Náměstek pražského primátora Jiří Nouza se neztratí. Prošel několika úřady, byl u několika sporných tendrů a přežil i politický pád
Zastupitelský klub TOP 09 v polovině června podle očekávání podpořil Tomáše Hudečka v jeho rozhodnutí stát se nejmladším pražským primátorem. Překvapivě mu ale na cestu přibalil Jiřího Nouzu (50). Hudeček prošel jen těsnou většinou jednoho hlasu, zkušený harcovník po lidoveckých a posléze „topických“ úřadech získal dokonce o jeden hlas víc než samotný primátor.
Nyní bude jako jeho náměstek rozhodovat o odboru městského investora, kterým ročně proteče kolem 10 miliard korun.
Skoroprimátor a řada jeho věrných zůstala po volbě klubu jako opařená. O tom, že si stihl Nouza během povodní vyjednat podporu ostatních stranických zastupitelů – úspěšný prý byl zejména u jeho ženské části – neměli zřejmě tušení. Několik zastupitelů potvrdilo, že šlo o vnitrostranické rozhodnutí, nikoliv o součást dohody se sociálními demokraty, s nimiž Nouza umí velmi dobře komunikovat.
Nouza v podstatě vyšachoval Pavla Richtera, který se jej před necelým rokem, když jej chtěl zastupitelský klub za převrat v dopravním podniku vyloučit, zastával. Nakonec stačilo, že se Nouza vzdal funkce předsedy dozorčí rady dopravního podniku a předsedy dopravního výboru.
Drama v dopravním podniku Právě srpnová akce dozorčí rady, která odvolala ve vypjaté atmosféře ředitele dopravního podniku Vladimíra Liche dosazeného bývalým primátorem Bohuslavem Svobodou, aby přeťal penězovod k firmám spřízněným s pražským kmotrem Ivo Rittigem, odstartovala první opravdu vážný rozkol mezi koaličními stranami i uvnitř samotné ODS.
„Jiří Nouza na mně působí jako buňát nepřekotitelný, jak nazval otec Járy Cimrmana kalamář, který nešel svrhnout. Mně je nepochopitelné, že si Tomáš Hudeček vzal do rady člověka, kterého před časem označil za nepřijatelného a zbavil jej všech funkcí. To ukazuje na jeho slabou pozici ve straně a rozpolcenost rady na dvě křídla, která jdou proti sobě,“ hodnotí dnes rozložení sil v pražské TOP 09 Svoboda. Nouzu považuje za Lichova kata, i když se k této úloze otevřeně hlásí Josef Nosek (ODS), bývalý radní pro dopravu a člen dozorčí rady podniku.
Nosek tvrdí, že dozorčí rada neplánovaně zareagovala na dlouhodobou nekompetentnost Liche. Nešlo podle něho o předem připravenou akci, která měla zabránit advokátovi Václavu Láskovi (najal jej exprimátor Svoboda na analýzu podezřelých smluv dopravního podniku) v tom, aby podal několik trestních oznámení. „Byl jsem jedním z deseti členů dozorčí rady, která bývalého ředitele odvolala, a já jsem ani jeho odvolání nenavrhoval,“ hodnotí svou roli sám Nouza.
Pokud mohl mít někdo pocit, že mu jde bývalý policista Láska po krku, byl to spíše David Vodrážka (ODS), který v dozorčí radě zasedal i v minulém volebním období, a jehož podpisy se na rozdíl od Nouzy figurovaly na několika smlouvách. Brzy po odvolání Liche se však v novinách objevilo spojení Jiřího Nouzy s firmou, která zajišťovala pro dopravní podnik SMS jízdenky.
Právě na kontrakt s firmou Crowsnest se Václav Láska zaměřil. Crowsnest získala zakázku bez řádné soutěže, přitom jen během let 2007 až 2011 vyfakturovala podniku za služby přes 415 milionů korun. Výše provize se pohybovala od 25 do 50 procent z ceny podaných SMS jízdenek. Policie prověřuje také podezření, že u transakce měla asistovat na straně dopravního podniku i dodavatele proslulá advokátní kancelář Šachta & Partners spojovaná s Rittigem. Majitelem Crowsnest se stal Pavel Kopačka, který zasedal v několika jiných firmách spolu s Nouzou.
„To je paradoxní, že mi předhazujete právě Kopačku. My jsme se rozešli ve zlém na konci 90. let. Podrazil mě,“ reaguje Nouza. S Kopačkou studoval na VŠE, po roce 1989 jej zaměstnal a potom jejich vztah prošel vývojem až ke „společenství“ v několika firmách.
Mistr mýto V roce 2002 nastupuje Nouza na ministerstvo dopravy, kde do jeho gesce spadá sporný tendr na mýtný systém. Stát tehdy „vybíral“ jen z jednoho účastníka, ostatní firmy byly vyloučeny.
„Dostal úkol, tak jej splnil,“ hodnotí roli Nouzy člověk z byznysu, který jej považuje za praktika a jeho nástup na radnici vítá.
Z ministerstva Nouza v roce 2006 zamíří na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Vydrží tam rok a putuje na ministerstvo kultury vedené lidovcem Václavem Jehličkou. Odtud byl po roce odejit rozčíleným ministrem s tím, že jeho odbor vnitřní správy je v totálním rozkladu.
„Měl jsem za úkol upravit parametry tehdy platné smlouvy o provozu IT na ministerstvu.
V určité fázi přestal dodavatel v této věci spolupracovat, následně došlo k problémům.
Zhruba po týdnu od uvedeného incidentu jsem byl odvolán,“ vzpomíná Nouza.
Poté pracoval ve stavební firmě Zevyp.
Ta získala v roce 2009 od ŘSD tři zakázky za 35 milionů korun, ale skončila v likvidaci.
Pražským zastupitelem za TOP 09 se stává Nouza v roce 2010. Poté, co se musel vzdát funkcí v dopravním výboru a podniku, nastoupil na Českou správu sociálního zabezpečení jako ředitel odboru, který má na starost veřejné zakázky.
Na výsluní komunální politiky se v červnu vrátil s plnou parádou. Kromě infrastruktury si do své kompetence přibral i oblast životního prostředí, kam spadá i šestimiliardová výstavba ústředí čističky.
O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz