Podle většiny manažerů organizovaný zločin ovlivňuje naši justici
Myslíte si, že organizovaný zločin proniká do justice, jak se píše ve Výroční zprávě BIS?
- Ano 71,6 %
- Ne 1,9 %
- Nevím 26,5 %
Abychom se vyhnuli případným nejasnostem, ocitujme Výroční zprávu BIS za rok 2005 přesně: „V součinnosti s orgány činnými v trestním řízení BIS potvrdila pokračující pronikání organizovaného zločinu do justice. Z analýzy dostupných informací vyplývá, že existuje několik modelů diskreditace, kompromitování a zastrašování státních zástupců v průběhu trestního řízení, kterými se obžalovaný a jeho ,tým‘ snaží, aby státní zástupce zmírnil obvinění nebo od případu odstoupil.
BIS také disponuje informacemi o projevech korupce na různých úrovních soudní praxe. Zejména u okresních soudů dochází prostřednictvím finančních úplat soudcům k udělování neoprávněných výhod vězňům, popřípadě dalším ,klientům‘. Do tohoto korupčního jednání jsou zapojeni i někteří advokáti a státní zástupci.“
Přestože je zpráva takto nekonkrétní, je z ní zcela patrné to, co si myslí všichni, jimž není vývoj v České republice lhostejný: organizovaný zločin ovlivňuje naši justici. A tedy i drtivá většina, 71,6 procenta, respondentů.
První manažer je ve své odpovědi naprosto striktní a nemá vůbec žádné pochybnosti: „Neproniká, protože tam již dávno pronikl.“
Další jeho slova nejen potvrzuje, ale ještě více rozvíjí: „Domnívám se, že organizovaný zločin do justice neproniká, on už tam asi dávno je! Jak si lze totiž jinak vysvětlit kauzy typu ústeckého soudce Berky a další podobné křiklavé případy, kdy soudce odmítne uvalit vazbu na nějakého darebáka, zejména ze zemí, jako je Ukrajina, či bývalého Sovětského svazu, jehož policie pracně zadrží, soudce ho však propustí na svobodu a on pak okamžitě zmizí v zahraničí. Jeho potrestání se oběti mohou dočkat snad až u božího soudu. Toto je naprostá realita, a neklame-li mě paměť, opět u Okresního soudu v Ústí nad Labem. Dalším charakteristickým rysem některých okresních soudů je jejich liknavost až nečinnost, čímž pachatelům poskytují dostatek času na zametení stop, vyvedení aktiv a opět na případné zmizení peněz, lidí, či obojího v zahraničí. Kdyby to byla náhoda či jednotlivé pochybení lidského faktoru, bylo by to snad přijatelné jednou za dvacet let, s ohledem na četnost takových případů však této ,pohádce‘ nevěří ani malé dítě. A už vůbec nevěřím na neustálé nářky, že soudců je málo. Problém je jinde - produktivita práce soudců je prachmizerná! Případy, kdy se v soudní budově ztrácejí důkazní materiály přímo ze spisů, nepocházejí v ČR pouze z oblasti sci-fi. Všichni ministři spravedlnosti po roce 1989 byli a jsou právníci, a proto nemohou problém nikdy manažersky vyřešit. Utápějí se v zažitých klišé, a tak se do justice ,lijí‘ další a další peníze bez jakéhokoli efektu.“
Jeden z manažerů měl tu smůlu, že může ono pronikání organizovaného zločinu do justice potvrdit z vlastní zkušenosti: „Myslím si, že neproniká, už tam do jisté míry je. Stačí nahlédnout do memoárů pana Krejčíře a přečíst si rozhovory s některými vyšetřovateli a je vám jasno. Navíc mám vlastní zkušenost s pokusem o šikanozní konkurz na firmu, kterou jsem vedl, a nemám žádné zbytečné iluze o motivaci jednotlivých aktérů. Tím ale nechci říct, že si vždycky a všude můžete u nás justici koupit… jako jinde ve společnosti jsou i v ní nejen velmi, ale i méně poctiví a čestní lidé.“
Za všechny nerozhodnuté respondenty vypovídá tato odpověď: „Je evidentní, že finanční kriminalita se škodami vysokého rozsahu není v naší zemi adekvátně vyšetřována, stíhána a souzena. I Viktor Kožený prostě udělal chybu, když se ukryl na Bahamách, v Česku by se mu nejspíše nic zlého nepřihodilo. Ale zda je to odraz pronikání organizovaného zločinu do justice, si netroufám tvrdit.“
Současný neutěšený stav trápí většinu manažerů a někteří se snaží najít jeho řešení. Tento ho vidí ve zlepšení etiky soudců: „Stejně jako v každém dalším oboru naší ještě křehké demokracie i v justici jsou soudci vystaveni silnému korupčnímu tlaku. Na řadě publikovaných případů (soudce Berka a podobně) je jasně patrné, že nemáme efektivní samočisticí mechanismus, který by rychle identifikoval a odstraňoval soudce, zapojené do korupčních kauz. Prosadit etiku a stavovskou čest u soudců a dohled nad ní je stále ještě hudbou budoucnosti.“
A podle tohoto by měla zasáhnout vláda: „To, co píše BIS, je těžké zpochybňovat, zejména po kauze Větrovec/Berka, kdy někteří ,účastníci‘ spokojeně pracují ve státní správě. Kladu si však otázku: Jaká opatření přijala, popřípadě hodlá přijmout vláda?“
Odpovídalo 102 manažerů.
