Nepřistřihujte Ryanairu křídla

29. 12. 2003

Pokud Evropská komise zruší ..

..irským aerolinkám výhodné smlouvy, potrestá i pasažéry

Bitva, kterou generální ředitel letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary nazval svým Waterloo, se chýlí ke konci. Každým dnem lze očekávat rozhodnutí, jímž Evropská komise prohlásí finanční příspěvek věnovaný levnému irskému přepravci státním bruselským letištěm Charleroi za nepovolenou státní subvenci. Ve hře je dotace ve výši 8,7 milionu dolarů, kterou od roku 2001 Ryanair pobíral od vlastníka letiště – valonské regionální samosprávy – k pokrytí přistávacích a manipulačních poplatků a marketingových nákladů. Nepříznivé rozhodnutí Evropské komise ohrozí vysoce výhodné smlouvy, z nichž irská firma těží na ostatních státních letištích: ta odbavují dvacet procent z čtyřiadvaceti milionů jejích zákazníků. „Bruselští byrokraté by soukromým aerolinkám rádi zatrhli výhodné nízkonákladové dohody, které přinášejí levnější letenky, ekonomický růst a nové pracovní příležitosti,“ hřímá O'Leary.

Nejde jen o zbytečný humbuk. Rozhodnutí v neprospěch irského přepravce uštědří zdrcující ránu evropským spotřebitelům, jejichž zájmy by měl bruselský strážce hospodářské soutěže hájit. Dokud před více než deseti lety nepřišel Ryanair a neprorazil v Evropě cestu levnému leteckému cestování, měli vlajkoví dopravci doslova monopolní žně. Díky svému výhradnímu postavení mohli na evropských linkách prodávat jedny z nejdražších letenek na světě. Velké aerolinky navíc nenabízely téměř žádné spoje směřující na menší druhořadá letiště, kterým dává Ryanair naopak přednost. Po příchodu irského přepravce a jeho napodobitelů se průměrná cena letenek na krátkých evropských spojích snížila na polovinu. Bude-li Ryanair nucen opustit státní letiště, tyto destinace se budou muset spokojit s nižším počtem letů, menší konkurencí a dražšími letenkami. „Je naprosto nepřijatelné, aby nás někdo připravil o takový úspěch a jeho pozitivní dopad na místní ekonomiku,“ tvrdí Alain Russel, výkonný ředitel mezinárodního letiště ve Štrasburku. V září, po soudní při iniciované společností Air France, musel Ryanair tamější letiště opustit.

Tvrdý postup Evropské komise ve věci státních dotací je pokrytecký. Celá léta přehlížela skutečnost, že vlády různých států přelévají ze státních prostředků miliardy do skomírajících národních aerolinií, jako byla například dnes již zaniklá belgická Sabena. Takové dotace teď předpisy Evropské komise zakazují. Daňoví poplatníci nicméně stále přispívají na lety Air France spojující Paříž s Korsikou. Hlavní bruselské letiště Zaventem, které protest vůči Ryanairu před Evropskou komisi vzneslo, navíc v posledních několika desetiletích dostalo od belgické vlády několikamiliardovou sumičku.

Firma Ryanair je ziskovým přepravcem a pro Evropu v podstatě i tvůrcem nových trhů. Zavedením letů na odlehlá letiště přinesl profit z turistického ruchu i do dosud zapomenutým oblastí. Z průzkumu objednaného rozvojovou agenturou Scottish Enterprise vyplývá, že díky odbavování pasažérů Ryanairu na mezinárodním glasgowském letišti Prestwick proudí do skotské ekonomiky až 153 milionů dolarů ročně. Jestliže bude přepravce nucen zrušit či omezit lety do podobných míst, vznikne jim značná škoda.

Ryanair by z toho naopak vyšel relativně beze ztrát. Společnost již zahájila jednání s bruselským Charleroi i s valonskou vládou o možnosti privatizace letiště nebo o jiné dlouhodobé vzájemné dohodě. Nebude-li ani jedna z těchto možností průchozí, Ryanair bruselské letiště opustí. Zamítavé rozhodnutí Evropské komise by, pravda, ohrozilo expanzi společnosti ve Francii a Španělsku, kde jsou téměř všechny letecké destinace v rukou státu. Ovšem dostatek prostoru pro rozšíření je i jinde: Evropa má přibližně 450 komerčních letišť: mnohá z nich v deseti zemích, které letos vstoupí do Evropské unie.

Konkurenti Ryanairu mezitím intenzivně lobbují v zákulisí. Rod Eddington, šéf British Airways a předseda Evropské asociace leteckých společností, která zastupuje tradiční přepravce, Evropskou komisi vybízel, aby vůči státním dotacím zaujala rozhodné stanovisko. „Nikdo by neměl mít právo na zvláštní privilegia jen proto, že o ně hlasitě bojuje“. To je sice správné tvrzení, ale Evropská komise by se měla postarat, aby její dobře míněné úsilí ochrany hospodářské soutěže nemělo nakonec zcela opačný účinek.