Národohospodářské odhady
Národohospodářské odhady ministerstva financí a národní banky se tentokrát trefily do stejného období. Ministerstvo, které vzhledem ke své vysoké prognóze letošního růstu (3,8 procenta z loňského listopadu) už bylo pomalu za exota mezi prognostickými pracovišti, dalo najevo, že bere v úvahu zhoršené vnější podmínky. Jak se očekávalo, šlo s prognózou mírně dolů. Jeho nynější prognóza 3,4 procenta se ale stejně nesešla s předpovědí ČNB, která neváhala jít s odhadem oproti listopadovým 3,6 procenta ještě níž a nyní nastavila pro letošní rok interval na 2,4 až 3,4 procenta. Tím se dostala na hranici tří procent, kterou ještě v listopadu považovala za zadní vrátka pro případ, že by vývoj v Německu a vůbec v západní Evropě byl horší, než se předpokládalo.
Bližší vysvětlení tohoto kroku schází, ale tím, že jde o poměrně široký interval, dává ČNB najevo, že současné období přesné odhady neumožňuje. Pokud jde o tendence, ministerstvo financí je charakterizuje tak, že „nynější stav vcelku globálního zpomalení ekonomického růstu nemá fatálně dlouhodobý charakter“, takže „konec recese lze očekávat v horizontu konce tohoto roku“. Ať už by to ale byla tři procenta nebo jen dvě a půl, potvrdilo by se, že otevřená česká ekonomika není vůči vnější výkyvům tak bezbranná, jak se zatím tvrdí. Totéž ale platí také o řadě dalších takzvaných mladých trhů.
Ministerstvo financí oproti listopadové prognóze výrazně změnilo odhad inflace, salda obchodní bilance a nezaměstnanosti (viz tabulka). Domnívá se, že průměrná míra inflace by měla letos činit 3,9 procenta namísto listopadových 4,9. I to ale znamená kolizi s ČNB, která nyní nastavila prosincovou meziroční inflaci na 2,4 až 3,4 procenta, zatímco v listopadu předpovídala 3,3 až 4,7. To lze hodnotit jako rezignaci na pokusy srazit kurs koruny.
Pokud jde o nezaměstnanost, ministerstvo financí využilo tohoto indikátoru, aby upozornilo na „významná rozpočtová rizika“ vyplývající právě z vývoje na trhu práce. Zatímco na příjmové straně stagnuje počet plátců daní, na straně výdajové stoupá počet příjemců starobních důchodů a sociálních dávek i počet zaměstnanců ve veřejné správě a v odvětvích financovaných převážně z veřejných rozpočtů.
