Zaměstnanec svévolně (protiprávně) ukončil pracovní poměr v mé firmě. Mohu ho žalovat? Způsobil mi značné provozní obtíže. Pavel L.
O neplatné rozvázání pracovního poměru se jedná v případech, kdy účastník pracovněprávního vztahu učiní právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru, jenž nemá všechny náležitosti stanovené zákoníkem práce, nebo při němž nebyly splněny podmínky stanovené zákoníkem pro platnost tohoto úkonu. Tedy například nebyla-li výpověď dána písemně či nebyla řádně doručena.
Nároky zaměstnavatele z neplatného rozvázání pracovního poměru zaměstnancem jsou závislé na tom, zda zaměstnavatel trvá na dalším zaměstnávání pracovníka, anebo nikoliv.
1) Dal-li zaměstnanec neplatnou výpověď a zaměstnavatel mu oznámil, že trvá na tom, aby dál konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále. Nevyhoví-li zaměstnanec této jeho výzvě, může na něm firma požadovat náhradu škody, která jí tím vznikla ode dne, kdy mu oznámila, že trvá na dalším konání práce. Za dobu před uplatněním neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu jí však tato náhrada přísluší nejdéle za jeden měsíc.
2) Rozvázal-li zaměstnanec pracovní poměr neplatně, avšak firma netrvá na tom, aby zaměstnanec u ní dále pracoval, pak vůči němu náhradu škody uplatňovat nemůže. Pokud se v takovém případě zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak, tak platí, že pracovní poměr skončil dohodou (byla-li dána neplatná výpověď, tak uplynutím výpovědní doby).
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance může zaměstnavatel uplatnit u soudu žalobou nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Uvedená dvouměsíční lhůta je prekluzivní (propadná); po jejím marném uplynutí veškeré nároky propadají a neplatné rozvázání pracovního poměru již nelze napadnout.
Dodejme ještě, že zákoník práce zvýhodňuje zaměstnance, takže zaměstnavatelé je proto kvůli neplatnosti rozvázání pracovního poměru většinou nežalují.
Richard W. Fetter právník
