Nepojištěno

Centrální banka spoléhá na vlastní zdroje

Jen co dohořely zbytky levého křídla Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, rozhořela se vášnivá debata na téma jeho pojištění. Plameny na Výstavišti ale nasvítily i otázku, jakým způsobem se magistrát, ale i státní či další instituce starají o svůj nemovitý majetek.
„Každý vlastník by jako správný hospodář měl mít majetek zajištěn a pojištěn,“ domnívá se advokát Josef Kešner, který se specializuje na pojišťovací právo. A uvádí možná překvapivý příklad České národní banky (ČNB).
ČNB provozuje šest budov regionálních poboček (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem), pobočka Praha sídlí v centrální budově společně s ústředím ČNB. Všechny jsou nemovitým majetkem ve vlastnictví banky, přesto nejsou majetkově pojištěny. „Náklady na pojištění majetku banky by byly horentní ve srovnání s potenciálními riziky,“ potvrdila týdeníku EURO mluvčí centrální banky Pavlína Bolfová.
Dle informací správy majetku banky nebyla centrální budova pojištěna ani za existence Státní banky Československé a při vzniku ČNB v roce 1993, kdy byl jejím guvernérem Josef Tošovský, bylo toto rozhodnutí pouze „potvrzeno“. Při potvrzení se vycházelo z hodnoty centrální budovy a Plodinové burzy ve výši 400 milionů korun. Po rozsáhlé rekonstrukci ukončené v roce 2000 (viz Nákladné zmrtvýchvstání) mají budovy ústředí dle odhadu banky hodnotu 4,64 miliardy korun (hlavní budova 3,98 miliardy a Plodinová burza 660 milionů korun).

Oheň, voda, bomba

Za potenciálně pojistitelná rizika banka považuje požár, poškození vodou z prasklého potrubí, bombový útok, povodeň a pád letadla. Dle vyjádření mluvčí ČNB jsou proti nim budovy dostatečně zabezpečeny.
„Proti požáru elektronickou požární signalizací s hustou sítí aktivních čidel na všech pracovištích i ve všech technických prostorách se zvýšeným požárním nebezpečím, například v koridorech kabelových tras,“ popisuje Bolfová. Nepřetržitá služba na technickém velínu disponuje on-line údaji o stavu všech technologií v budově i o teplotách v jednotlivých prostorách. Rozsáhlejší poškození vodou eliminují záplavová čidla na vytipovaných místech a stav všech částí budovy lze zároveň ověřovat pomocí rozsáhlé sítě kamer vnitřního televizního okruhu.
Proti vnesení nástražného výbušného systému je nastaven důsledný systém kontroly všech vstupujících osob a vjíždějících vozidel včetně rentgenování zavazadel a průchodu detekčními rámy. U rizika povodně je budova ochráněna proti spodní vodě a zaplavení zvenčí omezují protipovodňová opatření hlavního města Prahy. „Riziko poškození budov pádem letadla ČNB akceptuje s tím, že pravděpodobnost je zcela minimální, navíc při pádu letadla je za škodu odpovědný jeho provozovatel,“ uvádí dále Bolfová.
V Plodinové burze, která je zapsána do Státního seznamu nemovitých kulturních památek, se nachází kongresové centrum. Dle informací banky je zvýšené riziko v době konání akcí eliminováno nepřetržitým dozorem během jejich průběhu a nasazováním profesionálního požárního dozoru.
Management banky analyzoval potenciální náklady na pojištění versus rizika v minulosti s tím, že cena pojistky by byla neúměrná reálnému riziku. „Případné škody na tomto majetku by pak ČNB hradila z vlastních zdrojů,“ dodává Bolfová. ČNB se zřejmě nedostatku finančních prostředků při případné katastrofě obávat nemusí, nakolik se její postup slučuje s chováním odpovědného hospodáře, je ale otázka.

(box)
Nákladné zmrtvýchvstání Neorenesanční Plodinová burza byla v severozápadním cípu Senovážného náměstí postavena v letech 1893–1895. V letech 1928–1929 bylo přistavěno současné ústředí banky s vchodem z ulice Na Příkopě. Po zrušení burzy v roce 1948 byla budova v majetku Československé státní banky a od roku 1955 se upravovala pro potřeby Československé televize. V roce 1994 ji ve zdevastovaném stavu odkoupila Česká národní banka. Komplexní rekonstrukce se připravovala od roku 1992. V říjnu 1994 bylo vydáno územní rozhodnutí, v letech 1995–1996 proběhla aktualizace zadání stavby. Celkové náklady na rekonstrukci, která skončila v lednu 2000 kolaudací staveb, dosáhly částky téměř pět miliard korun.