Od 1. ledna 2001 nabývá účinnosti novela zákona o investičních společnostech a fondech, přijatá spolu s novelizací zákona o cenných papírech. Jedním z jejích hlavních cílů je upravit podnikání zahraničních osob zabývajících se kolektivním investováním v České republice, a vyřešit tak současnou problematickou situaci v této oblasti. Ta spočívá v tom, že v Česku na základě individuálních povolení udělených Komisí pro cenné papíry (KCP) v minulosti došlo k distribuci omezeného počtu zahraničních podílových listů, KCP však další povolování s odkazem na nedostatečnou ochranu investorské veřejnosti zastavila. Většina podnikání v této oblasti se tak zpravidla odehrává na hraně zákona.
Povolení. ,
Novela výslovně stanoví, že zahraniční osoby kolektivního investování budou od Nového roku moci nabízet, vydávat, prodávat a zpětně odkupovat své cenné papíry na základě povolení Komise pro cenné papíry. Parlament přitom po určitém váhání zahraničním osobám ponechal i možnost zvolit si, zda ke svému podnikání budou na území České republiky zřizovat pobočku, či zda budou podnikat bez ní. Distribuovat bude možné pouze cenné papíry odpovídající našim podílovým listům otevřených podílových fondů, investor tedy bude mít právo na to, aby od něho zahraniční osoba cenný papír zpětně odkoupila za cenu vlastního jmění v příslušném fondu připadajícího na jeden podílový list. Zahraniční osoba bude povinna získat povolení i v případě, kdy se zahraniční podílové listy budou distribuovat prostřednictvím třetích osob.
Na základě novely budou moci v České republice podnikat pouze ty zahraniční osoby, které shromážděné prostředky investují převážně do cenných papírů obchodovaných na veřejných trzích států OECD. Předběžná stanoviska pracovníků komise však říkají, že ze hry nebudou vyloučeny ani takzvané fondy fondů, tedy fondy, které investují své prostředky do jiných podílových fondů, pokud bude splněno, že cílovými cennými papíry budou cenné papíry obchodované na veřejných trzích OECD.
Dvojí regulace a dozor.
Aby zahraniční osoba získala povolení, musí její příslušný regulátor ve státě, v němž sídlí, potvrdit, že obdržela povolení pro kolektivní investování v tomto státě, že regulátor souhlasí s jejím podnikáním v České republice a že nad tímto podnikáním bude vykonávat dozor. Protože se distribuce zahraničních podílových listů na území
České republiky řídí českým právem, vznikne tak u většiny zahraničních osob situace, kdy jejich podnikání v Česku bude podléhat jak právnímu řádu státu jejich sídla, tak českému právnímu řádu. Tato duplicita bude například znamenat, že kromě informační povinnosti podle českých předpisů bude zahraniční osoba dále poskytovat v českém jazyce i informace vyžadované ve státě jejího sídla. Analogicky bude vypadat i dozor nad dis–tribucí zahraničních podílových listů, který bude vykonáván jak příslušnými úřady domovského státu zahraniční osoby, tak Komisí pro cenné papíry.
K zajištění ochrany investorů musí každá zahraniční osoba dále určit banku, která má licenci k výkonu činnosti depozitáře, jejímž prostřednictvím bude odkupovat cenné papíry, vyplácetpodílníky a plnit informační a daňové povinnosti podle tuzemských právních předpisů. Pokud bude v Česku podnikat bez zřízení pobočky, bude povinna tuto banku pověřit i svým zastupováním ve vztahu ke komisi, soudům a jiným orgánům veřejné správy. Povinnosti takto pověřené banky ovšem zcela neodpovídají povinnostem depozitáře českých investičních společností. Až praxe ukáže, zda se tím do určité míry neoslabí ochrana českých investorů.
Nadbytečný prospekt.
V některých ohledech nedořešený zůstal vztah mezi zákonem o cenných papírech a zákonem o investičních společnostech. Jestliže například zákon o cenných papírech při veřejném nabízení podílových listů stanoví výjimku z povinnosti zveřejňovat prospekt, zákon o investičních společnostech v rámci povolovacího řízení před KCP předložení prospektu (společně se statutem fondu) striktně vyžaduje. Standardem v Evropské unii přitom ale je, že se v obdobném povolovacím řízení předkládá pouze jeden dokument, který svým charakterem odpovídá spíše našemu statutu. Jsem názoru, že požadavek, aby zahraniční osoby pro své cenné papíry připravovaly prospekt, je nadbytečný. Do novely zákona se zřejmě dostal spíše legislativním opomenutím než promyšleným záměrem.
I přes dílčí problémy se domnívám, že nová úprava představuje funkční řešení dosavadního nejasného stavu ohledně distribuce zahraničních podílových listů v České republice. Tím, že pro všechny osoby zabývající se kolektivním investováním stanoví jednotné podmínky, přispívá ke standardizaci této oblasti podnikání a současně rozšiřuje legální možnosti českých investorů ke zhodnocování jejich úspor, například prostřednictvím investic do rostoucích ekonomik Spojených států a zemí západní Evropy.
