Výzvu učinil velvyslanec Íránu v Moskvě Kazem Jalali během rozhovoru pro místní deník Kommersant. Podle něj je na čase vytvořit klub zemí, které zasáhly americké sankce. V „klubu“ by podle něj měly být vyspělé ekonomiky, za které považuje právě Čínu, Rusko a Írán. Jalali si tvrdí, že Írán poslední dva roky trpí kvůli tvrdému přístupu Američanů a jejich chování považuje za "ekonomický terorismus".
Americká administrativa v posledních letech uvalila sankce na Moskvu za podporu konfliktu na Ukrajině, na Čínu za porušování lidských práv a na Írán za údajné porušování nukleární dohody z roku 2015. „Američané chtějí, aby bylo Rusko slabé, Čína aby se jim ekonomicky podřídila a z Íránu chtějí udělat svojí kolonii,“ uvedl Jalali pro ruské médium. Podle íránského velvyslance v Moskvě by Rusko i Čína ze vzájemné větší spolupráce měli prospěch.
Jde tak o další krok, kterým se snaží Írán navázat bližší kooperaci s ostatními autoritářskými státy. Již v minulosti se o to Íránci pokusili, neboť po odstoupení Spojených států z íránské nukleární dohody se značně dostali do mezinárodní izolace, a to právě zejména kvůli americkým sankcím bránicím Teheránu v aktivním obchodování na globálním trhu.
Před nedávnem íránští představitelé vyzvali Čínu a Rusko a i „další státy“ ke společným námořním vojenským cvičením, zároveň také došlo k navýšení vzájemného obchodu mezi Ruskem a Íránem. Teherán se tak skutečně dlouhodobě snaží ve jménu pravidla „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ rozšířit portfolii svých spojenců o dlouhodobě globální rivaly Američanů.
Během posledních týdnů zase diplomaté Moskvy a Pekingu prohlašovali, že nenechají schválit Radu bezpečnosti OSN prodloužení zbrojního embarga uvaleného na Írán, které vyprší letos v říjnu. O prodloužení embarga stojí zejména Američané, případnou blokaci tak bude možné považovat za první iniciativu „klubu zasažených sankcemi“.
Vztahy Washingtonu s Teheránem se opět vyostřily v poslední třech letech. Začátkem bylo rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout americkou účast z íránské nukleární smlouvy a následné uvalení jednostranných sankcí. Podle Trumpa Írán nedodržoval smluvní podmínky, což Íránci odmítali, nicméně po stažení Američanů skutečně oznámili, že se dohodou nebudou omezovat. Dalším důležitým momentem ve vzájemných vztazích byla smrt Kásima Sulejmáního, který se letos v lednu stal cílem amerického raketového útoku.
