Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (IMF) je Portoriko rozkládající se na ploše jen něco přes devět tisíc kilometrů čtverečních z hlediska hrubého domácího produktu v přepočtu na obyvatele (GDP per capita) zhruba stejně bohaté jako Jižní Korea. Přesto se však zdá, že pro Spojené státy je, respektive bylo ekonomicky ještě docela nedávno spíše velkým břemenem. Jak je to možné?
Vlastně vcelku jednoduše. Za vše může ničivý hurikán Maria, který se touto částí světa prohnal v září roku 2017 a jenž po sobě zanechal bezmála tři tisícovky mrtvých a podle zpravodajského webu NBC News i materiální škody v odhadované výši 90 miliard dolarů. Na pomoc zdevastovanému státu Washington oficiálně vyčlenil záchranný balík v celkové hodnotě 42,5 miliardy (ačkoliv sám Trump tvrdí, že jich bylo až 92), ovšem jak zmíněný web dále uvádí, do května loňského roku bylo dle jeho informací vyplaceno miliard pouze čtrnáct.
Šéf Bílého domu si spolu s dalšími lidmi ze své administrativy a portorikánskými protějšky zprvu pochvaloval, jak moc účinná a dobře provedená jejich pomoc postiženému ostrovu byla, poté však na vlastním twitterovém účtu zveřejnil příspěvek, v němž nad celou situací vyjádřil hluboké znepokojení a prohlásil, že spousta peněz se v důsledku korupce na straně čelních představitelů Portorika kdesi nenávratně ztratila.
Peníze až na prvním místě
Prezident se ve stejném tweetu dušoval, že obyvatele zmíněného ostrovního státu velmi dobře zná a že se podle něj jedná o skvělé lidi. Jak ale nyní prosáklo na veřejnost, Trumpův vztah se samotnými Portoričany zřejmě natolik ideální nebude - už jen kvůli jeho vlastním úvahám o tom, že se jich, respektive území, které obývají, chce zbavit.
„Prezidentovy původní myšlenky (poté, co řádění hurikánu
Maria ustalo) se podobaly spíše myšlenkám nějakého byznysmena,“ prozradila v rozhovoru
pro list The
New York Times bývalá vysoce postavená pracovnice Ministerstva vnitřní
bezpečností Spojených států amerických Elaine Dukeová.
„ ‚Můžeme outsourcovat elektřinu? Můžeme ten ostrov prodat? Nebo se toho aktiva zbavit?‘ “ navrhoval podle ní Trump. Sama však vzápětí nejen samotné Portorikánce ujistila, že navzdory prezidentovým nápadům americká vláda nikdy o realizaci této nevšední myšlenky skutečně neuvažovala.
Grónský nezdar
Případ potenciálního prodeje Portorika není v nedávné době jediným, který ve spojitosti s americkým prezidentem vzbudil pozornost světových médií. Zhruba před rokem si totiž současný šéf Bílého domu udělal zálusk na jiný, o poznání větší ostrov, a sice Grónsko, jež ačkoliv leží u severních břehů Kanady, je jako takové autonomní součástí Dánska.
Že svůj záměr přivlastnit si za úplatu tuto 2,2 milionu kilometrů čtverečních rozlehlou část světa, na níž jej fascinovala především její skvělá strategická poloha a nemalé zásoby ropy a zemního plynu, myslel Trump vážně, dokládá i jeho slovní přestřelka s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou. Ta americkému prezidentovi skrze média jasně dala najevo, že Grónsko jako takové rozhodně na prodej není, načež se tehdy třiasedmdesátiletý politik urazil a zrušil na oplátku svoji plánovanou návštěvu Kodaně.
