Námluvy organizovaných trhů
Čas od času si někdo vzpomene, že Světová banka ve svém nelichotivém doporučení k odstranění neduhů českého kapitálového trhu požaduje sjednocení cen z veřejných trhů. Dokud to však burze a RM-Systému někdo nenařídí, nebo dokud je k t omu nedonutí složité ekonomické podmínky v zemi, ke svatbě obou trhů nemůže nikdy dojít.
Myšlenka nějakých námluv je stejně absurdní jako myšlenka, že se v České republice objeví třetí organizovaný trh RTP. „S burzou jednáme o možné spolupráci, ale zatím bez konkrétních výsledků, říká k tomu generální ředitel RM-systému Lubomí r Štícha. Jeho partnerem při diskusích byl předseda Burzovní komory Petr Budinský. Na úrovni exekutivy se podle generálního tajemníka burzy Pavla Hollmanna nejednalo. Proč se trhy nemohou na ničem dohodnout? Především proto, že fungují na zcela odlišných principech.
Neslučitelné principy
RM-Systém je klasická akciová společnost, stoprocentně vlastněná Podnikem výpočetní techniky, jejímž prioritním cílem je vydělávat a produkovat zisk. Naopak burza je subjekt založený na členském principu - má téměř šest desítek členů (akcionářů) - a její prioritou není tvořit zisk. Jinak než přes brokerské firmy se na ni nedostanete. Do RM-Systému má nao pak přístup každý, bez prostředníka. Z gruntu přepracovat oba naprosto odlišné systémy se nikomu logicky vůbec nechce.
Burza vypořádává v čase T+3, RMS v čase T+0, to znamená že v okamžiku uzavření obchodu a vypořádání cenných papírů dochází i k převodu peněz (u burzy do tří dnů). Vypořádávací systém UNIVYC, který ukousl na českém trhu daleko vě tší koláč než vypořádávací systém u RM-S, se nebude chtít svých principů ani v nejmenším zříci. Nakonec jak to se spoluprací ve skutečnosti je, ukázal někdejší tendr na vytvoření takzvaného clearing house neboli jednotného systému na vypořádává ní tuzemských obchodů s cennými papíry. Po několikaměsíčním lavírování se zainteresovaní účastníci tendru - burza, RM-S a Středisko cenných papírů (SCP) - pro neslučitelnost názorů rozešli a celý projekt skončil fiaskem.
Objevují se i hlasy, že by třeba mohlo dojít k rozdělení sfér vlivu - tedy že burza jako prestižní instituce každého kapitálového trhu by si ponechala na trhu nejlukrativnější tituly a RM-S by zůstaly emise ostatní - méně obchodovatelné. RM-S se však rozhodně blue chips, které přinášejí největší obchody, a tudíž i zisky, nebude chtít vzdát. Ostatně jeho tržní řád jednoznačně hovoří o tom, že má povinnost přijmout na svůj trh každý veřejně obchodovatelný cenný papír.
Cenová fikce
Hlavní bod, o který jde Světové bance především, je otázka sjednocení cen na obou trzích. Faktem je, že existence několika cen - z anonymní aukce na burze i v RM-S, z přímých obchodů na obou trzích a z přepážek SCP - je především pro zahraniční investory naprosto nestandardní a matoucí. Těžko si ale představit, že oba trhy budou mít jednotné ceny. „Nabízeli jsme burze, že si budeme informace o cenách alespoň vzájemně předávat a zobrazovat na svých terminálech. Bur za na to ale nepřistoupila, říká k tomu ředitel RM-S Lubomír Štícha.
Generální tajemník burzy Pavel Hollmann přitom vidí problém podobně. „I když jsou oba trhy postavené na rozdílných principech, v jednom se protínají, a to v nejobchodovanějších titulech, říká. Hollmann došel k podobnému závěru jako Štícha. „Tyto tituly se obchodují na obou trzích za podmínek, které nejsou zcela stejné. Jedinou cestou, jak investorům pomoci, je zvýšit informovanost, jak tyto ceny vznikají. Obchodníci by prostě měli mít přístup k promptním informacím o vývo ji cen na obou trzích. To je jedno z řešení, potvrzuje Hollmann. Nevidí však budoucnost tak, že by na terminálech burzy běhaly ceny z RM-S a naopak. Spíš sází na agentury distribuující informace.
Zákrok shora?
Nejjednodušší by tak v současné situaci samozřejmě bylo ponechat pouze jeden trh. Zakázat však živnost druhému z nich prostě nejde. Leda by neprošel přelicencováním. Účelové zneužití tohoto procesu by však, doufejme, neprošlo.
Není však vyloučeno, že investoři sami časem rozhodnou o specializaci trhů. Již v dřevních letech českého rádoby trhu s akciemi se ozývaly myšlenky na totální přetvoření RM-S systému. Mnozí skloňovali variantu reinkarnace na člena burzy. RM-S má totiž velmi dobrou síť pro přijímání objednávek. Proto vznikla idea systému, který by sbíral objednávky a přenášel je na burzu. Něco takového by však potřelo samotnou logiku existence RM-S a znamenalo radikální změnu systému i tržn ího řádu. Jeho základním pilířem je přitom povinnost přijmout na trh veškeré veřejně obchodovatelné papíry, což by RM-S jako člen burzy nemohl dodržet.
Hoši z našeho mimoburzovního trhu se také rozhodli rozběhnout do zahraničí. Již téměř před rokem připravili napojení na burzu ve Vídni, které mělo umožnit obchody s deriváty na tamní český index. Ambiciózní projekt se vzhledem k současné vlně globalizace ukázal být více než prozíravý. Zastavila jej ale Komise pro cenné papíry. Ta dodnes nedala potřebnou licenci nejen RM-systému, ale ani jedinému obchodníkovi.
