Menu Zavřít

Nepleťme si příčinu a následek

25. 11. 2010
Autor: Euro.cz

Pro vstup Česka do eurozóny se vyslovilo 53,1 procenta respondentů

Myslíte si, že po irských zkušenostech má Česko stále usilovat o vstup do eurozóny? • Ano – 53,1 % • Ne – 40 % • Nevím – 6,9 %

bitcoin_skoleni

Aktuální problémy Irska, jež minulý týden požádalo o finanční pomoc, rozhodně neprospěly společné evropské měně. Eurozóna se zachvěla zejména po úterním vyjádření spolkové kancléřky Angely Merkelové, podle níž je situace s eurem opravdu velice vážná. Přestože jiní politici v čele s prezidentem Evropské rady Hermanem Van Rompuyem ujišťují, že „nákaze“ se podaří zabránit, zdá se, že další na řadě je Portugalsko. Prezident Václav Klaus nikoli překvapivě soudí, že je jen dobře, že Česko není členem eurozóny. Jak podotkl při setkání se svým německým protějškem Christianem Wulffem, v zemi nyní neexistuje žádná zřetelně definovaná skupina lidí, která by doporučovala přijetí eura v „představitelné budoucnosti“. Účastníci Manažerského barometru toto prohlášení poněkud zpochybňují. Pro vstup Česka do eurozóny se jich vyslovila mírně nadpoloviční většina. Odpůrci přijetí eura většinou argumentují nejistým vývojem celé eurozóny. „Nyní bych v žádném případě neusiloval o vstup do eurozóny. Není jasné, jak to s ní dopadne, a navíc si myslím, že by nás nyní stejně nikdo nechtěl přijmout. Pokud se eurozóna bude vyvíjet směrem k rozkladu, jak to nyní vypadá, je životním zájmem České republiky zapojit se do eurozóny, kterou zformuje Německo, Holandsko, Rakousko a případně další státy. Do té doby je potřeba usilovně pracovat na co nejlepším stavu našich veřejných financí. Banky a soukromý sektor už flexibilitu prokázaly,“ vidí jasnou perspektivu jeden respondent. „Ne, a to z důvodu absolutní netransparentnosti a nepředvídatelnosti kroků Evropské komise a dalších orgánů EU ve věci dodržování pravidel konvergence a měnových makroekonomických ukazatelů a jejich prosazování. Do takového prostředí bych nikdy nedoporučoval vstoupit! V podmínkách zdeformovaných a přebujelých sociálních systémů a nesmyslné dotační politiky EU by vstup do měnové unie byl velmi riskantní. My sami bychom si nejprve měli udělat pořádek u sebe – důchodová reforma, reforma financování zdravotnictví, stabilizace veřejných financí – a teprve pak se pouštět do dobrodružství s eurem,“ zní další argumenty proti. Jenže většina hlasujících se vyjádřila pro euro a někteří se rovněž opírají o budoucí vývoj: „Eurozóna je strategický projekt na dvě stě let a tento projekt je na úplném začátku. Určitě přijdou ještě horší věci než Irsko, ale pokud EU nechce být ekonomicky vymazána ze světa, jiná cesta není. To, že jednotlivé státy USA mají různý ekonomický vývoj a že některé z nich bankrotují, také není důvod k rušení projektu amerického dolaru,“ míní jeden z nich. Další zase soudí, že jádrem irského problému není evropská měna: „Nemíchejme příčinu a následek. Euro má problém kvůli politice Irska, a nikoliv obráceně. Nelze mít společnou měnu bez společných a důsledně dodržovaných, případně vymahatelných pravidel.“ Nebo: „Vzhledem k těsným vazbám na německou ekonomiku je jádro eurozóny pro Českou republiku dlouhodobě žádoucím řešením. Bez eurozóny by irské banky byly v bankrotu a irská ekonomika v ještě větším kolapsu. Nezodpovědnost bankéřů a regulátorů nelze přičítat pouze na vrub eurozóně,“ přidává se jiný. „Ano, pokud se Evropská unie dříve nerozpadne. Potíže Irska, Řecka, či Španělska nezpůsobilo euro, ale nezodpovědní politici a dětinští voliči, kteří jim svěřili vládu. Problémem eura je, že nemůže přežít bez další integrace EU. Řekl bych dokonce, že evropští federalisté doufali, že euro si další vývoj k federaci vynutí tím, že se ukáže jeho jednoznačná ekonomická výhodnost. Federalisté ovšem podcenili fakt, že integrace EU je v rukách národních politiků a přitom je jednoznačně proti jejich zájmům. Pokud v dohledné době nevznikne mechanismus, ve kterém by o dalších integračních krocích rozhodovali evropští voliči přímo, například cestou vzniku nadnárodních politických stran, Evropská unie se rozpadne a na jejich troskách možná vznikne federální stát, jehož zakladateli budou Německo a Francie. Tento stát nás však ke členství rozhodně nepozve,“ varuje tento manažer. A na závěr jeden vskutku originální názor: „Samozřejmě. Jediným důvodem, proč tam ještě nejsme, jsou nevyprané miliardy úplatků v hotovosti. Ty by se samozřejmě přechodem na euro okamžitě vypařily před očima těch, kteří si je z veřejných peněz šikovně stáhli.“

Odpovídalo 130 manažerů

  • Našli jste v článku chybu?