Kdyby policie postupovala stejně jako v případě Vlasty Parkanové a letounů Casa, měla by zažádat o vydání bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila
Zatímco média dusí Vlastu Parkanovou, stejnou pozornost by měla věnovat bývalému ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. Případy nákupu letounů Casa a nákupu budovy ve Vidnavě v Olomouckém kraji se totiž velmi podobají. Způsob vyšetřování ovšem nikoli. Přestože se objevila zpráva hovořící o policejní žádosti o Pospíšilovo vydání Poslaneckou sněmovnou, vzápětí byla označena za fámu. V úterý 17. července má policie bývalého ministra spravedlnosti vyslechnout. Týdeník Euro má přitom k dispozici dokumenty, z nichž vyplývá, že Pospíšil nevýhodný nákup musel schválit.
Pouze dva obvinění?
Někdejší kněžský seminář ve Vidnavě pořídila Vězeňská služba za 29 milionů korun pro účely takzvané zabezpečovací detence.
Z rozhodnutí vlády totiž Česká republika musí zabezpečit pobyt pachatelů úmyslných trestných činů spáchaných kvůli duševní poruše ve speciálních zařízeních, aby neutíkali z psychiatrických léčeben.
Případ začala policie prověřovat už v roce 2008, teprve loni v říjnu ale oficiálně zahájila úkony v trestním řízení. Z dozorování případu se nejprve vyloučil šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Tomáš Bláha, podobně posléze učinil i Luboš Pětník z pražského Městského státního zastupitelství. Rozhodnutím náměstka Vrchního státního zastupitelství nakonec případ přistál na stole šéfa Okresního státního zastupitelství pro Prahu západ Ondřeje Šmelhause. A věci se daly do pohybu.
Policie údajně disponuje posudkem, podle něhož mohla být pořizovací cena Vidnavy výrazně nižší. „K výši škody se vyjadřovat nebudeme, mohu jen uvést, že z hlediska právní kvalifikace skutku je škoda vyšší než pět milionů korun,“ potvrzuje informace týdeníku Euro mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Ti, kteří o nákupu budovy rozhodovali, tak měli okrást stát například tím, že nepravdivě informovali o průběhu realitní transakce ministerstvo spravedlnosti. Pro trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužívání pravomoci úředního činitele jsou od letošního jara stíháni bývalý šéf Vězeňské služby Luděk Kula a bývalý náměstek Jiřího Pospíšila František Steiner.
Paralela s Vlastou Na případu zaráží několik věcí. Za prvé, o nákupu i výši pořizovací ceny stejně jako v případě letounů Casa rozhodla vláda. Za druhé, stát budovu nekoupil od původního vlastníka – ostravsko-opavského biskupství – nýbrž od soukromé společnosti, jejíž vlastnická struktura ani dnes není zcela jasná a jejíž angažmá v transakci mezi biskupstvím a státem nedávalo smysl. O okolnostech transakce přitom věděly i jiné osoby než ty, které detektiv Vojtěch Zahrádka zatím obvinil. Když jsou stíháni úředníci, proč nebyl jako Parkanová obviněn jeNěmecký tahač
Ještě že máme v Evropě to Německo. Podobné věty už mohou při pohledu do makroekonomických statistik znít jako klišé. Nic naplat, ale znovu a znovu se potvrzuje, že nejsilnější ekonomika EU vylepšuje čísla celému starému kontinentu.
Jedním z posledních důkazů jsou údaje o průmyslové produkci. Ta v eurozóně za květen meziměsíčně vzrostla o 0,6 procenta a v celé Evropské unii o 0,5 procenta. Německý průmysl přitom zaznamenal meziměsíční nárůst o 1,5 procenta. Pomohl tak kompenzovat například francouzský pokles (o 2,1 procenta).
Pravda, meziroční srovnání zanechává o něco horší dojem. Eurozóna pokračovala v poklesu (2,8 procenta), samotné Německo ale na tom bylo i v tomto případě lépe, ve srovnání s loňským květnem se výroba snížila jen o 0,2 procenta.
V českých novinách se minulý týden hodně zdůrazňovalo, že tuzemský průmysl v květnu meziročně klesl, poprvé od listopadu 2009 (o 2,4 procenta). Po sezonním zohlednění, které ve svých statistikách preferuje Eurostat, ale Čechům vychází nula. To už přece jen vypadá trochu lépe. I když je fakt, že na vysoké růsty můžeme vzhledem k evropské finanční šlamastice v dohledné době zapomenout.
Makroekonomické ukazatele ČR a jejích vybraných obchodních partnerů
(v %, v meziročním srovnání, pokud není uvedeno jinak)
HDP Průmyslová Dovoz Vývoz Běžný účet Inflace Míra Hlavní Výnos desetiletých
výroba# platební bilance* nezaměstnanosti burzovní index vládních dluhopisů
(1.Q 2012) (V/2012) (V/2012) (V/ 2012) (v % HDP, 4.Q 2011) (VI/2012) (VI/2012) (6. až 12. 7. 2012) (O za posledních 30 dnů)
Česko -0,7 -2,4 -1,1 2,8 -1,7 3,5 8,1 -2,1 3,04
Německo 1,7 0,0 2,9 5,5 7,3 2,0 6,8 0,1 1,46
Slovensko 3,0 10,8 -2,1 7,2 1,0 3,4 květen 13,2 květen -1,1 3,49
Čína 7,6 2.Q 2012 9,5 červen 6,3 červen 11,3 červen 5,2 2011, odhad 2,2 4,1 březen -1,7 3,35
Polsko 3,5 4,6 -3,9 duben 0,9 duben -5,1 3,6 květen 12,6 květen -2,5 5,17
Francie 0,3 -3,5 3,2 7,8 -2,1 1,9 10,0 březen -1,1 2,56
Rusko 4,9 3,7 -1,4 3,5 6,4 1.Q 2012 4,3 5,4 květen -1,4 8,25
Itálie -1,4 -6,8 -9,3 duben -1,7 duben -1,5 3,3 10,1 květen -1,1 5,95
Rakousko 2,0 0,4 duben 2,6 duben 1,4 duben 2,8 2,1 květen 4,1 květen -1,1 2,28
Británie -0,2 -1,6 0,5 -0,1 -1,9 2,8 květen 8,2 duben -1,0 1,67
Maďarsko -0,7 1,9 1,8 1,7 0,6 5,6 11,2 květen -0,7 8,00
USA 1,9 4,7 3,8 4,2 -3,2 1,7 květen 8,2 -1,6 1,59
Brazílie 0,8 -4,3 -3,7 červen -18,3 červen -2,1 2011 4,9 5,8 květen -3,6 3,25
Indie 5,3 2,4 -7,4 -4,2 -2,8 2011, odhad 10,2 květen 9,8 -1,6 8,12 Japonsko 4,7 6,0 9,3 10,0 1,5 1.Q 2012 0,2 květen 4,4 květen -3,3 0,82 # bez započítání sezonních vlivů * u zemí EU data z Eurostatu, u ostatních z OECD nebo MMF odhad CIA za celý rok 2011
pramen: Wood & Company, Bloomberg, Eurostat, OECD
Rozdílné tendence. Průmyslová produkce Německa a Francie (v %, meziměsíčně, sezonně očištěno)
pramen: Eurostat
České zaostávání. Index průmyslové produkce vybraných zemí (meziměsíčně, 2005 = 100)
pramen: Eurostat
Vazba na Berlín. Průmyslová produkce ČR a Německa (v %, meziročně, sezonně očištěno)
pramen: Eurostat
