Globální lídr ve výrobě regálových systémů. Takovou pozici se podařilo vybudovat belgické firmě Stow, která má nyní v různých zemích po celém světě, Českou republikou nevyjímaje, deset vlastních továren a ještě mnohem více poboček. Konkrétně se společnost specializuje na konvenční regálová řešení, jež slouží pro ukládání palet nebo drobného zboží. Zároveň ale pro své zákazníky vytváří i celá vestavěná patra, na která se posléze umísťují další a další regály.
V Česku Stow působí už od roku 1996, přičemž za tu dobu se tuzemská pobočka rovněž stala místním lídrem na trhu z hlediska velikosti a počtu instalací. „Spolupracujeme se všemi hlavními aktéry v odvětví logistiky, jako je třeba HOPI, DB Schenker, DSV, Raben nebo Geis. Důležité partnery ale samozřejmě máme také v sekci e-commerce, k nimž patří například Alza, Notino nebo Rohlík. Na českém trhu jsme tedy etablovaní skutečně dobře a některým velkým místním firmám zajišťujeme regálová řešení i u jejich zahraničních poboček,“ řekl pro Euro.cz obchodní ředitel Stow ČR Tomáš Horák.
Ačkoliv toto odvětví se samozřejmě postupně mění, většinu obratu společnosti dlouhodobě zajišťují paletové regály: „Skladování standardních europalet nebo palet jiných typů a rozměrů je v logistice pořád jakýsi zlatý standard. Potom se samozřejmě soustředíme i na skladování drobného zboží, tedy takzvaný picking, což je převážně segment pro e-commerce nebo automotive. Nám je ale celkem jedno, v jakém odvětví zákazník podniká. Naše řešení totiž vždy navrhujeme na míru každému konkrétnímu projektu a dokážeme si poradit s téměř jakýmkoliv rozměrem nebo váhou.“
Česká pobočka Stow ročně zvládne vyřídit zhruba čtyři tisíce projektů. Pod nimi si lze představit jak malé zlepšení lokálního skladu, tak zároveň i zakázku v hodnotě mnoha milionů korun. Do druhé kategorie spadá třeba jejich dosud největší realizovaný projekt pro polský sklad české společnosti Notino, na němž v jednu chvíli pracovalo zhruba 50 montérů. Podobně významná pak pro firmu byla rovněž výstavba prvního centrální skladu pro Lidl v ČR v obci Buštěhrad.
Ceny za covidu se měnily každý týden
Na nedostatek zakázek si Stow skutečně nemůže stěžovat. Obrat firmy ostatně v posledních letech stabilně přesahuje hranici 600 milionů korun, přičemž předminulý rok byl dokonce ještě o dalších 200 milionů vyšší. Takto vysokou sumu ovlivnila především cena oceli, která kvůli válce na Ukrajině v roce 2022 razantně vzrostla. A ačkoliv za normální situace by enormní zdražení pravděpodobně znamenalo omezení počtu nových zakázek, tentokrát firmy své objednávky paradoxně ještě zvýšily.
„Bylo to skoro až zvrácené, jelikož jsme dostávali spekulativní objednávky třeba i za desítky milionů korun. Vedení daných firem nám přitom často říkalo, že ani sami neví, jestli toho neobjednávají zbytečně moc. Protože jsme ale tehdy ceny měnili v podstatě každý týden, firmy chtěly mít jistotu, že na ně vůbec něco zbyde, aby mohly dále růst,“ prozradil Horák. Nyní už se podle něj situace opět stabilizovala, ceny oceli znovu klesly a i dodací lhůty se vrátily zpět na zhruba tři až čtyři týdny.
Menší překážkou pro rychlejší růst Stow ČR je ovšem skutečnost, že místní podniky aktuálně spíše dorůstají do kapacit, které si nakoupily v období covidového boomu. Tehdy totiž došlo k raketovému růstu e-commerce, jež se ale po skončení pandemie zásadně zpomalil, a tak mnoho tuzemských společností má nyní sklady s dodatečnou kapacitou, což částečně snižuje množství nových zakázek v regálových řešeních. Důležitým faktorem je každopádně i tuzemská legislativa.
„My jsme hodně závislí na výstavbě, protože velké projekty jsou vždycky v nových halách nebo v přístavbách. Stavění v České republice je ovšem problém sám o sobě, jelikož to většinou trvá opravdu dlouho, a navíc je velmi těžké najít vhodné pozemky. I kvůli tomu si myslím, že naši největší zákazníci už v Čechách dramaticky růst nemůžou. Na druhou stranu ale spousta z nich kouká třeba do Polska, Rumunska či jiných zemí východní Evropy, kde potenciál určitě je,“ shrnul Horák.
Uličky v mrazáku nikdo nechce
Dominantní postavení na českém trhu se Stow daří udržovat i díky specifickým vztahům s konkurencí. Firma totiž dodává paletové regály třeba největším tuzemským dodavatelům manipulační techniky, takže svým způsobem jí konkurují její vlastní produkty. Od ostatních výrobců regálových řešení se pak společnost liší především svým rozsáhlým portfoliem, ale rovněž využíváním pokročilých programů, díky nimž lze velmi přesně spočítat různé statické údaje.
Velkou výhodou skupiny je podle Horáka i její specializace na automatizaci, a to prostřednictvím divize Movu Robotics: „Jedná se o jeden z hlavních směrů, kterým chceme růst. Na úrovni skupiny se tedy do automatizace masivně investuje, protože ostatní segmenty máme skutečně dobře pokryté už nyní.“
V tomto oboru se v posledních letech asi nejvíce rozvíjí automatizace pickování malých položek. „Jedná se především o systémy, které skladují malé krabice, přičemž se snaží dosáhnout co možná největší hustoty. Dané systémy na základě objednávky dokáží vychystávat jednotlivé zboží, které už následně převezme skutečný skladník. Firmy tedy nepotřebují tolik zaměstnanců a zároveň ani tolik místa, takže třeba nemusí zvětšovat svůj sklad. S automatizací se totiž potřebný prostor pro stejné množství zboží může snížit i o dvě třetiny,“ vyzdvihl Horák.
Druhým velkým trendem pak je celopaletová automatizace. I ta dokáže zákazníkům ušetřit nemalý prostor a náklady, přičemž největší zájem o ni mají v energeticky náročných prostorech, jako je třeba mrazák. Při udržování teploty minus 25 stupňů Celsia je totiž důležité, aby byl chlazený prostor co možná nejmenší. A toho lze dosáhnout právě díky automatizaci, která dokáže snížit množství „zbytečných“ uliček mezi jednotlivými regály až o polovinu.
Česká pracovní síla je stále levná
Ačkoliv automatizace je v rámci logistiky aktuálně bezpochyby velkým trendem, v Česku je stále o poznání méně populární než v mnoha západních zemích. Může za to především relativně levná tuzemská pracovní síla, díky níž jsou zaměstnanci pro firmy výhodnější. Řečeno jinak, návratnost investice do automatizace je u nás zkrátka podstatně delší než třeba v Nizozemsku.
„Automatizaci nyní v Česku zavádí hlavně společnosti s dlouhodobou vizí. Jim příliš nevadí, že místo pěti let je u nás návratnost spíše okolo osmi či devíti, protože jejich byznysu se v delším časovém horizontu pravděpodobně dařit bude. Naopak kontraktní logistika se u nás automatizaci spíše vyhýbá a pravděpodobně se to nezmění do chvíle, než se skladníkům významně zvýší platy. I přesto ale vidíme, že zájem firem o tato řešení neustále roste. Už jim to nepřipadá jako sci-fi, reálně nad touto variantu uvažují,“ řekl Horák.
Významným faktorem, který by mohl automatizaci skladů v Česku urychlit, je i nedostatek zaměstnanců. Tuzemské společnosti sice často spoléhají na agenturní pracovníky ze zahraničí, jako jsou třeba Ukrajinci, Mongolové a Filipínci, jenže i těch je stále málo. A právě za takové situace mohou začít zvažovat řešení, která jim pomohou chybějící zaměstnance nahradit.
Na druhou stranu je ale nutné zdůraznit, že i přes mnohé výhody nejsou tyto automatizované systémy vhodné univerzálně pro všechny. Tedy prozatím. „Pokud daná firma neumí predikovat, jak bude zboží vypadat, jak bude těžké a veliké či jestli nebude mít paleta přesahy, bude zatím muset zvolit jiné řešení. Může se to ale změnit díky nástupu umělé inteligence, pokud bude tak chytrá, že si se zmíněnými problémy dokáže poradit,“ shrnul Horák. O budoucnost vlastních regálových řešeních každopádně nyní strach nemá.
„Možná budou tvořit čím dál tím menší finanční objem našich zakázek, ale vždycky tam budou. Neexistuje totiž efektivnější skladování než do výšky. A z našeho pohledu je vlastně jedno, jestli do nich dává paletu člověk, nebo automatizovaný robot, vždycky tam ten regál bude hrát zásadní roli. A to je opravdu skvělé, protože náš byznys je díky tomu v podstatě nesmrtelný,“ uzavřel šéf „českého“ Stow.
