Nervozita v týlu

Topolánka s Kalouskem ohrožuje kauza Čunek a postoj Tlustého

Jednu s druhou nelze srovnávat, ale něco mají přece společného. Chystaná Kalouskova reforma veřejných financí narazila podobně jako v létě 2003 ta premiéra Vladimíra Špidly na tuhý odpor nejen u opozice, ale i v řadách koaličních poslanců. Před čtyřmi lety se zemanovské křídlo v sociální demokracii (například poslanec Josef Hojdar) vzbouřilo, protože projekt z koaliční dílny ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU neměl nic společného se sólovými předvolebními sliby jejich strany. Z ODS se teď zase ozývají nespokojené hlasy, že Kalouskova pravozelená reforma má pramálo styčných ploch s Modrou šancí. Problém s podporou změn, představených minulé úterý vládou, avizovali navíc už i dva lidovečtí poslanci a jisté nejsou ani hlasy Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Jestliže kromě toho třesou stabilitou Topolánkova kabinetu otazníky kolem afér a odvolání lidoveckého předsedy Jiřího Čunka, zdá se průchodnost reformního balíčku v červnu ve sněmovně vážně ohrožená. Je dokonce možné, že jen co se první místopředseda ODS Pavel Bém vrátí z výpravy na Mount Everest, bude se na něj ze Strakovky usmívat rozkymácené premiérské křeslo.

Tlustý, Klas & spol.

„Toto není reforma, je to jenom maketa reformy,“ tvrdí průkopník myšlenky rovné daně, bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý z ODS. S návrhem vůbec nechce být spojován. Podpoří-li balíček změn, s jejichž zavedením spojila vláda svou existenci, ještě neví. Rozhodne se prý až v dubnu. Podle výsledku expertíz o dopadu změn na jednotlivé příjmové skupiny obyvatelstva a na státní rozpočet, které si nechal udělat. Vážné je, že se k Tlustého výhradám připojil jeho středočeský stranický kolega, poslanec Jan Klas a reptají i další, například poslanci Michal Doktor nebo Boris Šťastný. Individuální snaha zůstat vlivným a respektovaným stoprvním hlasem ve sněmovně se tak potkává s obavou, že Kalouskova reforma připraví největší pravicovou stranu o zklamané voliče ze střední třídy, což by mohlo přerůst ve formování protitopolánkovského křídla v ODS. Tito poslanci by nakonec mohli - podobně jako kdysi zemanovci v ČSSD - předčasně torpédovat vratkou vládní koalici a směřovat ke stabilnějšímu uspořádání se zajištěnou podporou ČSSD. Což by mimochodem změnilo i elektorát příštího prezidenta. I někteří sociální demokraté už možná vyšli těmto úvahám vstříc, když na brněnském sjezdu před dvěma týdny „zpacifikovali“ předsedu Jiřího Paroubka jen těsně nadpolovičním znovuzvolením.
Navíc minulý čtvrtek zveřejnil deník Právo záznam z chomutovského jednání Výkonné rady ODS, který údajně pořídila členka rady Aleksandra Udženija, dcera podnikatele Ranka Peciče, přítele prezidenta Václava Klause. Topolánek si podle záznamu stěžoval na polarizaci uvnitř vlády a obvinil šéflidovce Jiřího Čunka a ministryni školství Danu Kuchtovou ze Strany zelených, že jeho kabinet destabilizují. „Čunek vnesl na ministerstvo klasickou lidoveckou neschopnost,“ měl prohlásit o předminulém víkendu předseda ODS. Zveřejnění takových slov samo sebou ke stabilizaci nálady v koalici nevede, naopak.

Čunkova kalvárie.

Nejhořlavější politickou překážkou při schvalování Kalouskovy reformy jsou právě aféry předsedy KDU-ČSL. Jak starší korupční, tak novější protiromská. Topolánek a šéf zelených Martin Bursík doufali, že kříž nad prvním vicepremiérem udělají v uplynulém týdnu sami lidovci, Čunek však zřejmě přežije ve svých funkcích Velikonoce a „špinavá práce“ s odvoláním zbude nejspíše na premiérovi.
Přitom to vypadalo na revoluci. Minulé úterý totiž padlo dosavadní lidovecké tabu kritizovat svého předsedu, když poslanec Martin Severa pohrozil, že by mohl na protest proti čunkovskému směřování KDU-ČSL složit funkci místopředsedy poslaneckého klubu. „Pro mě by byl problém podepsat se ve strukturách vedení pod některá rozhodnutí. To znamená, že bych zřejmě musel opustit pozici ve vedení KDU,“ reagoval na Čunkovo mudrování v bulváru o opálených, kteří zapalují ohně a dělají binec. „Málokdo má odvahu říci, že král je nahý,“ řekl Severa týdeníku EURO, k rezignaci na posty ve vládě však Čunka nevyzval. „Zdá se mi pod úroveň vyzývat kohokoli, ať už je to policejní prezident, místopředseda vlády nebo ministr, aby odstupoval, protože to jsou lidé, kteří dle mého soudu dokážou zvážit všechny okolnosti v dané situaci,“ vysvětlil. Aspoň částečně to však učinili jiní. „Můj názor je, že by měl odejít z vlády,“ prohlásil europoslanec Jan Březina při středečním zasedání Celostátní konference KDU-ČSL, kde se kromě Kalouskovy reformy probíraly i Čunkovy problémy. „Koalici tímto jenom zatěžuje. Ale závisí to na něm,“ dodal Březina smířlivě. Šéf senátorského klubu Adolf Jílek řekl, že Čunek by se měl k situaci postavit jako chlap. „Ono už to trvá moc dlouho. Nebudu ho vyzývat, ale myslím si, že chlap se má zachovat podle toho, co je správné,“ naznačil.

Obrácení poslance Severy.

Přesto se o Čunkovi na konferenci nehlasovalo. Kritika vyzněla do prázdna, ale ani podpora v podobě usnesení navrženého zástupcem moravskoslezského hejtmana Jiřího Carbola („Čunkova omluva byla dostatečným řešením celé záležitosti. KDU-ČSL je suverénní strana a nehodlá své vnitřní poměry upravovat dle přání jiných stran.“) se tentokrát nekonala, protože konference už nebyla po pětihodinovém jednacím maratonu usnášeníschopná. „Rozhodli jsme se, že to tady řešit nebudeme, protože bychom vysílali signál, že námi nastolené problémy jsou větší než reforma,“ řekl na závěr sám Čunek. Usnesení předsednictva (viz S Čunkem proti čunkismu) sice vyznívá jako nepřímá distance od Čunka, jde však spíše jen o pokus odvrátit pozornost koalice i veřejnosti od předsedova problému. Paty srazil i poslanec Severa. „Bylo na mě apelováno, abych zvažoval jakékoli další kroky, které by mohly případným způsobem nějak ohrozit realizaci reforem. Abych měl trpělivost, že v koalici i v rámci vlády se věci řeší a že je prioritní reforma. Vyhovím tomu. Jinými slovy jsem se zavázal, že nechám odpovědnost nadále na předsednictvu a na předsedovi, aby zvážili, není-li ten okamžik, kdy by měli zvážit odpovědný krok,“ popsal svou konverzi.
Čunkovo odstoupení tak zůstalo jen jednou z variant, o kterých bude podle předsedy jednat koalice v povelikonočním týdnu. Čunek sám už v předstihu partnerům vzkázal, že ani jim lidovci neříkají, koho mají mít za předsedu. Občanské demokraty však protahování čunkovských afér rozladilo a Mirek Topolánek je údajně připraven vicepremiéra z vlády odvolat. Spor čunkovců a kalouskovců uvnitř KDU-ČSL však může vyhřeznout i při hledání podpory pro reformy.

Reforma jako klacek.

Jejich podstatu Kalousek ve středu na konferenci vysvětloval svým spolustraníkům půldruhé hodiny. Jenže i když mají lidovci ve sněmovně třináct poslanců, podporu vládní reformě veřejných financí garantovalo po jeho vystoupení pouhých jedenáct. Když účastníci konference rozhodovali, zda doporučit poslancům hlasovat pro změny (návrh velkou většinou prošel), místopředseda sněmovny Jan Kasal se zdržel a poslanec Ludvík Hovorka byl dokonce proti. Zatímco se Kasal zastává svých voličů ze Žďárska, jimž by stouply životní náklady, Hovorkovi vadilo, že se o podobě a parametrech kroků ve straně prakticky nediskutovalo. Osobně by prý místo devítiprocentního zvýšení DPH preferoval sedmiprocentní a tomu odpovídající výši daně z příjmu právnických i fyzických osob. „A nesouhlasil jsem s krácením rodičovského příspěvku,“ vysvětlil svůj opatrný přístup. Nevyloučil, že své nesouhlasné stanovisko ještě změní, ale prý až po diskusi na poslaneckém klubu.
Ministr financí Miroslav Kalousek je klidný. „Nevěřím ani půl vteřiny, že by jakýkoli křesťanský demokrat hlasoval s Vojtěchem Filipem nebo s Jiřím Paroubkem proti vlastní celostátní konferenci,“ doufá. Bez Hovorky a eventuálně bez Kasala by byla šance reformy na úspěch ve sněmovně už vyloženě minimální. Otázkou je, zda lidovci, rozpolcení na čunkovce a kalouskovce, teď nepojmou schvalování reforem jako referendum o Čunkovi či o Kalouskovi. Dobře informovaný zdroj týdeníku EURO totiž tvrdí, že Čunek při sestavování vlády záměrně trval na tom, aby Kalousek usedl do křesla ministra financí, nikoli třeba ministra zemědělství, čímž prý expředseda převzal odpovědnost za nepopulární reformu. Naopak Kalousek zase často zdůrazňuje odpovědnost předsedy, který prý reformu politicky dojednal. Je však jasné, že krach „Kalouskovy reformy“ v Parlamentu by srazil vaz spíše Kalouskovi a že jeho útok na Čunka by to jen urychlil.

Reforma pro high society.

Sociální demokracie i komunisté se k návrhu finanční reformy postavili negativně, takže z jejich řad Topolánek s Kalouskem podporu čekat nemohou. „Je to největší sociální experiment s českou společností od kuponové privatizace,“ odsoudil balíček změn předseda ČSSD Jiří Paroubek. Důsledně mluví o „takzvané reformě,“ kterou prý lze označit i jako pouhé zdražení. „Nejde totiž o snížení daně z příjmu fyzických osob, ale naopak o navýšení DPH u potravin, léků, bydlení tepla, vody a také u novin, časopisů, lístků na kulturní a sportovní představení nebo při pořizování bydlení,“ vypočítává. Podle Paroubka se uskuteční pouhý přenos peněz od nízkopříjmových skupin obyvatel a od střední třídy k nejbohatším. „Takže se dá říci, že tyto takzvané reformy jsou reformami pro high society, tedy pro nejvyšší třídu,“ zdůraznil.
Zrušení nebo redukci některých dávek rodinám s dětmi označil za opatření, která mají „protipopulační, a tedy i protinárodní charakter“. ČSSD tvrdí, že rodiny s malými dětmi budou připraveny nejméně o sedm miliard korun ročně. Přesto šéf sociálních demokratů nevylučuje, že když vláda nyní nepředloží návrh změn do sněmovny, ale zahájí jejich seriozní projednávání se všemi parlamentními stranami a také v rámci tripartity, je ochoten spolupracovat. „Jsme připraveni předložit během krátké doby korigující pozměňující, případně další návrhy,“ nabízí.
Jak se zachovají „pilíře“ pravozelené vlády, přeběhlí poslanci Melčák a Pohanka, je zatím záhadou. Už dříve sice odmítli podporovat zrušení některých dávek, ale snaha odvrátit hrozbu předčasných voleb, které by znamenaly konec jejich politických kariér, může jejich předsevzetí významně zakulatit. Daleko největším rizikem je proto pro Topolánkovu vládu odmítavý postoj části poslanců ODS a lidovců.

S Čunkem proti čunkismu Předsednictvo lidovců reagovalo na Čunkovy výroky jednomyslným usnesením, které navrhla místopředsedkyně Vlasta Parkanová.
1. Politika KDU-ČSL vůči romské menšině je založena na rovnosti, odstraňování bariér a integraci při zachování svébytnosti romské kultury. KDU-ČSL odsuzuje jakoukoli xenofobii a rasismus. Chceme nastavit systém sociálně spravedlivě, aby motivoval všechny lidi bez rozdílu k práci, a naopak zkomplikoval život těm, kteří chtějí sociální systém zneužívat.
2. Předsednictvo KDU-ČSL pověřuje předsedu, aby na koaliční devítce navrhl koaličním partnerům dohodu k řešení romské problematiky.