Začalo to jako nepříliš kvalitní akční film made in Hollywood. Do Investiční a Poštovní banky (IPB) vtrhla zakuklená policejní jednotka. Krachující finanční lev pak v rychlém sledu událostí připadl konkurenční Československé obchodní bance (ČSOB) takzvaně za jednu korunu. Špatné úvěry se vyvedly do konsolidační agentury a za ty opravdu nejhorší, které by snad agentura vrátila, se zaručil exkluzivní smlouvou stát.
Namísto happy endu a počítání tržeb „béčkového akčňáku“ přišla noční můra v podobě více než desetiletých soudních tahanic a mezinárodních arbitráží. A náklady na nezdařilý počin rostly miliardovými skoky.
Smolný stát
Nyní přišla poslední velká rána. Stát prohrál mezinárodní arbitrážní spor s ČSOB a bude platit. A právě kvůli smlouvě o státních zárukách. Jde o jednu z posledních sporných pohledávek po zkrachovalé IPB známou pod jménem dlužnické firmy J.Ring. Konsolidační agentura ji bance vrátila, protože měla mít právní vadu, ČSOB se tak obrátila na stát, aby ji proplatil. Ten odmítl, a tak jej ČSOB kvůli 1,6 miliardy korun pohnala před arbitry. Stát podnikl protiútok a požádal arbitry, aby mu přiřkli nárok na 33,3 miliardy korun, které ČSOB získala při převzetí IPB dle jeho názoru neoprávněně.
Sudí se podívali na smlouvy o státních zárukách, které tehdejší vláda podepsala, a rozhodli: Státe, plať a nic nečekej zpět. Pokladnu to tak spolu s úroky a zaplacením soudních výloh soupeře vyjde zhruba na dvě miliardy korun.
„Rozhodnutí potvrzuje dlouhodobý postoj ČSOB, že postup při sanaci podniku IPB, včetně státních záruk, na kterých se stát a ČSOB v roce 2000 shodly, byl adekvátní situaci a v souladu s právem,“ uvedla banka v tiskové zprávě. „Finanční krize nyní na mnoha zahraničních příkladech ukázala, že postup sanace zvolený v případě IPB je standardní a úspěšně funguje,“ dodal k tomu šéf banky Pavel Kavánek.
Vláda reprezentovaná ministrem financí Miroslavem Kalouskem sklopila hlavu a rozhodnutí arbitrů hodlá respektovat. Neprodleně pošle peníze na účet banky. Zbraně ale zcela neskládá. K odpovědnosti hodlá pohnat celý kabinet Miloše Zemana, který smlouvu podepsanou mezi ČSOB a ministrem financí Pavlem Mertlíkem schválil. Trestní oznámení mine jen tehdejšího ministra průmyslu Miroslava Grégra, který pro ni nehlasoval. Policejní vyšetřovatele pak chce poslat i na tehdejšího guvernéra České národní banky Josefa Tošovského a nuceného správce IPB.
„Arbitrážní soud uvedl dvě podstatné skutečnosti. Jednak že státní záruka je neomezená, a tudíž stát musí pohledávku J.Ring uhradit. A za druhé, že ačkoliv by byla hodnota IPB kladná, jak ukázal spor s Nomurou, tak se jí stát ve smlouvě vzdal a náleží ČSOB. Ovšem banka podepřená neomezenou státní zárukou neměla nulovou hodnotu, a tudíž nebyl důvod ji prodávat za jednu korunu,“ popsal Miroslav Kalousek, proč si všichni jmenovaní zaslouží trestní stíhání.
Pohádky je konec
Stát přišla „záchrana“ IPB na pořádně tučnou sumu. Za špatné úvěry vyvedené z IPB zaplatil asi 170 miliard. Další stamiliony a miliardy pak padly na soudní spory.
Ten největší je notoricky známá arbitráž s bývalým vlastníkem IPB, japonskou bankou Nomura. Arbitři v Londýně dali Japoncům za pravdu, že Česko jejich investici dostatečně neochránilo, což podle smlouvy o ochraně investic mělo. Než došlo k vyčíslení nároku (Nomura požadovala nejméně 40 miliard korun plus úroky), našly obě strany smírné řešení. Díky složitému vzorci pak stát nakonec zaplatil „jen“ 3,65 miliardy korun.
Tentýž algoritmus přinesl požadovanou částku do právě rozhodnuté arbitráže s ČSOB. Dohoda s Nomurou totiž ze sumy odškodnění odečítala oněch zhruba 34 miliard korun jako hodnotu IPB. Tu stát chtěl po novém majiteli padlého bankovního ústavu.
Miliardových sporů, v nichž létaly sumy až do výše stovky miliard, byla řada. Soudil se stát s Nomurou, ČSOB se státem, ČSOB s Nomurou. A soudci či arbitři je postupně zamítali. Rovněž nikdy nikdo nebyl za hospodaření v IPB, které ji přivedlo na buben, potrestán. A ani nebude. Trestní řízení proti manažerům Nomury i IPB bylo s definitivní platností zastaveno.
Z tahanic mezi státem a ČSOB o podobně platné či neplatné pohledávky, jako byla právě J.Ring za několik desítek miliard, dnes už zbývají jen drobné. Spory se vedou o pár desítek milionů. Neslavná kapitola IPB v dějinách českého bankovnictví si může připsat hollywoodské The End. Silácké řeči o trestních oznámeních totiž podle dosavadních zkušeností z velkých kauz sahajících do vládních kruhů vyšumí do ztracena.
