Středočeský kraj si znárodňuje evropské peníze, tvrdí místopředseda ODS
EURO: Prezident Václav Klaus krátce po odvolání Mirka Topolánka z pozice volebního lídra tuto změnu hodnotil pozitivně. Nyní má však pocit, že k novému nastartování ODS nedošlo. Dle něj ve vedení občanských demokratů mělo dojít minimálně ke změně dvou osob a evidentně měl na mysli Ivana Langera. Překvapil vás tento názor Hradu? BENDL: Vedle Václava Klause jsem se pohyboval poměrně dlouhou dobu a překvapilo by mě, kdyby byl spokojený a řekl: ,Tohle je konečně ono.‘ To by bylo podezřelé. Motorem, který ho vždycky hnal dopředu, byla nespokojenost. Panu prezidentovi rozumím, protože pořád je co měnit a vylepšovat. Každý jsme měli nějakou představu, ale výkonná rada ODS rozhodla, jak rozhodla; o tom je vnitrostranická demokracie. Nyní už je nadbytečné řešit personální otázky. Teď děláme maximum pro to, aby pravice a ODS ve volbách uspěla.
EURO: Jak vy osobně vnímáte ten „restart“? BENDL: Podařilo se zklidnit napětí, které uvnitř strany vládlo. Všichni už čekali jen na nějakou minimální chybu předsedy, na pomyslného komára, z něhož se udělá velbloud. A přišlo to v rozhovoru pro časopis, ve kterém Topolánek nešťastně promluvil. Zastavovalo nás to v rozletu a myslím, že i průzkumy ukazovaly, že dvě třetiny voličů ODS změnu lídra přivítaly. Pád preferencí ODS se zastavil a spíš se přibližují ČSSD. Věřím, že pravice uspěje. Napravo to je ale vždycky těžší než nalevo, protože nalevo se lépe slibuje. Na pravici se musí více vysvětlovat.
EURO: Jako argument se dnes pravici hodí řecký problém. Využijete to v kampani?
BENDL: Řecko je obrovský problém, který musel přijít. Byla jen otázka, ve které zemi taková krize vypukne dřív. Měli bychom vzít na vědomí, že něco takového se může stát i u nás. Spousta lidí říká, že to není možné, abychom nestrašili občany, protože země až tak zadlužená není. To, co je u nás strašidelné, není ani tak míra zadlužení, ale tempo, jakým se zadlužujeme. V tom je nebezpečí. Ani další země jako Maďarsko či Portugalsko nejsou daleko od problémů. Situace v Řecku pro nás může být poučná v tom, že se nemůžeme donekonečna zadlužovat, a přitom ždímat každou korunu, kterou někdo vydělá. Ti úspěšní se časem seberou a odejdou. A ti neúspěšní, kteří nechtějí podnikat a svoji budoucnost vidí v pozici zaměstnance, budou složitě hledat práci. Neposílíš slabého vyhnáním silného, neposílíš chudého vyhnáním bohatého. Je to jednoduché. Bohatí s sebou nesou finanční prostředky, jež si doma ve slamníku nenechají. Utratí je, chtějí postavit dům, opravit střechu, koupit auto – to živí spoustu dalších lidí. ODS chce soustředit maximum peněz do investic, do podnikání, které pak vytvoří nové pracovní příležitosti.
Existuje-li šance práci získat, měl by ji každý využít. V okamžiku, kdy se objevují skupiny lidí, jež pracovat mohou, ale nechtějí, pak je nutné nastavit systém tak, aby to každý pocítil. Nechce-li někdo práci vzít, protože je líný, tak v ten okamžik musí přijít tvrdý postih.
EURO: Ve volební kampani lze vypozorovat tři zásadní okruhy. Jedním je státní dluh nahlížený prizmatem Řecka, druhý je vytváření nových pracovních příležitostí a třetím je korupce. Jaký je váš recept na minimalizaci korupce?
BENDL: Korupce je příběh o míře přerozdělování, o míře rozhodovacích pravomocí úředníka či politika. Budu-li vybírat víc daní, čím víc budu brát, tím víc budu přerozdělovat a u tohoto procesu je vždycky podezření z korupce. Klíč našeho programu je méně přerozdělování, méně byrokracie, více svobody. Některé procesy jsou nezpochybnitelné – musejí se stavět silnice, státem garantované služby musejí fungovat a být i investičně zajištěny. O procesech výběrového řízení je třeba se bavit, chce to více odpovědnosti jednotlivců za konečný výsledek. U nás se do tohoto procesu zapojuje čím dál víc lidí, a tím se stává absolutně nepřehledným. Vzniká kolektivní neodpovědnost.
Cesta má být přesně opačná. Dám příklad: Změnili jsme statut nemocnic z příspěvkových organizací na akciové společnosti, a to především proto, že když v příspěvkové organizaci udělá management chybu, dostane výpověď. Většinou se mu nic nestane. V okamžiku, kdy je v představenstvu akciové společnosti a poškodil akcionáře, ručí svým vlastním majetkem. Možná je to pro někoho málo, nicméně existuje neustálý tlak na management, že udělá-li chybu, někdo mu skočí na majetek.
EURO: Kritizujete způsob čerpání peněz z fondů EU. V čem je podle vás problém? BENDL: Máme značnou šanci čerpat velké peníze z EU a využít toho maximálně je naší povinností. Bohužel se stalo několik chyb. ČSSD vládla v době, kdy se nastavovala pravidla pro čerpání evropských peněz. Přišli s tím, že bude víc než 20 operačních programů, místo toho, aby preferovali možnosti investic. Čerpání evropských peněz nás proto často vede k tomu, že se zavazujeme, že budeme něco financovat další léta. Obce jsme upozorňovali, aby si dávaly pozor, že když se zavážou něco financovat dalších sedm let, budou mít problém. Na úrovni krajů se nedaří tak, jak by si lidé přáli, peníze se nečerpají tak rychle. Předělávají se priority kam investovat.
EURO: Jak vidíte situaci ve Středočeském kraji? Strany zde nasadily silné politiky jako Miroslava Kalouska či Davida Ratha. Čekají vás těžké váhy…
BENDL: Středočeský kraj je zvláštní region. Nemá přirozené centrum, je to okruží kolem Prahy, kde žije hodně lidí. Cena bytu v Praze je téměř cena domku ve středních Čechách, a tak má 140 tisíc lidí trvalé bydliště v Praze, ale žije ve středních Čechách. Je tu velká kupní síla. Třetím specifikem je zatížení dopravní infrastruktury; dlouhodobý problém je stav sítě rychlostních komunikací. Pražský okruh by velmi pomohl – jak ekologicky, tak ekonomicky.
Bohužel zde kandiduje spousta lidí, kteří nemají se středními Čechami nic společného. Milan Urban dělá stín Rathovi, aby ho ČSSD nemusela moc ukazovat. Urban se snaží svojí aktivitou vymazat Ratha, ale moc dobře mu to nejde. Musí z toho být hodně nervózní. Nevěřím, že Rath reprezentuje názor ČSSD.
EURO: Jak to myslíte?
BENDL: Středočeský kraj dělá vše pro to, aby peníze z EU, které může čerpat v období 2007 až 2013 v rámci Regionálního operačního programu (celkem jde o zhruba 16 miliard korun z EU plus jedna miliarda z českých veřejných zdrojů), dostal především pod svou kontrolu. Hejtman Rath razí od svého nástupu v listopadu 2008 v čerpání evropských peněz jasnou linii – peníze směřovat na kraj, a to zejména do jedné oblasti – do zdravotnictví.
Poslední kousek, který se mu povedl, je unikátní. V polovině dubna zveřejnila regionální rada, na níž má kraj silný vliv, nové výzvy k možnosti čerpat peníze z Regionálního operačního programu (ROP). Celkem jde letos na jaře o osm výzev, v nichž je možné čerpat na dotacích zhruba 1,5 miliardy korun. Další šance bude až na podzim. Je mezi nim pouze jediná, u níž mezi potenciálními příjemci podpory nefiguruje kraj. Zato je kraj výhradně uveden u dvou, v nichž jde – zřejmě zcela náhodou – o největší balíky peněz: 450 milionů a 340 milionů korun. Smutné je, že na malé obce pod pět tisíc obyvatel myslel kraj pouze v jedné výzvě, v rámci které mohou získat na dotacích celkem skutečně „štědrých“ 20 milionů korun.
EURO: A co ta údajně poslední šance na dotaci z EU, v níž jde o nejvíce peněz a která se týká zdravotnictví?
BENDL: Tak to mi připomíná spíše znárodnění evropských peněz. Regionální rada, jež vyhlašuje všechny nabídky na investice dotované z fondů EU, paradoxně určila jako příjemce jen pět nemocnic v městech Příbram, Kolín, Kladno, Mladá Boleslav a Benešov. Zakladatelem těchto nemocnic je kraj. To je podle mého názoru zralé na stížnost k Evropské komisi – podmínit, že evropské peníze může využít jen kraj, krajské nemocnice, a nikoliv soukromé nemocnice. To je i v rozporu s pravidlem rovného přístupu, který by měly regiony při čerpání evropských peněz z ROP dodržovat. Zdravotnictví je veřejná služba, na druhé straně si ale jednotlivé nemocnice na trhu konkurují. Proč by tedy majitelé soukromých nemocnic nemohli požádat o evropské peníze?
Navíc vezměme v úvahu to, co Rath se zmíněnými pěti krajskými nemocnicemi plánuje. Vždyť evropské peníze by šly do nemocnic, které už třeba krajům nebudou patřit. Co chce hejtman udělat s velkými krajskými nemocnicemi? Hodlá je převést na nezisková zdravotnická zařízení. To změní jejich právní postavení – dosud jsou to akciové společnosti, v nichž působnost valné hromady vykonává krajská rada, a kraj tak může činnost nemocnic kontrolovat. Pokud by ovšem tyto akciovky převedly veškerý svůj majetek na nezisková zdravotnická zařízení a samy pak zanikly, což je poslední verze Rathova plánu, zanikla by i vazba mezi rozhodováním a vlastnictvím. Vedení neziskovky by dostalo pod kontrolu miliardové roční obraty a komu by pak bylo zodpovědné za své kroky?
Všimněme si toho nepoměru. Pět krajských nemocnic má možnost vyčerpat dotace ve výši 450 milionů korun. Soukromé nemocnice nemají šance žádné. A malé obce mají teď na jaře šanci z celé jedné a půl miliardy na pouhých 20 milionů a až trochu paradoxně rovněž na investice do zdravotnictví. Přitom je ve Středočeském kraji 1146 obcí, z toho naprostá většina malých!
EURO: Není těch 20 milionů trochu málo?
BENDL: Malé obce vůbec nemají „za Ratha“ snadný život. Sociálnědemokratický hejtman směřuje jednotlivé výzvy tak, aby mohl čerpat unijní peníze hlavně kraj. Dle mého názoru mu na malých obcích moc nezáleží, to vidíme na charakteru jednotlivých výzev. Vrátím-li se v čase trochu zpět – v době, kdy jsem pracoval jako hejtman, si Středočeský kraj vzal půjčku čtyři miliardy korun a z těchto peněz poskytoval malým obcím bezúročné půjčky, které mohly začít splácet až poté, kdy začaly čerpat evropské peníze. Obce, i když na samotný projekt často peníze měly, se bály investovat do jeho přípravy, protože pokud by pak se žádostí u bruselských komisařů neuspěly, zastupitelstvo by to považovalo za vyhozené peníze. Tímto krokem jsme, myslím, zejména malým obcím hodně pomohli k tomu, že se přestaly bát začít čerpat peníze z EU.
A co udělala ČSSD – tedy alespoň ve Středočeském kraji? Zastavila proces čerpání peněz z EU do doby, než jej dle svých slov „přehodnotí“. Přehodnocení vedlo k tomu, že bezúročné půjčky byly zrušeny a povinná finanční spoluúčast u evropských projektů se pro obce zvedla ze 7,5 na 20 procent. Zajímavé je, že pro kraj se podmínky nezměnily: spoluúčast u vyhlášených výzev určených pro kraj činí nadále 7,5 procenta. Projekty financované v rámci ROP jsou nastaveny tak, že 85 procent jsou nevratné dotace z EU a 15 procent spoluúčast. Tu může kraj snížit tím, že částí peněz přispěje sám, a my jsme to také dělali, takže na obcích bylo spolufinancování jen ve výši 7,5 procenta.
EURO: V době krize nastavit malým obcím přísnější podmínky není zrovna příjemné. Budou pak schopny tyto projekty uskutečňovat? BENDL: Takzvané přehodnocování ze strany ČSSD znamenalo, že projekty, jež měly připraveny malé obce, se z velké části za nových, přísnějších podmínek nemohly realizovat. Čerpání se zastavilo, a to – jak správně říkáte – právě v době krize, kdy by evropské peníze zvlášť mohly pomoct. Řada obcí měla například připraveny projekty na rekonstrukci svých center řádově za desítky milionů korun, například v Dobříši, v Novém Strašecí a dalších obcích, ale to všechno padlo. Navíc Rath si sice po svém nástupu nasměroval evropské peníze na kraj, ale tamní projekty ještě nebyly připraveny. A tak například regionální rada vypsala výzvu na čerpání peněz – celkem na půl miliardy korun – na investice do silnic, ale kraj nepodal jeden jediný projekt. K dispozici byly tedy takové peníze a po roce a půl vládnutí ČSSD v kraji nejsou s to vypracovat projekt, takže peníze se nečerpají. A jinam pochopitelně přesunout nejdou.
EURO: Jak tedy odhadujete šance ODS ve volbách? BENDL: Osobně věřím v úspěch pravice. Pravice se dokáže dohodnout, bude-li mít víc než 100 poslanců. To je varianta nejlepší. Ale nevylučuji ani to, že vládu poskládá TOP 09, Věci veřejné a ČSSD. Podstatné bude, koho prezident Klaus pověří sestavením vlády. Vítězství ODS třeba jen o jedno procento může ČSSD tuto obrovskou výhodu sebrat. Nadcházející volby nejsou jen o stavu zadluženosti, ale i o tom, kdo bude dalším prezidentem. Naší povinností je si ani v koutku duše nepřipustit, že bude vládnout komunisticko-socialistická koalice s Jiřím Paroubkem na Hradě.
