Lidstvo dnes spotřebovává o 35 procent víc zdrojů, než je planeta schopná nabídnout, a vypouští pětinásobek emisí skleníkových plynů, než zemská příroda absorbuje. To je nejvážnější varování, které zaznělo minulý týden na Fóru zelených ekonomických vyslanců v Praze. Vyslovil ho vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Ekonomika ekosystémů a biodiverzity Pavan Sukhdev.
Až se politici ze sebestředné euro-americké civilizace naučí poslouchat, budou vědět, kde se přiučit. Překvapivě v napůl opovrhované a napůl respektované Číně. Doporučení pochází ze závěrů studie Globální zelený „nový úděl“, který si nechal zpracovat Program OSN pro životní prostředí (UNEP). V Praze ji prezentoval její hlavní editor, profesor Wyomingské university Edward B. Barbier. Studie začíná výzvou: „Země G 20 se musí alespoň snažit přiblížit Číně a Jižní Koreji, které nyní investují do snižování závislosti na uhlíku tři procenta svého HDP. Přes jednoprocentní podíl investic do nízkouhlíkové ekonomiky na HDP se dnes dostanou ještě Austrálie (1,2 procenta) a Švédsko (1,3 procenta). Ostatní vyspělé země skupiny G 20 na takové úrovni zatím nejsou,“ varuje Barbier. Podíl těchto investic na německém HDP je například 0,5, na francouzském třetinu procenta.
A jak je tomu u nás? „Spíše jen náznaky jako započatá ekologická reforma daňového systému, a především investice z Operačního programu Životní prostředí a programu Zelená úsporám. Ale ani tomu jedinému procentu HDP se zatím neblížíme,“ konstatoval ministr životního prostředí Ladislav Miko, který byl hlavním iniciátorem pražského workshopu. Ten by se měl stát impulzem ke konkrétní činnosti. Jak shrnul Sukhdev: „Ekonomika nezezelená sama od sebe. Je třeba, aby vlády vytvořily potřebné prostředí pro podnikatelský sektor. Veřejnost musí dostat srozumitelně podané informace o vědeckých poznatcích i o rizicích, která z dnešní situace plynou.“
