Téměř půl století stará sonda Voyager 2 se stále ještě nechystá odejít do důchodu. Zánik této mimořádné kosmické sondy byl opět odložen poté, co NASA našla způsob, jak na dálku ,hacknout‘ její záložní zdroj energie. Díky tomu by mělo zařízení zůstat v provozuschopném stavu zhruba do roku 2026.
Voyager 2 už je spolu se svým sesterským Voyagerem 1 ve vesmíru těžko uvěřitelných 45 let. Během této doby vědcům obě sondy přinesly mnoho zásadních informací, které by často nebylo možné získat jiným způsobem. Kosmické lodě nyní cestují mezihvězdným prostorem ve vzdálenosti zhruba 19 miliard kilometrů od Země. To je mnohem dále, než kam se dosud dostal jakýkoli jiný člověkem vyrobený objekt.
I díky tomu jsou vědci nadšení z toho, že obě sondy i po tak dlouhé době stále bezchybně fungují. „Data, která díky Voyagerům získáváme, jsou tím cennější, čím dále od Slunce se lodě vzdálí. Určitě tedy máme enormní zájem na tom, aby co nejvíce vědeckých přístrojů fungovalo co možná nejdelší dobu,“ řekla pro Insider Linda Spilkerová, vědecká pracovnice projektu Voyager z laboratoří NASA v americké Kalifornii.
Unikátní pohled do heliosféry
Voyager 1 a 2 vyrazily na svoji pouť napříč vesmírem už v roce 1977. Jejich původním plánem bylo vydat se na čtyřletou misi kolem Saturnu a Jupiteru. Obě sondy jsou však významné i tím, že s sebou nesou unikátní zlatou gramofonovou desku, která zachycuje zvuky a obrazy naší planety a je určena případným mimozemským civilizacím.
A protože kosmické lodě neustále překonávaly očekávání vědců ohledně své životnosti, rozhodla se NASA misi několikrát prodloužit. Nejprve se dalším cílem stala návštěva Neptunu a Uranu a poté se Voyagery vydaly až k heliosféře, což je jakýsi obal mnoha různých částic, který obklopuje Slunce. Tato vrstva je přitom pro Zemi obzvláště důležitá, protože nás chrání před kosmickým zářením. A vzhledem ke skutečnosti, že se sondy nyní nacházejí mimo heliosféru, poskytuje jejich měření bezprecedentní pohled na vlastnosti tohoto obalu.
Možná inspirace i pro Voyager 1
Obě družice jsou poháněny generátory, které přeměňují teplo z rozkládajícího se plutonia na elektřinu. Jelikož však tento zdroj slábne, musela NASA kvůli ušetření energie vypnout méně podstatné přístroje, jako jsou kamery a ohřívače sond. Větší množství techniky už každopádně vědci postrádat nechtěli, a tak přišli inženýři NASA s chytrým ,hackem‘, jež má Voyageru 2 umožnit zůstat naživu o něco déle.
Výzkumníci našli způsob, jakým je možné využít energii z bezpečnostního mechanismu kosmické lodě, který je navržený tak, aby se zapnul, pokud obvod sondy nefunguje kvůli kolísání napětí. „To představuje riziko pro různé přístroje, jež jsou na Voyagerech umístěné. Zjistili jsme ale, že je toto riziko poměrně malé, a díky našemu zásahu budeme moci nechat vědecké přístroje zapnuté mnohem déle,“ objasnila projektová manažerka Voyageru Suzanne Doddová.
Podle ní NASA sledovala kosmickou loď několik týdnů po daném opatření a zatím se zdá, že přístup funguje bez problémů. I proto americká vesmírná agentura nyní zvažuje, že jej použije také na Voyageru 1. Jeho životnost by ale v každém případě měla být delší, protože jeden z přístrojů sondy už dříve selhal, což vedlo k nižší spotřebě energie. Rozhodnutí o vypnutí přístrojů i pro ,prvního cestovatele‘ by mělo padnout někdy během příštího roku.
