Závěry studie KPMG jsou zjednodušené a často nepodložené
V týdeníku EURO 27/2007 byla publikována informace o studii KPMG, kterou zaslala ministrovi financí Asociace fondů a asset managementu společně s Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí, Českou leasingovou a finanční asociací, Hospodářskou komorou ČR, Americkou obchodní komorou a Českou asociací treasury. Tato studie upozorňuje na možné negativní efekty zpřísnění pravidel nízké kapitalizace navrhovaného v rámci vládního balíčku daňových reforem.
Řešení daňové distorze.
Ministerstvo financí (MF) navrhlo a vláda schválila v balíčku daňových reforem změnu, která by měla řešit distorzi daní. Ta vznikla rozdílným daňovým ošetřením příjmů z úvěru a vloženého kapitálu prostřednictvím omezení daňové uznatelnosti úroků. Je známo, že efektivní daňové zatížení společnosti financované úvěrem je nižší než té převážně vlastním kapitálem. Rozdílné daňové důsledky financování společnosti vlastním kapitálem a úvěrem jsem detailněji popsala v týdeníku EURO 15/2007.
Nestandardní nástroje.
Studie nepoužívá standardní ekonomické, respektive ekonometrické nástroje a je velmi zjednodušená. Neuvádí ve většině případů výchozí předpoklady vyčíslení důsledků a je založena na předpokladech, které plně neodpovídají stavu české ekonomiky a vývoje trhu v ČR.
U průmyslových podniků pod zahraniční kontrolou uvádí, že důsledek pravidel nízké kapitalizace by znamenal přesun financování od českých bank k zahraničním, což by byl zdroj financování navýšení kapitálu. Studie očekává přesun přibližně 150 miliard korun v poskytnutých úvěrech.
Výhrady ministerstva financí.
Dle názoru MF a údajů, které má k dispozici, většina podniků této kategorie již dnes splňuje navrhované podmínky novelizovaného ustanovení §25 odstavec 1 písmeno w znění pozdějších předpisů (ZDP), a proto je velmi nepravděpodobné, že by bylo přesunuto přibližně 150 miliard korun v poskytnutých úvěrech z ČR do zahraničních bank. Dále je otázkou, nakolik v komplexním prostředí finančních služeb lze rozlišit aktivitu podle toho, jak jsou strukturovány poskytnuté úvěrové zdroje na podnikání v ČR. To znamená, zda jsou poskytovány přímo zahraničními matkami, nebo jejich českými dceřinými společnostmi, jestliže bankovní sektor v ČR je z více než 90 procent integrální součástí zahraničních finančních skupin. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že financování v české koruně je zatíženo nižší úrokovou sazbou než to v euru a že dlouhodobě naše měna tento rozdíl proti evropské udržuje. Kdyby tedy zahraniční podniky čerpaly financování pro svá aktiva v ČR, lze spíše očekávat, že budou financována úvěry denominovanými v české koruně a tyto finanční zdroje budou opět zprostředkovány bankovním sektorem v ČR.
Pochybné závěry.
Když autoři studie uvádějí dopady nově zavedených pravidel nízké kapitalizace pro hypotéční banky, je třeba připomenout, že do definice úvěrů a půjček nejsou dle stanoviska MF zahrnována mezibankovní depozita. Není tedy jasné, z čeho autoři odvozují, že u hypotečních bank bude situace obdobná jako v jiných odvětvích v případě cizích úvěrových zdrojů.
Dle vývoje v oblasti legislativy daně z přidané hodnoty (DPH) a jednání na úrovni Evropské komise se nejeví pravděpodobné negativní dopady zvýšení DPH na rezidenční výstavbu, o nichž studie obsáhle hovoří. V oblasti výstavby a trhu s nemovitostmi dále studie uvádí obvyklou míru zadlužení ve výši 95 procent celkových pasiv, aniž by se odvolávala na zdroj. Očekávané zvýšení sazeb hypotečních úvěrů může ovlivnit vývoj nemovitostního trhu, což však závisí nejen na daňové legislativě, ale i na dalších faktorech, jako jsou celkový vývoj úrokových měr, situace na silně konkurenčním trhu hypoték, celkový vývoj ekonomiky a tak dále.
Stabilita.
Ze zprávy o finanční stabilitě České národní banky (ČNB) a v souvislosti s diskusemi ekonomů lze obecně poznamenat, že není v zájmu zdravého vývoje české ekonomiky silná podpora pákové transakce s mírou cizích zdrojů 95 či více procent. Vzhledem k silně rostoucí ceně bytů (například v Praze ke konci roku 2006 o 25 procent meziročně) a dalším indikátorům možného zárodku „bubliny“ na nemovitostním trhu je naopak v zájmu stability české ekonomiky nepodporovat velmi spekulativní projekty, nejčastěji financované zahraničními realitními společnostmi a založené na pákovém efektu využití nadměrného procenta cizích zdrojů. Naopak v zájmu stability české ekonomiky je nutné umožnit vznik firem s přiměřeným množstvím vlastních zdrojů, jež jsou stabilní a méně ohroženy úpadkem v okamžiku změny podmínek na trhu. Ve stejném duchu je formulováno upozornění ČNB na možné výkyvy v dynamice hospodářství.
Dynamický vývoj ČR.
Vývoj ve zpřísňování pravidel nízké kapitalizace není ojedinělou myšlenkou ČR. Obdobným směrem se vydávají změny v daňovém zákonodárství starých členských států EU. Především těch, v nichž nastává eroze daňového základu prostřednictvím agresivního strukturování půjček či ve kterých působí ve větší míře fondy rizikového kapitálu. V posledních několika letech zpřísnění pravidel nízké kapitalizace či pravidel daňové uznatelnosti úroků zavedlo či je v procesu zavádění těchto změn několik členských států EU - Německo, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Itálie a Francie. Česká republika procházela v roce 2006 a v prvním čtvrtletí 2007 dynamickým vývojem. Růst HDP překročil šest procent a dále se zrychloval, úvěry domácnostem vzrostly meziročně o třetinu, vysoká tempa růstu vykazovaly úvěry nefinančním podnikům a v roce 2006 rovněž rostly ceny nemovitostí. Ve světle těchto údajů se prognózy studie jeví nerealistické.
