Odpor vůči všeobjímající sanační zakázce narůstá, ale její systém je nečekaně odolný
Prověrkou soudržnosti rodící se vládní koalice se dříve nebo později stane obří zakázka na odstraňování starých ekologických zátěží. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek bude stěží moci zapřít její otcovství z dob Topolánkovy vlády. Zatímco lídr ODS Petr Nečas se na semináři o českých národních zájmech v Evropské unii zřetelně vyslovil pro revizi tohoto záměru. Dalšímu zdraví této koncepce nijak neprospívá ani přetahovaná ministerstva financí s polovinou zájemců o účast ve výběrovém řízení.
Sanační poker
O sanační práce garantované 114 miliardami korun mohou bez problémů soutěžit pouze tři zájemci: GEOSAN GROUP, Marius Pedersen Engineering a Environmental services. Jenže výběrové řízení se stejně zastavilo. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) totiž zrušil vyloučení čtvrtého konsorcia vedeného společností PPF. Ministerská komise však znovu posuzuje, zda konsorcium splňuje kvalifikační požadavky. Konsorcium podalo proti úkonům ministerstva další návrh na ÚOHS. Vidinu účasti v soutěži však nevzdala ani ostatní dvě vyřazená konsorcia, jejichž podání ÚOHS zamítl. Čekají, jak dopadne jejich dovolání k předsedovi úřadu Petru Rafajovi. Vznik supertendru byl sice především zdůvodňován potřebou zrychlit nápravu starých ekologických zátěží, ale vývoj je opačný. A příprava supertendru práce zdržuje. A to se odmítnutí zájemci mohou ještě obrátit na soud. Už je to rok, co se ve výběrovém řízení nic podstatného neděje. Zato okolo superzakázky to čím dál více vře.
Nedobytný systém
Kalouskův projekt zatím rostoucímu tlaku na zrušení výběrového řízení odolává. Nepohnulo jím ani usnesení Poslanecké sněmovny, které loni na podzim vyzvalo vládu, aby přípravu projektu v souladu s právními předpisy zastavila. Právě onen soulad s předpisy však nedovoluje přípravy zabrzdit. V zadání zakázky totiž chybí obvyklá věta, že zadavatel může od soutěže odstoupit bez udání důvodů. A konstrukce kvazikoncese umožňuje zadavateli zastavit proces, až bude na stole vítězná nabídka. Pokud ministr financí usoudí, že vybraný uchazeč žádá příliš mnoho, navrhne vládě, aby odstoupila od připravované smlouvy. A teprve tehdy by bylo možné takové výběrové řízení zrušit. Ve chvíli, kdy si už vítěz myslí, že sahá po miliardách.
I někteří politici žijí v představě, že se hraje o oněch 114 miliard korun. Tato částka je pouhým součtem veškerých garancí na všechny lokality zařazené do projektu. Protože neexistuje relevantnější číslo pro každý podnik, bere se za garanci prodejní cena při privatizaci. Kdyby se měla celá proinvestovat do odstraňování starých zátěží, znamenalo by to, že stát dal své podniky zájemcům zadarmo. Navzdory tomu bude potřebná částka na odstranění zátěží ve výši několika desítek miliard korun.
Ministerstvo právě vyhlásilo termín, kdy by se mělo rozhodovat. Jediným kritériem pro výběr vítěze je nejnižší nabídka. To se pozná, až komise rozstřihne obálky s navrhovanými cenami. Termín odevzdání obálek 13. srpna 2009 nemilosrdně propadl. Právě bylo vyhlášeno nové datum – 7. prosince 2010. Jedinou možnost vyčkávat do konce potvrdily i posudky renomovaných advokátních kanceláří BROŽ & PARTNER a WEIL, GOTSHAL & MANGES. Varují před tím, aby ministerstvo zrušilo zakázku dřív. Bylo by to v rozporu se zákonem a otevřela by se tím možnost arbitrážím vůči státu.
Tvrdí sóloví hráči
Jak se ukazuje, výběrová komise má velkou moc. Původně v ní mělo být po zástupci z ministerstev životního prostředí a průmyslu, po jednom politikovi z ODS a ČSSD a tři představitelé ministerstva financí. Seznam skutečných členů komise, který předložil týdeníku EURO vrchní ředitel správy majetku Tomáš Uvíra, vyráží dech. Všichni jsou z ministerstva financí, seřazeni dle subordinace – první náměstek ministra Ivan Fuksa, druhý vrchní ředitel Tomáš Uvíra, dva ředitelé odborů a vedoucí oddělení, které má staré zátěže na starost.
Zajímavé je, že oba nejexponovanější členové, nejprve Uvíra a po volbách i nově zvolený poslanec Fuksa, komisi na vlastní žádost opustili. Přišli další úředníci, ale komise zůstala jednobarevná.
Přezíravost k partnerům však bylo mnohem více cítit při přípravě zadávací dokumentace. Na ministerstvu životního prostředí a v České inspekci životního prostředí ji viděli až po vyhlášení výběrového řízení. Co kdyby jim do toho chtěli mluvit? Zůstalo množství nevyřízených připomínek a odborných výhrad. Na obou ministerstvech a také v terénu se teď odehrávalo rozsáhlé roční šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zaměřené na peněžní prostředky na odstraňování starých zátěží. Zveřejnění kontrolního závěru dosud vázne, ale říká se, že supertendr ještě nezačal, a už se zasloužil o mnoho negativních zjištění.
Která špína více vadí
Nejaktivnější kritičkou této velezakázky je bývalá europoslankyně Jana Hybášková. Jako soukromá osoba se obrátila s žádostí o šetření na NKÚ i na ÚOHS. A podala podnět Evropské komisi pro porušení pravidel fungování vnitřního trhu. Projektu nejvíce vytýká vytváření umělé časové tísně. Žádná evropská směrnice dle ní nenařizuje, že by měly být staré zátěže odstraněny do roku 2015, jak je konstruováno zadání velké zakázky.
Výběrové zřízení lze zrušit, je-li v rozporu se zákonem. Hybášková si je jista, že se supertendrem se začne porušovat zákon o veřejných zakázkách i původní zákon o privatizaci, a proto by se cesta k zastavení zakázky měla najít. Politička je přesvědčena, že s tímto typem zakázek k nám přichází nepříliš akceptovatelný jev privatizace státních služeb. Do způsobu sanací nebudou státní úředníci moci mluvit. „Je to typicky české. Po vyhlášení tendru všichni, kdo se dosud starali o odstraňování průmyslových zátěží, najednou znejistěli a přestali sanovat. Zavládl stav právní nejistoty,“ komentuje Hybášková. Vrchní ředitel Uvíra však tvrdí, že se všechno odehrává stejně jako dřív.
Ať tak či onak, stav na znečištěných lokalitách se každým dnem zlepšuje. Data připravená pro výběrové řízení přestávají platit. Jsou veřejně nepřístupná. Doplňuje je někdo? Na začátku příprav supertendru hrubý odborný odhad připouštěl horní hranici zakázky na 40 miliard, nyní by však musel být o dost nižší. Jakou částku bude ministr ochotný vládě doporučit? Připraví mu úředníci spolehlivý pramen? Do hromad různých kalů a do podzemních vod člověk nevidí. Do ministerského data roomu bohužel také ne. Má věřit tajnůstkářským úředníkům, že je všechno v pořádku? Nebo obavám, že čím větší tendr, tím větší chuť na korupční jednání?
Box:
Komise ministerstva financí k výběrovému řízení na odstranění starých ekologických zátěží
– Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí
– Tomáš Uvíra, vrchní ředitel skupiny správy majetku
– Igor Fojtík, ředitel odboru přípravy privatizace majetku
– Libor Antoš, ředitel odboru realizace privatizace majetku státu
– Jaroslav Zima, vedoucí oddělení ekologických škod
Tomáše Uvíru později nahradila Monika Zbořilová z oddělení ekologických škod, Ivana Fuksu Miluše Stloukalová, vedoucí oddělení zadávání veřejných zakázek.
