Neprostupná ekonomika

Před propuknutím pandemie nemoci covid-19 využívalo v Česku práci z domova pravidelně jen necelých pět procent ekonomicky aktivních ve věku 15 až 64 let, tedy něco málo přes 200 tisíc lidí. V sousedním a podobně velkém Rakousku to přitom bylo bezmála deset procent zaměstnanců, tedy 424 tisíc lidí. České firmy v dohánění evropské sedmadvacítky, kde se průměr pohybuje těsně pod pěti a půl procenty, limituje zejména samotná struktura zdejší ekonomiky. „ČR je tradičně průmyslová země, větší využití ICT techniky je především ve službách a v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou,“ říká mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro s tím, že aby bylo Česko vůbec schopné Evropu dohnat, muselo by svou ekonomiku zásadně transformovat.

S tím souhlasí i Michal Čermák, partner společnosti McKinsey & Company, která společně s oborovou asociací ABSL minulý měsíc představila studii, podle níž covid-19 změní strukturu české ekonomiky.

Jejím tahounem se mají nově stát takzvané podnikové služby, což je souhrnné označení sektoru sdílených služeb pro vnitrofi remní správu. To dříve představovaly běžné účetní systémy, dnes je tvoří široké spektrum IT služeb, typicky správa infrastruktury, nasazování robotické automatizace, digitalizace nebo vývoj, testování a nasazování nových produktů a služeb či kybernetická bezpečnost. Nyní pracuje 37 procent českých zaměstnanců podnikových služeb v IT, což je o 18 procentních bodů více než v roce 2019.

„Jednotlivé sektory se budou muset transformovat a přizpůsobit novému modelu fungování a změnám ve světové ekonomice.

Opřít bychom se měli o obory, které fungují v digitálním prostředí, poskytují vysokou přidanou hodnotu práce a jsou schopné se rychle adaptovat na nové podmínky,“ uvedl Čermák s tím, že právě podnikové služby podle něj mají velký potenciál Česko proměnit z tradičně výrobní ekonomiky s levnou pracovní silou na zemi moderních a inovativních služeb.

O podobnou změnu se ostatně snaží i sama vláda, která předloni představila klíčovou inovační strategii, podle níž se má Česko do roku 2030 stát technologickým lídrem. Opřít se chce zejména o robotizaci a umělou inteligenci. Zda se to zemi ve světě stále známé především díky výbornému a levnému pivu povede, bude záležet na důsledném naplňování jejích pilířů.

Evropa a home office

(kolik procent zaměstnanců ve věku 15 až 64 let běžně pracuje z domova)

Nizozemsko 14,1

finsko 14,1

lucembursko 11,6

rakousko 9,9

dánsko 7,8

irsko 7,0

francie 7,0

Belgie 6,9

Slovinsko 6,8

estonsko 6,8

Portugalsko 6,5

malta 6,1

Švédsko 5,9

Německo 5,2

Španělsko 4,8

Polsko 4,6

Česko 4,6

Slovensko 3,7

Itálie 3,6

litva 3,0

lotyšsko 2,4

chorvatsko 1,9

řecko 1,9

Kypr 1,3

Maďarsko 1,2

rumunsko 0,8

Bulharsko 0,5

ZdrOj: eurOstat

Průměr

eu27

5,4

rozvoj práce na dálku (růst podílu práce z domova či terénu v průběhu let, v %)

44 Během posledních pěti let

91 Během posledních deseti let

159 V průběhu posledních 12 let

Zdroj: gloBAl WorKPlAce ANAlyTicS

možnost práce na dálku (kolik firem nabízelo možnost home office alespoň vybraným zaměstnancům)

60 % ano, nabízela ji i před pandemií, nyní ale více

7 % ano, nabízela ji i před pandemií, nyní ve stejném rozsahu

25 % ano, nově v souvislosti s pandemií

6 % ne, činnost naší firmy nelze dělat z domova

2 % ne, šlo by pracovat z domova, ale firma ji nenabízí

Zdroj: PrůZKuM AgeNTur SiMPly5 A g82 MeZi ZAMěSTNAVATeli Pro SPoleČNoST lMc

O autorovi| michal hron, hron@mf.cz Více k tématu home office na straně 10.