opatření pro komplexní řešení personální bezpečnosti, která mají za cíl eliminovat takové chování zaměstnanců, které je v rozporu se zájmy společnosti či přímo se zákonem. Jedním z takových nástrojů může být například Pre-Employment Screening neboli důkladné ověřování životopisných údajů, které uchazeč o zaměstnání uvádí ve svém životopise. Využitím této metody by se s velkou pravděpodobností zabránilo také přijetí podvodníka Václava „Romana“ Fůry.
Nová metoda
Pre-Employment Screening je metoda v České republice nová a naše právní úprava s ní přímo nepočítá. Dle odborníků na pracovní právo je však v našem právním prostředí při dodržení zákonných požadavků efektivně aplikovatelná. Základním předpokladem je dodržení pracovněprávních předpisů a dalších zvláštních zákonů (zejména zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů).
Je-li tato metoda využívána, lze jejím prostřednictvím odhalit nejen lživé, ale také zkreslené údaje, kterými uchazeči často přikrášlují své životopisy. Zaměstnavatelé tím získávají jistotu, že uchazeči splňují nejen odborná, ale i morální kritéria. Tento projev „opatrnosti“ na počátku vzájemného vztahu rovněž umožňuje projevovat svým zaměstnancům více důvěry během samotného pracovního poměru, což má vliv na pozitivní vztahy ve společnosti.
Tématem personální bezpečnosti a ověřováním životopisů se mimo jiné zabýval také jeden z bloků Mezinárodní konference bezpečnostního managementu, která se konala letos na jaře v Praze a jíž byl týdeník EURO mediálním partnerem. Příspěvky jednotlivých odborníků na toto téma jsou volně ke stažení na www.bezpecnostnimanagement.cz.
Souvislosti
Pre-Employment Background Screening je soustava operací prováděných zpravidla před vznikem pracovního poměru.
Zaměstnavatel jimi shromažďuje vybrané osobní údaje o osobách, které se u něho ucházejí o zaměstnání.
S jejich souhlasem ověřuje úplnost, správnost a pravdivost údajů za účelem výběru nejvhodnějšího zaměstnance.
Polemika
Na článek redaktora Davida Kasla Telekomunikační Anička (EURO 35/2008) zareagoval Michal Moroz z konzultační firmy Moroz & Partner.
