Nepravděpodobná jaderná renesance

Bez užití veřejných financí, proti němuž se staví Evropská komise, elektrárny nevzniknou

V souvislosti se zahájením výstavby jaderného reaktoru ve Finsku, po dlouhé odmlce prvního evropského energetického atomového zdroje, se stále častěji objevují úvahy o renesanci jaderné energetiky. Náhradu dosluhujících jaderných elektráren novými zvažuje britská i francouzská vláda. Při bližším pohledu se ovšem významné oživení jaderného průmyslu jeví jako nepravděpodobné, a to především kvůli vysoké investiční náročnosti výstavby i likvidace jaderných elektráren.

Neopakovatelné.

Publikace World Energy Outlook, vydávaná Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) uvádí, že ve srovnání s plynovou elektrárnou využívající kombinovaný cyklus jsou investiční náklady potřebné k výstavbě srovnatelného jaderného zdroje více než trojnásobné. Celkovou bilanci atomové reaktory vyrovnávají díky nižším nákladům na palivo. Vysoká počáteční investice je ovšem nevyhnutelně spojená se značným podnikatelským rizikem. V minulosti mohly energetické společnosti riziko spojené s investicemi do jaderných elektráren částečně snížit vzhledem k podpoře veřejných financí. Evropská komise ovšem jasně deklaruje, že podobný postup není po liberalizaci energetického trhu přípustný. Stavba nového reaktoru ve finském Olkiluoto nenabízí opakovatelný model financování.
Dodavatelské konsorcium Framatome-Siemens se ve smlouvě s finskou elektrárenskou společností TVO zavazuje postavit tlakovodní reaktor o elektrickém výkonu 1600 MW za fixní částku tři miliardy eur. Dodavatel, který bude muset pokrýt všechna případná zvýšení nákladů, byl k uzavření smlouvy motivován především potřebou postavit a odzkoušet nový typ reaktoru, s jehož provozem dosud nemá zkušenosti. Způsob financování výstavby v současné době přezkoumává Evropská komise kvůli podezření z porušení pravidel liberalizovaného trhu s elektřinou. V čele konsorcia bank, které poskytlo společnosti TVO půjčku na zaplacení více než 60 procent ceny, stojí totiž německá Bayerische Landesbank většinově vlastněná státem. Půjčka byla poskytnuta na nízký úrok 2,6 procenta. Evropská komise bude zkoumat, zda nejde o nepřípustnou státní podporu kontraktu, na němž participuje německá firma Siemens. Druhým problematickým bodem je podpora francouzského státního rozpočtu společnosti AREVA, která prostřednictvím exportní agentury COFACE dostala dotaci 610 milionů eur. AREVA je vlastníkem Framatome ANP.

Veřejná podpora.

Bez zapojení veřejných financí se neobešly ani další jaderné investice z poslední doby. Dostavba ukrajinských reaktorů v elektrárnách Rovno a Chmelnická těžila z půjčky Euratomu v řádu stovek milionů eur, stejně jako rumunský blok Cernavoda 2. O veřejnou podporu usiluje rovněž společnost Enel, potenciální investor dostavby dvou bloků v Mochovcích, která po slovenské vládě požaduje desetileté daňové prázdniny. Jestliže slovenská vláda požadavku vyhoví, přistoupí na nepřímou dotaci v řádu miliard slovenských korun.
Podpora investic do výstavby nových zdrojů není jediným příkladem využití veřejných financí jaderným průmyslem. Důležitým problémem se stává financování likvidace jaderných elektráren po skončení jejich životnosti. Slovenská vláda musela vyjmout z privatizace podniku Slovenské elektrárne jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích, která ukončí provoz v roce 2008. Aby byl podnik prodejný, musel stát převzít odpovědnost za likvidaci reaktorů, na kterou jejich provozovatel nevyčlenil potřebné prostředky. Slovenská vláda odhaduje, že na jaderném účtu chybí 15 miliard korun. Podobný problém řeší vláda Velké Británie, kde odpovědnost za likvidaci jaderných zařízení převzala státní agentura NDA (Nuclear Decommissioning Agency). Zatím nelze přesně říci, jakou část z 56 miliard liber, které bude agentura potřebovat, uhradí daňoví poplatníci. Ekonomické výsledky provozovatelů britských jaderných zařízení ovšem rozhodně nesvádějí k optimismu.
Jaderná energetika získala zásadní podporu veřejných prostředků v různých zemích během minulého století. Různé formy podpor využívají i projekty z poslední doby. Bude-li Evropská komise trvat na omezení dotací, zůstane pravděpodobnost oživení jaderného průmyslu velmi nízká.