Kdo je nepominutelný dědic
Za nepominutelného dědice se považuje osoba, jíž náleží zákonem stanovený povinný podíl na dědictví, a nelze ji tudíž vynechat z dědického řízení, pokud nenastaly okolnosti, kdy je možné jej vydědit. Dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jsou nepominutelnými dědici potomci zůstavitele. Pakliže ale potomci zůstavitele nedědí, jsou za nepominutelné dědice považovány jejich děti (zůstavitelova vnoučata).
Jaký je povinný díl nepominutelného dědice
Pokud nepominutelný dědic ještě nedosáhl zletilosti, náleží mu minimálně tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu, zatímco u zletilých osob je to pak alespoň jedna čtvrtina tohoto podílu. Právo nepominutelného dědice na povinný díl z dědictví zaniká jeho smrtí. Pakliže je toto právo nepominutelným dědicem uplatněno, ale dotyčný se nedožije jeho vyplacení, příslušný povinný podíl přechází na jeho potomky.
Občanský zákoník dále stanovuje, že povinný díl může být zůstaven v podobě dědického podílu nebo odkazu, ale musí zůstat nepominutelnému dědici zcela nezatížen. Pakliže byl nepominutelný dědic vyděděn, je nezpůsobilý dědit, nebo se dědictví zřekl, nemá právo na povinný podíl. V případě výpočtu povinných podílů ostatních dědiců se však k takovému nepominutelnému dědici hledí, jako by z dědictví vyloučen nebyl.
Závěť a nepominutelný dědic
Poslední vůli zůstavitele, na základě které je rozdělován jeho majetek mezi pozůstalé, představuje závěť, nebo případně dědická smlouva. Závěť je soukromá listina, jež má přednost před děděním ze zákona. To znamená, že je-li v rámci závěti rozdělen celý zůstavitelův majetek, pak dědění ze zákona vůbec neprobíhá.
Co však musí být zachováno, je povinný podíl nepominutelného dědice, ledaže by došlo k jeho vydědění. V případě vydědění je však potřeba v závěti uvést jeho důvod. Pakliže závěť sepsána není nebo je v ní zahrnuta pouze část majetku zůstavitele, rozdělí se dědictví nebo jeho část mezi zákonné dědice.
Dále může být také sepsána dědická smlouva, jež je oboustranným právním aktem, v rámci kterého zůstavitel povolává dědice a ten toto povolání přijímá. Je si tedy potřeba uvědomit, že dědická smlouva není totéž co závěť, jelikož ta je pouze jednostranným aktem. Dědickou smlouvu je možné uzavřít pouze za předpokladu, že zůstavitel je svéprávný a zletilý, a listina musí mít vždy podobu notářského zápisu.
Dědickou smlouvu nelze na rozdíl od závěti jednostranně zrušit, což dává dědici částečně jistotu, že jednoho dne bude skutečně dědit. Zůstavitel má však právo v průběhu svého života s předmětem dědické smlouvy nakládat podle svého uvážení (například majetek prodat). Kromě toho musí jedna čtvrtina majetku zůstavitele být vždy volná, čili do dědické smlouvy nelze zahrnout celý majetek.
Postavení nepominutelného dědice
Nepominutelný dědic je v postavení skutečného dědice v momentě, kdy mu svědčí dědický titul, kterým je buď závěť, dědická smlouva nebo zákonná dědická posloupnost. Této osobě pak náleží zákonný dědický podíl. Na druhou stranu nepominutelným dědicem může být také osoba, které nesvědčí žádný dědický titul.
Nepominutelnému dědici, kterému nesvědčí žádný dědický titul, pak může být zanechán povinný díl ve formě odkazu nebo v podobě peněžité částky, která odpovídá hodnotě jeho povinného podílu. Může však být z dědictví také vynechán, a to prostřednictvím zůstavitelova opatření, kterým je buď opominutí, nebo vydědění.
Vydědění nepominutelného dědice
Pakliže nepominutelný dědic pozůstalost nechce, může se jí vzdát, avšak v případě, že o ni má zájem, je potřeba, aby své právo na ni řádně uplatnil. Za určitých okolností je zůstavitel také oprávněn nepominutelného dědice vydědit. V takových situacích jej buď zcela vyloučí z dědictví, nebo zkrátí jeho právo na zákonný dědický podíl. Vydědění nepominutelného dědice pak může nastat pouze za předpokladu, že platí jedna z níže uvedených skutečností:
- nepominutelný dědic neposkytl zůstaviteli pomoc v nouzi, když ji potřeboval,
- nepominutelný dědic neprojevuje o zůstavitele zájem,
- nepominutelný dědic byl odsouzen za spáchání trestného činu, který svědčí o jeho zvrhlé povaze,
- nepominutelný dědic vede trvale nezřízený živost.
Vydědit nepominutelného dědice může zůstavitel i v případě, kdy je dotyčná osoba zadlužená nebo marnotratná, a to do takové míry, že se zůstavitel obává, že nebude zachován povinný podíl pro dědicovy potomky. Vydědění v této situaci funguje obvykle tak, že zákonný podíl dědictví odkáže zůstavitel svým vnoučatům (tedy potomkům dotyčného nepominutelného dědice).
Ochrana nepominutelného dědice
Někdy může dojít k neplatnému vydědění neopominutelného dědice. Děje se tak například ve chvíli, kdy důvod pro vydědění uvedený v závěti neodpovídá zákonným podmínkám pro vydědění. Není možné vydědit nepominutelného dědice například pouze na základě hádky nebo různých názorových neshod. Neplatně vyděděný nepominutelný dědic má tak ze zákona právo na svůj povinný podíl.
Stejně tak má na svůj podíl právo také nepominutelný dědic, kterého zůstavitel v závěti omylem či záměrně opominul. Jiná situace ovšem nastává, pokud byl opominut na základě skutečnosti, která je zákonným důvodem k vydědění. V takovém případě se k tomuto opominutí přihlíží jako k vydědění, které bylo učiněné mlčky po právu.
