Od ledna platí insolvenční zákon, nahrazující dosavadní zákon o konkurzu a vyrovnání. Věřitelé získají více práv, ale také vyšší odpovědnost.
Nový insolvenční zákon Od ledna platí insolvenční zákon, nahrazující dosavadní zákon o konkurzu a vyrovnání. Věřitelé získají více práv, ale také vyšší odpovědnost.
Rychlost, transparentnost, vyšší efektivita, posílení právní jistoty vztahů mezi dlužníky a věřiteli. To jsou podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila základní vlastnosti insolvenčního zákona.
I nadále však platí, že podnikatel je na sebe povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o svém úpadku (nebo při náležité pečlivosti dozvědět měl). Pokud tak neučiní, odpovídá věřitelům za způsobenou škodu.
Insolvenční rejstřík
Zároveň startuje provoz elektronického insolvenčního rejstříku. Registr je veřejně přístupný pro jakékoliv zájemce, tedy nejen pro dlužníka či jeho věřitele. Jeho prostřednictvím se ale doručují i soudní rozhodnutí
a jiné písemnosti.
K zahájení insolvenčního řízení postačí návrh věřitele nebo samotného dlužníka. O zahájení tedy soud nijak nerozhoduje, pouze tuto skutečnost během několika hodin oznámí takzvanou vyhláškou, kterou zveřejní v insolvenčním rejstříku. Vyhláška se sice poté doručí i navrhovateli a dlužníkovi, avšak pozor: Účinky spojené se zahájením řízení nastanou už okamžikem zveřejnění v rejstříku!
Zákon tedy nově odlišuje okamžik zahájení řízení a okamžik zjištění úpadku. Zahájení řízení ještě neznamená, že soud skutečně rozhodne o úpadku. Ze skutečnosti, že je proti někomu vedeno insolvenční řízení, proto nelze usuzovat na jeho ekonomickou situaci. Dokud soud nerozhodne, může dlužník dokázat, že v úpadku není, nebo ho již odvrátil. Vyplatí se tedy aktivní přístup a maximální spolupráce se soudem i (údajnými) věřiteli.
Samotné zahájení řízení má – nehledě na skutečný stav firmy – velmi nemilý důsledek: Blokuje se dlužníkův majetek. Od zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku tedy nesmí svůj majetek spravovat tak, že by snižoval jeho hodnotu.
Reorganizace
Dosud se úpadek řešil nejčastěji konkurzem, který vedl k rozprodeji majetku dlužníka a likvidaci jeho firmy. Nový zákon zavádí takzvanou reorganizaci. Ta umožňuje zachování provozu podniku. Má při ní docházet k postupnému uspokojování pohledávek podle stanoveného plánu, což umožní dlužníkovi i nadále fungovat. Reorganizační plán se stává jakýmsi ekonomickým plánem firmy a musí být předem schválený věřiteli i soudcem.
Reorganizaci si však budou moci dovolit jen větší firmy, jejichž obrat v předchozím účetním období nebyl nižší než sto milionů korun, nebo které zaměstnávají více než sto zaměstnanců (stačí splnění jedné z těchto podmínek).
Obrana před věřiteli
JAK SE BRÁNIT
Jestliže je proti vaší firmě zahájeno insolvenční řízení na návrh věřitele, soud vám zašle takzvanou vyhlášku. V určené lhůtě se můžete k návrhu vyjádřit. Jestliže v úpadku nejste, sdělte to soudu co nejdříve a doložte potřebnými listinami!
Pokud v úpadku skutečně jste, můžete se pokusit o zmírnění dopadů insolvenčního řízení. Do 15 dnů od doručení vyhlášky požádejte soud o moratorium, tedy ochranu před věřiteli.
Dlužník nově může požadovat takzvané moratorium. Jeho podstatou je poskytnutí období klidu, ve kterém bude chráněn před požadavky věřitelů. Návrh však může dlužník podat jen do 15 dnů od doručení vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení. Podmínkou je také souhlas většiny věřitelů a následně i přivolení soudu. Doba ochrany může trvat jen tři měsíce.
Po dobu trvání této lhůty není například možné, aby věřitelé ukončili dlouhodobé smlouvy o dodávkách energií či materiálů. To však pouze za předpokladu, že je dlužník schopen plnit své běžné závazky vyplývající z těchto smluv.
Více práv i odpovědnosti
Posiluje se i postavení věřitelů. Například soudem ustanoveného konkurzního správce mohou odvolat (a jmenovat nového) na první schůzi, následující po přezkumném jednání.
Novinkou též je, že soud může zrušit usnesení schůze věřitelů, pokud odporuje společnému zájmu věřitelů. Tím má být zabráněno prosazování zájmů některých z nich na úkor ostatních.
Zákon ale přináší také posílení jejich odpovědnosti. Nově jsou například postiženi věřitelé, kteří přihlásí pohledávku, jejíž skutečná výše bude činit méně než 50 procent přihlášené částky.
Při návrhu na zahájení řízení musí věřitel dokázat, že dlužník je v úpadku. Věřitel je odpovědný za újmu, jestliže podá takzvaný šikanózní návrh.
Přihlášky pohledávek musí být uplatněny nejpozději do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku, jinak se k nim nepřihlíží.
Pozor na splácení dluhů dlužníkovi
Nová úprava ale může přinést do velkých problémů také dlužníkova dlužníka. Jestliže totiž dlužníkův dlužník splní svůj dluh po prohlášení konkurzu tak, že zaplatí přímo dlužníkovi, a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého dluhu zproštěn (až na výjimky). Totéž platí, jestliže soud vydal předběžné opatření.
Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila tak zákon tlačí na smluvní odpovědnost a na opakovanou kontrolu dat zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Raději se tedy do něj dívejte co nejčastěji. I kdybyste totiž zaplatili dlužníkovi, podle zákona byste stále dlužili. Získat zaplacené peníze zpátky by navíc šlo jediným způsobem: Přihlásit se do insolvenčního řízení jako věřitel.