Žebříček úspěšných
Pokud by se životní úspěch dal měřit penězi, pak by letos vyhrál Bill Gates. Zaujal opět první místo aktuálního přehledu nejmovitějších lidí světa, pod který se podepisuje americký časopis Forbes.
Od roku 1987, kdy Forbes svůj žebříček rozšířil z amerického trhu na celý svět, se jeho složení hodně změnilo. Zpočátku byl napěchován japonskými miliardáři, mezi kterými vynikal Tošiaki Cucumi, jenž vydělal dvacet miliard dolarů na podařených invest icích do nemovitostí, zatímco japonské banky si ještě teď ošetřují spálené prsty a mažou ztráty z prasklé bubliny přemrštěných cen z konce 80. let
Zajímavý byl rok 1994, kdy se v tabulce objevilo 24 nových miliardářů s mexickým pasem. O rok později k nim přibyli zbohatlíci z jichovýchodní Asie. Kolo štěstí se v současnosti usmívá na Američany. Průměrný miliardář má ve Spojených státech 6,9 miliardy dolarů, což je skoro třikrát více než před třemi lety.
Ti, kteří si pomohli k majetku vlastní pílí, zabírají přes polovinu žebříčku. Šest miliardářů z první desítky se angažuje v počítačové či mediální branži.
Dobrá společnost
Peníze dělají peníze aneb kdo jednou zbohatne, bohatý je navždy, podotýká lakonicky k novému přehledu francouzský deník Libération. Bill Gates si loni polepšil a jeho jmění se dnes rovná 90 miliardám dolarů na rozdíl od 51 miliardy dolarů, kter é měl před rokem. Za neuvěřitelným nárůstem hodnoty majetku absolventa Harvardu se skrývá loňské téměř zdvojnásobení ceny akcií Microsoftu. Navzdory soudnímu řízení proti monopolnímu chování této firmy (EURO 25/99) se jí dařilo expandovat a úspěšně investovat do kabelů, optických vláken i bezdrátových přenosů.
Na druhém místě stojí investorský guru Warren Buffett s „pouhými 36 miliardami dolarů. Třetí pozici obsadil spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen se jměním odpovídajícím třetině Gatesova majetku. Čtvrté místo zaujal Steven Ballmer, rovněž z Micro softu, jenž disponuje 19,5 miliardami dolarů. Až po sedmou příčku jsou všichni boháči Američané, kteří ke svému majetku přišli většinou vlastní prací a investorskými projekty. Hlavní desítka jmen v žebříčku sedí podle Forbese na 266 miliardách dolarů, což je ve srovnání s koncem 80. let osmkrát více.
Nepracující
V seznamu však stále figurují rodová jména panovníků a hlav států. Časopis jim vymezil zvláštní prostor s označením „Nepracující bohatí: králové, královny a diktátoři . Vévodí jim brunejský sultán s 30 miliardami USD, následován svými protějšky ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kuvajtu. Na pátém místě žebříčku se s šestnácti miliarda mi dolarů nachází anglická královna a dvě místa pod ní irácký prezident Saddám Husajn, jehož jmění se odhaduje na šest miliard dolarů. Pokud by se však do královnina majetku nepočítaly korunovační klenoty a další národní poklady, které spravuje, skončí pak daleko za ním.
Bohatnou krizí
Zájmu neujde tradičně velmi bohatá rodina bývalého indonéského prezidenta Suharta, která během 30 let jeho vlády dostala v Indonésii pod kontrolu četná výrobní a průmyslová odvětví a která krizí příliš neutrpěla. Majetek rodiny odhadl Forb es na 1,7 miliardy dolarů podobně jako loni, i když po indonéských sociálních bouřích, které v květnu 1998 přivedly Suharta k demisi, se vynořily spekulace až o 40 miliardách dolarů v majetku rodiny.
Dalším, kdo ustál krizi, je investor maďarského původu George Soros, který své bohatství zvýšil loni na čtyři miliardy dolarů, přestože v ruských finančních turbulencích přišel o rovné dvě miliardy.
Jinou krizí prochází australsko-americký mediální magnát Rupert Murdoch, který se letos neumístil v první desítce, zatímco loni obsadil šesté místo. Hodnota jeho majetku sice přerostla sedm miliard dolarů, ale současné rozvodové řízení ho přece jenom bude něco stát.
Všech 200 nejbohatších hospodaří s bilionem dolarů. Průměrné zápisné do prestižního klubu je pět miliard dolarů. Ve srovnání s tím vyznívá prominutí 70 miliard dolarů dluhů rozvojových zemí ze strany věřitelské G7 jako klišé. Jen fiskálními ráji pod britskou správou ročně proteče na osm miliard dolarů, upozorňuje francouzský list La Tribune. A dlužnická země musí za jeden půjčený dolar „pomoci“ vrátit devět dolarů, dodává.
