Ztrátové investice na Wall Streetu odrazují od dalších nákupů
Heslem Důvěřuj, ale prověřuj omlouvaly vyspělé státy svůj rezervovaný přístup k suverénním fondům. Bohatí investoři ze Středního východu, Číny a Ruska nebyli v západní Evropě a ve Spojených státech amerických přímo vítáni. Poukazovalo se hlavně na nejasný původ peněz a strach z ovládnutí strategických podniků. Na počátku letošního roku se ze suverénních fondů stali hlavně v Americe vítaní hosté. Vždyť do krachujících bank pumpovaly stamiliony dolarů. Jenže po půl roce se ukázalo, že ukládání peněz do finančního sektoru nebylo nejlepším rozhodnutím. Vysoké ztráty podstatně snížily chuť suverénních fondů pouštět se do dalších riskantních investic. Vyčkávají. A k utrácení peněz je nepřemluví ani osobní návštěvy zvučných jmen.
Pomoc Wall Streetu
Američtí ekonomové i bankéři přiznávají, že dopady současné krize na finanční sektor by byly mnohem vážnější, kdyby suverénní fondy neposkytly postiženým bankám peněžní injekce. Například China Investment Corporation investovala pět miliard dolarů do banky Morgan Stanley, Investment Authority z Abú Zabí, který je s 900 miliardami dolarů největším suverénním fondem na světě, získal za 7,5 miliardy dolarů podíl v Citicorp, kuvajtský Investment Authority koupil za 5,4 miliardy dolarů majetkovou účast v Merrill Lynch. Norský penzijní fond Fund Global, který spravuje 373 miliard dolarů, investoval třetinu z této částky v USA. Číňané nakoupili za 312 miliard dolarů americké bondy. Peníze ze suverénních fondů plynuly i mimo Ameriku. Singapore Investment Corp. investovala do britské banky Barclays. Akcionářem stejného finančního domu se stala také China Development Bank. Bezmála dvanáct miliard dolarů získala od investorů ze Singapuru a Středního východu švýcarská banka UBS. Výčet by mohl pokračovat.
„Až doposud byla role suverénních fondů v kontextu otřesů na finančních trzích ve vyspělých zemích jednoznačně pozitivní,“ citoval deník The Washington Times Johna Lipskyho, zástupce výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu. Zvlášť američtí politici by přivítali, kdyby přísun peněz pokračoval. Suverénní fondy prý stále mají ohromný potenciál. „Všechno toto bohatství by mělo být investováno, jinak to Wall Streetu nepomůže. Tyto fondy byly extrémně nápomocné. Klíčové je, podnítit je, aby pomohly stabilizovat a následně růst našemu hospodářství,“ uvedl pro The Washington Times Robert Vastine, prezident americké organizace Coalition of Service Industries. Peníze ze suverénních fondů lákají i britští politici. Náměstkyně ministra financí Kitty Ussherová prohlásila, že „Británie je otevřena investorům ze všech zemí“.
Zbytečně v Koreji
Přívětivý přístup politiků následují i byznysmeni. Časopis BusinessWeek na konci září popisoval příhodu, jak tři zástupci Lehman Brothers letěli v červnu do Soulu, aby tam získali 22 miliard dolarů od suverénního fondu. Marně. „Byly jim rychle ukázány dveře,“ konstatoval BuwinessWeek. Poté, co Korejci koupili pětiprocentní podíl v Merrill Lynch v lednu letošního roku, Korea získala dobrou představu o tom, co se na Wall Streetu děje. Jak uvádí BusinessWeek, manažer korejského fondu odpověděl záporně vyslancům Lehman Brothers, aniž se podíval do účetnictví banky. „Profil Lehman Brothers je podobný Merrill Lynch. Došli jsme k závěru, že bude pro nás lepší, když nebudeme koncentrovat hotovost do bank na Wall Streetu,“ vysvětlil zamítavý postoj Kim Ryoung, ředitel Korea Investment Corp.
Nákladné investice suverénních fondů – například do Citigroup či Morgan Stanley – na začátku krize se později ukázaly jako ztrátové. I když tyto odpisy jsou mizivé v porovnání s tím, jakou částku mají fondy k dispozici, chuť suverénních fondů pokračovat v nákupech na Wall Streetu se podstatně snížila. „Ukažte nám suverénní fond, který vydělal peníze,“ konstatoval pro americká média Rob Cox, analytik společnosti Breakingviews.com. „Kromě jedné či dvou výjimek jsou investice uskutečněné těmito kvazivládními fondy v minulém roce značně ztrátové,“ pokračuje Cox. Manažeři fondů nyní vyčkávají. Dle zveřejněných údajů investovaly suverénní fondy v posledních osmnácti měsících do bank a investičních firem téměř šedesát miliard dolarů. Společnost McKinsey & Co. odhaduje, že v červnu se hodnota jejich akcií pohybovala kolem čtrnácti miliard dolarů.
Situaci komplikují i další skutečnosti. Atraktivní transakce se nyní na trzích vyskytují jen zřídka a prodělečné nákupy vedly k tomu, že každá další investice vyžaduje náročnější schvalování. Zatím není ani jasné, co se stane s majoritním podílem suverénních fondů v amerických bankách, které zbankrotovaly. Navíc v souvislosti s převraty na Wall Streetu drží suverénní fondy podíly ve firmách, do kterých vůbec investovat nechtěly. Například korejský fond, singapurský Temasek Holdings a Kuwait Investment Authority měly podíly v Merrill Lynch. Nyní musejí přeměnit tyto akcie do cenných papírů Bank of America.
Miliardáři Větší pozornost vyspělých zemí věnovaná suverénním fondů byla vyvolaná nárůstem jejich bohatství v posledních letech. To souvisí s rostoucími cenami ropy a další komodit, jež jsou hlavním zdrojem peněz suverénních fondů. World Investment Report 2008, který vypracovala Organizace spojených národů, uvádí, že bohatství kontrolované těmito fondy vzrostlo z 500 miliard dolarů v roce 1990 na pět bilionů dolarů v současné době. Do roku 2013 by tato částka měla překročit jedenáct bilionů dolarů. „Objem peněz v suverénních fondech je nejen devítinásobek toho, co je shromážděno v private equity fondech, ale majetek suverénních fondů také rychleji roste díky zvyšujícím se obchodním přebytkům a zahraničním měnovým rezervám zemí, odkud pocházejí,“ konstatuje studie OSN. V současné době působí na trzích zhruba sedmdesát suverénních fondů ze 44 zemí. Většina kapitálu má původ v Číně, Norsku, Rusku, Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Kuvajtu a v Singapuru.
