Menu Zavřít

Neradostné výročí

20. 2. 2004
Autor: Euro.cz

Rozprodej majetku bývalé banky po roce od pádu teprve začíná

Neslavné výročí slaví v těchto dnech bývalá Union banka (UB). Od zavření jejích poboček a zastavení platebního styku uplynul dvacátého února právě rok. Zatím největším úspěchem, který si může bývalá banka přičíst k dobru, je navedení policie na stopu podvodných konkursů vyhlašovaných Jiřím Berkou. Soudce, který poslal banku na základě zmanipulovaných podkladů na konci března minulého roku na čtyři dny do konkursu, ale není zdaleka jediným, kdo měl něco společného s Union bankou a má ho nyní v hledáčku policie. Správkyně konkursní podstaty Michaela Huserová za tři čtvrtě roku působení v bance podala celkem sedm trestních oznámení. Mezi těmi, kdo budou muset policii vysvětlit některé své kroky, nechybějí ani bývalí šéfové banky – Marie Parmová a Radovan Vávra.

===== Bankéřka, nebo figurka? =====

Proč policie stíhá Marii Parmovou? Žena, kdysi označovaná za nejlepší českou bankéřku, stála v čele banky a následně mateřské společnosti Union Group od roku 1993 do konce roku 2002. Union banka poskytla v roce 1998 úvěr ve výši 90 milionů korun vsetínské firmě Sezooz Oil. V polovině roku 2001 si veškeré písemné materiály vyžádal tehdejší předseda představenstva a generální ředitel Tomáš Seidler, který následně předal dokumentaci předsedkyni dozorčí rady. „Z předávacího protokolu vyplývá, že spis již Marie Parmová nevrátila. Správkyně konkursní podstaty při zjišťování rozsahu majetku zjistila, že se úvěrový spis ztratil spolu se směnkami, kterými byl obchod zajištěn,“ vysvětluje mluvčí Union banky Robert Korselt a dodává: „Parmová nereaguje na výzvy k odevzdání veškerých listin, a dokonce se nehodlá písemně vyjádřit, zda uvedený úvěrový spis má ve svém držení. Právní experti konstatovali, že tím je spáchán trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku.“ „Směnky zkrachovalého Sezooz Oil sice nějakou cenu mají, zdaleka ale nejsou tím nejhodnotnějším, co si šlo z banky odnést,“ potvrzuje potíže s dokumentací člen posledního představenstva banky. „Stejný problém, na který narazila správkyně Huserová, jsme objevili také. Ani na naše výzvy Marie Parmová nereagovala, připustila však, že dokumentace u ní skončila,“ uvedl. Znalci ostravských reálií se domnívají, že Parmová byla jen figurkou ve vysoké hře. „Poslouchala na slovo šéfy ostravských průmyslových podniků, kteří byli akcionáři Union Group. Pravděpodobně z jejich popudu nechala směnku zmizet,“ domnívá se zdroj z ostravských finančních kruhů. Samotná Marie Parmová se k obvinění nechce vyjadřovat. Byť je jí teprve padesát dva let, žije nyní životem penzistky na chalupě na Frýdecko-Místecku. „Po odvolání z čela Union Group v závěru předminulého roku se nervově zhroutila, takže získala nárok na invalidní důchod,“ vysvětluje zdroj z Ostravy.

Nebojácný Invesmart.

Stejný paragraf o porušování povinnosti při správě cizího majetku má od počátku letošního února na krku také management Radovana Vávry, který do banky přivedl Invesmart. „Správkyně konkursní podstaty podala podnět k šetření policii, zda byl spáchán trestný čin tím, že byla proplacena faktura na 35 milionů korun společnosti Invesmart za náklady vzniklé v souvislosti s jejím vstupem do Union Group,“ prohlásil Robert Korselt. „Správkyně konkursní podstaty nemá k dispozici žádný relevantní důkaz o činnosti, kterou Invesmart pro Union banku provedl a v jakém rozsahu. Peníze byly převedeny, aniž by za ně zřejmě byla provedena práce či služba ve prospěch banky,“ dodal. Michaela Huserová zahrnula uvedenou platbu do soupisu konkursní podstaty a nyní požaduje, aby Invesmart peníze vrátil. Pravdou je, že vyplacení vstupních nákladů odsouhlasila valná hromada banky. Na ní sice minoritní akcionáři proti návrhu protestovali, proti usnesení ale nepoužili žádných opravných prostředků. Huserová kromě toho vyzvala případné další věřitele Invesmartu ke společnému postupu. Jejím cílem je poslat firmu registrovanou v Nizozemsku do konkursu. „Invesmart žádnou výzvu od správkyně neobdržel, společnost nemá žádný majetek, takže se nemá čeho obávat,“ uvedl pro týdeník EURO šéf Invesmartu Paolo Catalfamo.

MM25_AI

Konkursní mafie.

Největší rybou, která uvízla v policejní síti až v předposledním únorovém týdnu, je soudce Jiří Berka. Díky jím vyhlášenému a zakrátko zrušenému konkursu na Union banku se dostala policie na stopu dalším podezřelým konkursům. Berka od roku 2001, kdy se stal konkursním soudcem, vyhlásil celkem 114 konkursů. Obviněn je nyní za dva z nich – za konkursy na ZKL Klášterec nad Ohří a na Stavební podnik Ralsko, které měly velmi podobný průběh. Kromě Berky se na nich podíleli také konkursní správce Daniel Thonat, ředitel podniků a zástupce konkursního správce Petr Tuhý, soudní znalec Martin Jurenka a pracovník zpeněžování konkursní podstaty Lubor Kindl. Podle policie fungovalo jejich spolčení tak, že si nejprve vytipovali problémovou společnost v regionech Most, Chomutov a Česká Lípa, kde byl místně příslušný soudce Berka. Za pomoci dalších lidí a firem spolek zajistil odkoupení pohledávek věřitelů firem, na něž následně Berka vyhlásil konkurs. Po prohlášení úpadku byly pohledávky uplatněny u konkursního správce, kterým Berka vždy ustanovoval Daniela Thonata. Správce ze zákona určuje postup při vypořádávání pohledávek, může tedy některé věřitele upřednostnit. Spolupachatelem byl podle policie i soudní znalec, který podhodnocoval rozprodávaný majetek. „Cíleným jednáním podniky rozprodali za podstatně nižší cenu – de facto je vytunelovali,“ citovala ČTK policejní mluvčí Blanku Kosinovou.

Výtěžnost ve hvězdách.

První rok po pádu Union banky byl ve znamení inventarizace majetku a podávání trestních oznámení. Rok druhý by konečně měl přinést zpeněžování majetku bývalé banky. V současné době probíhá výběrové řízení na prodej pobočkové sítě, chystá se prodej uměleckých předmětů a dalšího vybavení z majetku banky. Správkyně konkursní podstaty zatím odmítá odhadovat, kolik peněz rozprodej majetku vynese. Na odpověď, zda by soudní vyrovnání, které navrhovalo poslední představenstvo banky, bylo výhodnější než konkurs, si ještě budeme muset počkat.

  • Našli jste v článku chybu?