NEPLÝTVAT

Vyhazování potravin je celospolečenský problém. Řeší ho OSN i EU, každý rok zaplavují média statistiky, kolik tun potravin se vyhodí v té které vyspělé zemi a kolik kilogramů potravinového odpadu můžeme mít na svědomí právě my. Podle Organizace pro výživu a zemědělství vyhodí průměrný Evropan kolem sta kilogramů potravin za rok. Pokud si teď snad myslíte, že máte svědomí čisté a za vším stojí velké obchodní řetězce a restaurace, nemůžete se mýlit víc. Zatímco podnikatelské subjekty se snaží maximalizovat zisky a prodat vše, co nakoupí, evropské domácnosti vyhodí asi třetinu všech potravin, které si domů přinesou. Čím menší taková domácnost navíc je, tím víc jídla v popelnicích skončí - jeden člověk velmi často nakoupí víc, než zvládne zpracovat.

Čísla jsou to děsivá, ale pořád je to zjevně málo. Přesto současná situace donutí ke změně chování i ty, které by to dříve ani nenapadlo, a problematice se věnuje čím dál víc organizací či iniciativ. Jednou z těch nejznámějších je například organizace Zachraň jídlo, která dokáže se správným nakládáním s potravinami poradit jednotlivcům i firmám.

V roce 2019 vydala také kuchařku s názvem Zachraň jídlo v kuchyni, jež oslovuje právě domácnosti a radí jim, jak zpracovat ty potraviny, které by jinak zamířily do koše, v lepším případě na kompost. Její spoluautorkou je Zuzana Štěpničková, od níž jsme si nechali poradit, jak změnit zažité nakupovací a stravovací zlozvyky.

Začíná to v obchodě

„Tipy, jak efektivně nakupovat, jsou jasně dané. Napište si seznam a při nákupu se ho důsledně držte. Předtím se ale zamyslete, co budete v následujících dnech vařit a kdy to také sníte. Tak se dostanou na seznam jen ty věci, které opravdu máte v plánu spotřebovat“ začíná Štěpničková s jednoduchou radou, která umožní nepodlehnout slevám a akcím. Ještě předtím, než si ke psaní seznamu sednete, se ale podívejte do špajzu, lednice a potravinové skříně. Nestačí je otevřít. Potraviny, které se skrývají vzadu, snadno uniknou pozornosti a nakonec skončí v koši. „Klidně si ledničku a poličky ve špajzu vyfoťte. Při nákupu si snadno připomenete, co máte doma a nemusíte to tedy kupovat“ Pokud kontrola lednice a dalších míst, kde uchováváte potraviny, neproběhla před nákupem, udělejte to, jakmile z něj přijdete. Při ukládaní nově nakoupených potravin přeskládejte to, co už v lednici máte, aby vpředu nebyly potraviny čerstvé a vzadu ty, jejichž životnost pomalu končí. „Důležité je také chápat rozdíl mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti. Označení spotřebujte do‘ se používá u potravin, které podléhají rychlé zkáze, jako maso, ryby nebo mléčné výrobky a v tomto případě se data uvedeného na obalu s malými výjimkami držte. Data minimální trvanlivosti se tak striktně držet nemusíte, jde spíše o kvalitativní záruku.

I po jeho uplynutí se ve velké části případů dají potraviny bez problému jíst“ doplňuje Štěpničková základní fakta.

Obecně by se člověk měl řídit svými smysly i zdravým rozumem. Většinou budete schopni senzoricky posoudit, zda je prošlý čaj nebo čokoláda v pořádku, či je lepší potravinu už vyhodit. Ideální ale je se do takové situace nedostat. Ostatně i mléčné výrobky označené datem spotřeby často vydrží déle, než uvádí obal.

Vyzkoušet to můžete třeba na bílých jogurtech a jogurtových nápojích. Některé se časem ještě chuťově zlepší. Správně skladovaná vejce, tedy při nízkých nekolísavých teplotách, vydrží déle než legislativně stanovených 28 dní od snášky. Když dáte vejce do vody a zůstane na dně, je ke konzumaci ještě vhodné.

Správné skladování

Trvanlivost potravin můžete maximalizovat jejich skladováním ve správné teplotě, na vhodném místě a v obalu, který zamezí jejich degradaci. „Doporučuji začít tím, že si změříte teplotu v lednici. Optimální jsou čtyři stupně. Počítejte s tím, že v horních poličkách je nejtepleji“ radí Štěpničková. Pokud máte pocit, že se vám potraviny v lednici kazí dříve, než by měly, vysoká teplota je hlavní podezřelý. Maso patří dolů, zelenina do k tomu určených boxů. „Moderní lednice jsou chytře rozsektorované a výrobce sám napoví, kam co uložit.“

U suchých potravin platí také jednoduché pravidlo. Rýži, těstoviny, mouky, ořechy a další suché potraviny nenechávejte v původních obalech, ale přesypte je ideálně do skleněných nebo plastových dóz. „Ve spíži jsou největším nepřítelem potravinoví moli. Přesypáním potravin do vhodného obalu zvýšíte přehled o tom, co kde máte, a zároveň zabráníte napadení dalších potravin moly, pokud už si je třeba v mouce přinesete z obchodu. To je jedno ze základních pravidel“

Čerstvé bylinky zase Štěpničková radí dát do vlhké utěrky, tu vložit do sáčku a uložit v lednici. Stejně můžete naložit s hezkou zeleninovou natí od mrkve, petržele nebo červené řepy, která se dá dále zpracovat a z kořenové zeleniny zbytečně vytahuje vlhkost, takže se vyplatí ji oddělit. „Se salátem nakládejte jako s květinou. Nejlépe mu bude v misce s vodou, kterou ale rovněž dejte do lednice“

Pokud vás k neplýtvání navíc vedou nejen důvody ekonomické, ale i ty ekologické, zaměřte se také na obaly. U čerstvých věcí se dá přebytečným plastům, papíru i sklu snadno vyhnout, u trvanlivých už to vyžaduje správný výběr obchodu či trhu a připravenost nakupujícího. I mimo Prahu a velká města už jsou dostupné bezobalové obchody, kde se dá nakoupit do vlastních sklenic, krabiček a sáčků, a fázi přesypávání donesených potravin pak můžete rovnou vynechat.

Vlastní obaly využijete také při nákupech na farmářských trzích.

Efektivní zpracování

Uvařit z běžných surovin, které jsou ve skvělé kondici, není zrovna výzva. Ale využít z potravin maximum tak, aby jich v koši či kompostéru skončilo co nejméně, už může být výzva i pro dobré kuchaře.

„Spousta lidí netuší, že jedlé a dobré jsou i košťály od květáku či brokolice, někteří vyhazují i zelenou část pórku. Zeleninové natě zpracovává minimum domácností, a přitom se dají opravdu dobře využít,“ přidává špetku svých zkušeností Štěpničková. Právě z toho důvodu začala pro Zachraň jídlo před několika lety připravovat takzvané záchranářské recepty. V nich pracuje se sezonními nadbytky a poradí, jak zpracovat nekonečné množství cuket a dýní, které se urodily na zahradě. Ví také, jak kreativně uvařit jídlo ze zbytků z předešlého dne, i co udělat se zdánlivě nepoživatelnými částmi zeleniny.

Pokud tedy v lednici objevíte něco, co už je mírně unavené, ale stále zdravotně nezávadné, zpracujte to přednostně.

Účelem není využít úplně všechno s rizikem, že vám druhý den nebude dobře.

Nekonečné možnosti zpracování zeleniny nabízejí polévky, ale třeba i zeleninové chipsy. Štepničková je také velkou propagátorkou pesta, které vyrábí právě ze zeleninových natí. „Používejte ale jen nať, která je zdravá a hezká. Nemusíte se držet italského receptu. Místo drahých piniových oříšků přidejte k mrkvové nati pražené arašídy a třeba slunečnicové semínko.

Vyzkoušet můžete pesto z ředkvičkové natě nebo k bazalce přidat košťál z brokolice.“ Pesto pak využijete na chleba, do salátu nebo jako další chuťovou vrstvu do polévky.

Ostatně chleba a další pečivo také často končí v koši. A přitom téměř každá polévka je lepší s osmaženými kostičkami ze starého pečiva. Italský salát panzanella na spojení rajčat a křupavého starého chleba dokonce stojí. Topinky si užije každý kromě dietářů a celiaků a ve slavné La Degustation de Bohéme Bourgeoiese servírují tatarák v tenoučké chlebové oplatce jako signaturní předkrm. Strouhanka se také hodí a udělat ji doma je snazší než si pro ni dojít do obchodu. A když vám i tak staré pečivo bude přebývat, můžete je dát někomu, kdo chová králíky, slepice nebo koně. Všechno je lepší než je vyhodit.

Neplýtvat potravinami zkrátka neznamená živit se zbytky. Znamená to chovat se rozumně vůči své peněžence i životnímu prostředí. Následující týdny, které budeme trávit převážně doma, můžeme využít alespoň k tomu, že si uděláme pořádek v kuchyni, budeme nakupovat i vařit efektivně tak, abychom netrávili zbytečný čas v obchodech a nesnědené jídlo pak nemuseli vyhazovat. A pokud jste si udělali zásoby trvanlivých potravin, které třeba nakonec nevyužijete, myslete na potravinové banky.

Zatímco podnikatelské subjekty se snaží maximalizovat zisky a prodat vše, co nakoupí, evropské domácnosti vyhodí asi třetinu všech potravin, které si domů přinesou.