Český vítěz parlamentních voleb Andrej Babiš hovoří o rozšíření užší evropské spolupráce o další země mimo Visegrádskou skupinu. Jmenovitě zmínil Rakousko, kde po volbách sestavuje vládu lidovec Sebastian Kurz a láká do ní populistickou stranu Svobodných. Zařazení Rakouska po bok Česka, Polska, Maďarska a Slovenska se ale v zemi na jih od českých hranic většině politiků nezamlouvá.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se během volebního víkendu nechal slyšet, že by Česká republika měla v rámci Evropské unie koordinovat své kroky nejen se zeměmi Visegrádské skupiny (V4), ale také s Rakouskem. Sází zejména na vítěze rakouských voleb Sebastiana Kurze z Rakouské lidové strany (ÖVP), který se vyslovil pro přísnější regulaci uprchlíků přicházejících do EU.
„Musíme si připravit témata, navrhnout Evropské radě, co chceme změnit. Dvojí kvalitu potravin, řešení migrace, boj proti migraci a další otázky,“ prohlásil Babiš pro agenturu Reuters. „Máme spojence v Rakousku, Sebastiana Kurze, který má na migraci stejný názor jako my,“ dodal.
V Rakousku se však Babišova iniciativa minula účinkem. Samotný Kurz odmítl užší spolupráci Vídně s Prahou, případně dalšími státy V4. Podle něj se jedná o kampaň rakouské sociální demokracie, která hází Kurze do jednoho populistického pytle s ostatními šéfy států Visegrádské skupiny. Kurz naopak hodlá prohloubit spolupráci s Německem a Francií.
Každopádně do vlády pozval zástupce Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kteří mají nálepku pravicových populistů. Kurz ale zdůraznil, že chce prosazovat proevropskou politiku.
Vítěz rakouských voleb Kurz nabídl vládní koalici populistickým Svobodným
| Pravicoví populisté z FPÖ |
|---|
| Strana FPÖ vznikla v roce 1956 a byla považována za partaj bývalých rakouských nacistů, v roce 1983 byla ve vládě se socialisty. Od roku 1986 je vedl Jörg Haider, který stranu zviditelnil i mimo Rakousko, například svými výroky o Adolfu Hitlerovi a jeho „zdravé zaměstnanecké politice“. Srovnával také nacistické transporty Židů do vyhlazovacích táborů s odsunem sudetských Němců z Československa. Strana nakonec posílila na 27 procent v roce 1999 a stala se o rok později koaličním partnerem lidovců. Vládu vedl Wolfgang Schüssel. Haider ve vládě nebyl, v roce 2005 založil Svaz pro budoucnost Rakouska a stal se korutanským hejtmanem. V roce 2008 zahynul po autonehodě. Nyní FPÖ vede Heinz-Christian Strache, který stranu dovedl k zisku 26 procent hlasů a 51 mandátům v rakouském parlamentu. Lidovci získali 62 mandátů, socialisté 52 mandátů. |
Svobodní už dříve kývli na nabídku českého prezidenta Miloše Zemana, aby Rakousko rozšířilo visegrádskou čtyřku, návrh ale odmítli ostatní rakouští poslanci.
Sbližování s Rakouskem, zejména kvůli kritickému přijímání uprchlíků, vítá i maďarská vláda Viktora Orbána.
Rakousko nechce jádro a platí do Bruselu
Paul Schmidt, generální sekretář Rakouské společnosti pro evropskou politiku, v rakouském deníku Der Standard vysvětlil, proč pro Vídeň není Visegrád správnou platformou pro prosazování zájmů Rakouska v Bruselu. I když k sobě mají země bývalého Rakouska-Uherska kulturně a historicky blízko, mnoho témat je naopak rozděluje. Například postoj k jádru, který je v Rakousku zamítavý. Ostatní země jsou členy NATO, Rakousko je neutrální.
Uprchlíci v EU podle žádostí o azyl podle členských zemí
Zdroj: Eurostat
„Ekonomická a sociální situace našich sousedů je i po 13 letech v EU těžko srovnatelná s podmínkami v Rakousku,“ napsal Schmidt. Země V4 jsou čistými příjemci peněz z evropských fondů, Rakousko je naopak čistým plátcem.
Navíc Rakousko vydává na integraci uprchlíků daleko více prostředků než ostatní středoevropští partneři. Podle Schmidta by se mělo Rakousko zaměřit na diskuzi o budoucnosti Evropy. Návrhy na rozšíření Visegrádu o Vídeň jsou podle něj mimo realitu.
Dále čtěte:
