Většinu důvodů, proč jsou úvěry dražší než v západní Evropě, zákazníci neovlivní
Vypadá to tak lákavě. Pořídit si vlastní bydlení v době, kdy jsou ceny u dna a banky se navíc předhánějí, která z nich nabídne výhodnější úrokovou sazbu, a k tomu ještě navrch zprostředkování úvěru zdarma či odložení splátek. Prý se tímto způsobem banky snaží rozhýbat realitní trh. Pokud ale porovnáme jejich zdejší nabídky s tím, z čeho vybírají lidé v západní Evropě, zjistíme, že čeští žadatelé o hypoteční úvěr jsou v jednoznačné nevýhodě. A to i v případě, že nebereme v úvahu ohrané marketingové triky – miniaturním písmem poznamenané slovo „od“ u příznivě vyhlížející číslice úrokové sazby či jen několika dny omezená garance propagované úrokové sazby. Poskytování hypoték je byznys, na kterém chtějí banky vydělat. Žádné dobrovolné ústupky od nich očekávat nelze.
Minulý týden avizovala GE Money Bank, že žadatelé mohou získat úvěr s tříletou a pětiletou fixací od 4,69 procenta. U mBank se pokles týká hypotéky s variabilním úrokem, kterou nově poskytuje od 4,24 procenta. V Komerční bance začínají sazby na 4,65 procenta. UniCredit Bank nabízí nový typ hypoték s pohyblivou úrokovou sazbou. Ta je odvozena od jednoměsíční sazby mezibankovního trhu PRIBOR. Aktuální úroková sazba je nastavena na 3,93 procenta. A další banky již avizovaly, že své nabídky představí v nejbližší době. Jenže v západní Evropě jsou stále sazby o jeden až dva procentní body níže.
Český hypoteční trh má relativně krátkou historii. Úvěry se staly dostupnými v podstatě až v polovině roku 2001, kdy Česká spořitelna uvedla zvýhodněnou hypotéku. Banka na část úvěru snížila o tři procentní body běžnou úrokovou sazbu, která se tehdy pohybovala kolem osmi procent. Ze strany České spořitelny rozhodně nešlo o altruistický krok. Pomoci hypotečnímu trhu se totiž zavázala Erste Bank při privatizaci České spořitelny. Přestože i ostatní zahraniční banky v Česku nakupovaly finanční domy za výhodných podmínek, k žádným dalším podporám trhu, včetně toho hypotečního, se nemusely zavázat. A dnes navíc těží z toho, že o zákazníky nemusejí bojovat s početnou konkurencí.
V Česku se většina klientů rozhoduje, zda si vezme hypotéku s tříletou či pětiletou fixací. V zahraničí je ale ve více než polovině případů uzavřena smlouva s pohyblivou úrokovou sazbou, která kopíruje změnu referenční sazby. Klienti v Česku si nyní mohou takový úvěr sjednat také. Dle dřívějších průzkumů bank ale o produkt příliš veliký zájem nebude. I když tím lze dosáhnout nižších úroků než v případě dlouhodobější fixace. Protože si ale banky v eurozóně mezi sebou půjčují peníze levněji než v Česku, ani v případě hypotéky s pohyblivou sazbou se zdejší podmínky těm zahraničním nevyrovnají.
Dle odhadů jsou náklady na zajištění nového klienta pro banku až pětinásobně vyšší než na jeho udržení. České banky si portfolio zákazníků vytvářejí relativně krátkou dobu. A taková snaha něco stojí – inzerce v novinách, televizní spoty, billboardy. Na nákladech se nakonec podílejí žadatelé o úvěr. Banky tvrdí, že jim z hypotečních úvěrů plyne marže zhruba jedno procento. Část provize jim totiž spolknou externí spolupracovníci. Ti jim zajišťují více než šedesát procent všech hypotečních obchodů. Hypoteční makléř je výnosnou profesí. Příjmy brokerů se liší v závislosti na objemu zprostředkovaných obchodů. Podle toho jim banka poskytuje další služby, servis i podporu. Provizi pro zpracovatele ve výši 1,3 procenta z úvěru považují banky za normální.
Většinu důvodů, proč jsou hypoteční úvěry v Česku v porovnání se západní Evropou dražší, zákazníci ovlivnit nemohou. I když konzervativní chování Čechů určitou roli hraje. Teprve v poslední době začínají využívat toho, že po skončení fixační doby mohou bezplatně přejít k jiné bance, jež jim nabídne výhodnější podmínky. Nastává podobná situace jako v případě bankovních poplatků. Kritika se ozývá denodenně. Hromadný odliv klientů ke konkurenci, která nabízí vedení účtu zdarma, se ale zatím nekoná.
