Jakkoli je to ještě mnoha lidem v Česku stále proti mysli, do Integrovaného registru znečišťování může i nadále nahlédnout každý. A stejně jako v předchozích třech letech se dozví, jaké látky z toho kterého provozu unikají do ovzduší, do vody či do půdy. Dokonce i ty, jež jsou obsaženy v odpadech z průmyslových a energetických podniků, ačkoli počátkem letošního roku usilovalo ministerstvo průmyslu o to, aby tyto údaje z veřejného registru zmizely. Hrozilo, že veřejné kontrole přenosů nebezpečných látek úplně unikne skoro tři sta podniků. Ve Zlínském kraji s nejvyšším množstvím ohlašovaných emisí karcinogenních látek by se ztratily z dohledu dvě třetiny hlášení. Pro podporu zachování veřejné informovanosti sehrála významnou roli občanská kampaň Budoucnost bez jedů s 16 tisíci signatářů, výrazně podporovaná 208 starosty a primátory. A tak se v novém vládním nařízení o registru letos podařilo prosadit, aby evidence o únicích a přenosech látek byla zachována v původním rozsahu. Přehled za rok 2007 nakonec přináší nejvíc údajů o znečištění v historii. Hlášení podalo 1177 provozoven.
Nejde však jen o to, správné údaje mít, ale umět si je zařadit. Všeobecný přehled lze získat z žebříčků nejvážnějších znečišťovatelů, které sestavilo občanské sdružení Arnika.
Smutné prvenství v přehledu unikajících karcinogenních látek má bohumínská společnost Rockwool. Avšak připočítají-li se i látky z karcinogenity podezřelé, vítězí valašskomeziříčská DEZA. O umístění v obou žebříčcích ovšem rozhodly pouze látky, které unikají do ovzduší, vody nebo půdy. U zaznamenaných odpadů se předpokládá takový způsob likvidace nebo uložení na skládku, který zabrání únikům do prostředí.
Královnou distribuce mutagenních látek je Spolana Neratovice, nejvíc dioxinů vypouští ArcelorMittal v Ostravě; ovzduší styrenem nejvíc otravuje společnost HOBAS CZ z Uherského Hradiště. Rtuť ve všech podobách nejsilněji proudí ze spalovny průmyslových odpadů SPOVO v Ostravě, nejprosycenější ovzduší formaldehydem mají kvůli firmě Rockwoll v Bohumíně. Vodní organismy nejvíc otravuje lovosická Lovochemie.
Vynechat emise skleníkových plynů proto, že se jimi aktivně zabývá jiná agenda, nelze. Ony totiž navzdory redukční státní politice u některých elektráren, železáren a koksáren ze všech unikajících látek nejprudčeji narůstají. Nejvíc jich vykazují Elektrárny Prunéřov firmy ČEZ v Kadani, železářské a koksárenské provozy firmy ArcelorMittal v Ostravě a další elektrárna společnosti ČEZ v Počeradech.
