Celých 80 procent veřejných zakázek zadávaných českými ministerstvy v letech 2006 až 2010 bylo přiděleno neveřejně nebo bez soutěže. Proti výzkumu se ihned ohradilo ministerstvo spravedlnosti.
Foto: Miloslav Hamřík
Celková hodnota neprůhledně zadaných zakázek činila v tomto období 276 miliard korun. Vyplývá to z dnes představených výsledků průzkumu, který uskutečnili doktorandi Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Nákupy ministerstev činily ve sledovaném období 340 miliard korun. V 67 procentech případů úřady nakupovaly za 228 miliard korun mimo Informační systém veřejných zakázek. Dalších 14 procent tvořily takzvané jednohubky. Tak studenti nazývají zakázky s identickým počtem uchazečů a vítězů, zpravidla jedním. Hodnota takových zakázek byla v letech 2006-2010 celkem 48 miliard korun. Dostatek informací byl podle vědců v tomto období jen o 19 procentech ministerských nákupů v hodnotě 64 miliard korun.
“Tento stav musíme změnit, tedy hlavně tu část, kdy se vybírá bez soutěže,“ řekl dnes na tiskové konferenci po zasedání vlády premiér Petr Nečas. Bude prosazovat, aby se indexy transparentnosti pro státní správu dělaly každý rok.
Výsledky studie jsou podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáše Sedláčka alarmující. “Tušili jsme, že je to v České republice s veřejnými zakázkami špatné. Nyní na tvrdých datech vidíme, jak moc zlé to je. Předražené či přímo zmanipulované veřejné zakázky mají za následek úniky těžko představitelných částek ze státního rozpočtu - peněz, které urgentně potřebujeme na jiné věci,“ uvedl Sedláček.
V žebříčku ministerstev podle kvality zadávání zakázek dopadlo nejhůř ministerstvo spravedlnosti, které jen tři procenta nákupů uskutečnilo veřejně. Největší objem nákupů mimo veřejný informační systém i „jednohubek“ připadá na ministerstvo obrany, dobře neskončilo ani ministerstvo pro místní rozvoj. Řada „jednohubek“ připadá podle výzkumu také na ministerstvo zdravotnictví. Nejlépe dopadlo v žebříčku ministerstvo financí. “V tomto případě je ale jednooký mezi slepými král,“ poznamenal jeden z autorů projektu Petr Janský.
Proti výzkumu se ale ohradilo ministerstvo spravedlnosti, které považuje zveřejněné údaje jsou hrubě zkreslené a neodpovídající skutečnosti. Podle ministerstva je “mylná už samotná informace, že ministerstvo nakoupilo služby a zboží za 26 miliard korun. Autoři studie zahrnuli do této částky mimo jiné i mandatorní výdaje (náklady na advokáty ex offo, znalce, tlumočníky, dále například na poštovné či na energie ve všech organizačních složkách, které ministerstvo spravuje).“ Pravdou dle ministerstva není ani citovaný fakt, že uveřejnilo pouze 3 procenta veřejných zakázek. Ministerstvo proto informovalo autory projektu o elementárních nedostatcích studie. Autoři prý uznali pochybení a chystají opravu.
Za příklad neprůhledné zakázky studenti uvedli nákup motýlků a šerp ministerstvem obrany. Úřad dal za jednoho motýlka 1626 korun, šerpa ho přišla na 7841 korun. V obchodech je ale přitom podle studentů možné koupit například luxusní značkový set Gucci zahrnující oba slavnostní doplňky za 4000 korun.
Výzkumníci odmítají spekulovat o tom, jestli se za neprůhlednými nákupy skrývá korupce nebo ne. Podobné zakázky jsou ale podle nich podezřelé a informace o nich by měly být veřejné.
Studenti zatím hodnotili jen nákupy učiněné samotnými ministerstvy. Další na řadě budou sektoroví zadavatelé jako jsou například Lesy ČR nebo Ředitelství silnic a dálnic. Sledovat chtějí také zakázky obcí, měst a krajů. Autoři projektu Jana Chvalkovská, Petr Janský a Jiří Skuhrovec získávají informace z veřejných databází pomocí webových robotů. Spolupracují také se společností Czech Credit Bureau, která se zabývá sběrem a vyhodnocováním finančních údajů ze soukromého sektoru a obcí.
Roční objem všech veřejných zakázek se v Česku podle čísel ministerstva pro místní rozvoj pohybuje kolem 600 miliard korun.
