Investoři již vědí, jak obejít novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů
Nečasův kabinet vymyslel další opatření, které má zastavit zlatokopy ze solárního byznysu. Stát přestane od března příštího roku podporovat nové solární elektrárny postavené na volných plochách. Postižení se však této restrikce příliš neobávají.
Týdeník EURO se sešel s několika investory, kteří do výstavby solárních elektráren vložili několik set milionů korun. Ze schůzek vyplývá jediné. Pokud chce stát tento byznys omezit, jde sice novela správným směrem, ale k cíli směřuje poněkud vrávoravě. Je totiž sešitá až příliš narychlo a obsahuje mnoho skulin, které bude nutné v budoucnu utěsnit. „Už teď vím aspoň o pěti dírách, jimiž lze novelu obejít,“ přiznal jeden ze „slunečních podnikatelů“. Konkrétní být nechtěl, aby svou taktiku nevyzradil ministrům. Z náznaků však lze občas něco vyvodit. V zákoně je údajně ustanovení, že stát od 1. března příštího roku bude podporovat jen ty nové fotovoltaické elektrárny, které budou postavené na budovách – musejí být zanesené v katastru nemovitostí – a do výkonu 30 kilowatt. Koupit louku, sehnat stavební povolení, postavit několik pseudostřech a na ně umístit nové solární panely však není až takový velký problém. Podobně si investor údajně poradí i s „požadovanou“ velikostí zdrojů. Nikde v zákoně totiž není napsáno, že vedle sebe na jednom místě nemůže být několik menších elektráren ani že nemohou patřit jediné osobě. To se aspoň fotovoltaici domnívají.
Část z nich se jen několik hodin poté, co vláda oznámila přijetí novely zákona omezující solární boom, sešla v nejmenované pražské restauraci. Hlavní téma bylo předem dané. Jak ze současné situace, pokud možno bez velkých finančních ztrát, „vybruslit“ a zachovat u nových projektů aspoň částečnou lukrativitu. Jak již bylo řečeno, způsobů našli několik. Všechny však mají jedno velké úskalí. Úplné znění novely vyjma jejích autorů četlo jen několik vybraných lidí a dostat se k němu během minulého týdne bylo takřka nemožné. Jeden ze solárníků však prohlásil: „Vymysleli jsme plno věcí, ale těžko říci, která z nich bude fungovat, pokud nevíme, jak přesně budou omezení fungovat a na co to napasovat.“
Je třeba konstatovat, že pro vládu je to jen dobře. V solárním byznysu je až příliš mnoho peněz, a proto tlak na vypuštění či změnu některých pasáží omezujících tento byznys bude enormní. A čím méně času na to lobbisté najatí solárníky budou mít, tím lépe. Aspoň pro autory novely. Jenže na trhu se otevřeně hovoří, že se v investicích do solárních elektráren namočilo až příliš mnoho politicky známých osobností, a proto ani současné utajení novelu před změnami asi neuchrání. Jak si také jinak vysvětlit, že politici o „solárním problému“ vědí od roku 2008, ale aktivní začali být až letos. Ostatně novela je již sedmým schválným opatřením proti fotovoltaice v letošním roce. Kromě jiného byl odsouhlasen zákon, který umožní výkupní cenu elektřiny vyrobenou v solárních elektrárnách razantně snížit. Od ledna příštího roku to má být údajně minimálně 50procentní pokles oproti současnému stavu.
Další opatření Nečasův kabinet chystá. Jedním z nich, o kterém se hovoří na trhu nejvíce, je zdanění příspěvku, jímž stát současně podporuje výrobu elektřiny ze solárních zdrojů. Podobně jako u výnosů ze stavebního spoření. Jen v příštím roce by měli majitelé fotovoltaik díky zelenému příspěvku získat zhruba 40 miliard korun. Vláda se však v tomto případě obává, že by konstrukce takového zdanění byla složitá. Respektive zatím nenašla jednoduchý způsob, jak peníze odběratelům elektřiny vrátit. Navíc je tu i další hrozba desítek arbitráží.
Většina investorů si na výstavbu solárních elektráren půjčila v bankách. Tehdy s vědomím, že při garantovaných 20letých cenách budou schopní bez problémů vypůjčené peníze splatit. To by se však po zdanění podpory razantně změnilo. Těžko si představit, že by se banky smířily s tvrzením svých věřitelů: „Sorry, ale už nic nesplatíme, stát změnil podmínky, zavolejte si do centrály, že můj úvěr odepisujete.“ Nic na tom ani nezmění, že výkupní ceny elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách jsou v porovnání s okolními zeměmi v Česku nejvyšší.
