Tak ministr dopravy Ťok je už zase na odstřel. Pokolikáté už?
Dan Ťok to měl nahnuté ve vládě Sobotkově, neměl být v prvním Babišově kabinetu bez důvěry a v tom s důvěrou už vůbec ne. Ale nějak to dokázal ustát a dokonce se zbavil party Jaroslava Faltýnka, která z něho dlouhá léta dělala jen jakéhosi stínového ministra, kterého není ani třeba příliš informovat o tom, co se mu v úřadě děje.
Po předvánočním kolapsu D1 se ale akcie našeho drahého Ťoka masivně propadly a Andrej Babiš hovoří o tom, že je příliš měkký na své podřízené a měl by přitvrdit. Je to lepší, než přiznat, že ho tam nikdy neměl instalovat, ale nic jiného mu nezbylo, protože nikdo jiný s ním pracovat prostě nechce a v Agrofertu došly kádry, které by bylo možné odčerpat, aniž by to firmu poškodilo.
Nejde přitom jen o D1 a ty skvělé celé tři kilometry dálnic, které se Ťokovi podařilo loni uvést do provozu. Drhnou i jiné záležitosti. Na SŽDC se sice Ťokovi podařilo vymést lidi spojované s Faltýnkovou partou, ale kšefty jedou dál. Ať už jde o lukrativní pozemky u dejvického nádraží prodané na poslední chvíli či ještě lukrativnější rekonstrukce nádražních budov a zastávek koupených od ČD pod cenou.
A na těch Českých drahách sice mají nového šéfa, ale představenstvo místo v pěti lidech funguje už čtyři měsíce ve třech, a to v době, kdy musí vyjednat či vysoutěžit smlouvy s kraji na regionální dopravu a s ministerstvem dopravy na rychlíky. Nekompletní management tomu fakt moc nepomůže. Ani na ty dráhy se totiž nikdo nehrne, protože nechce tahat horké kaštany z ohně, pod který ministr svým nicneděláním čtyři roky přikládá.
Ťokova neschopnost je zjevná a není divu, že si na něm komunista Filip ohřívá svou politickou polívčičku. Starý mazák dobře ví, že premiér mu nemůže říci nic jiného, než „Já vím Vojto, ale nejsou lidi. Znáš to.“
