Koaliční vláda musí po politickém hašteření dokázat, že má právo na existenci
Poslepovaná koaliční vláda musí po politickém hašteření dokázat, že má právo na existenci. A to reformami, které slíbila
Notně labilní vláda Petra Nečase (ODS) ještě neviděla jediný paragraf takzvané velké důchodové reformy, ale osmatřicetiletá matka dvou dětí si již na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí může vypočítat, že do důchodu půjde v 66 letech a dvou měsících. Podle nyní platných pravidel by to bylo v 65 letech. Její o tři roky mladší bezdětná kolegyně má vyhlídku na dalších šest pracovních měsíců navíc.
Inu, co naplat. Kalkulačka ministerstva práce a sociálních věcí je neúprosná. Automaticky nastavuje měsíce pracovního života bez ohledu na to, zda je politická garnitura zrovna rozhádaná nebo ne.
Vláda, která si sama dala přízvisko reformní, však s dosud nebývalou koaliční silou 118 poslanců dokázala za necelý rok svého fungování předvést namísto silných kroků jen nebývalé rozbroje. A tak se vrcholný koaliční orgán, vyjednávací skupina K9, zabýval častěji než obrysy proměn zdravotnictví, penzí či daní třemi velkými krizemi kabinetu. Reformní snažení je neustále na druhé koleji.
Jedeme dál, vážně
Úředníci však pokračují v přípravách podle předem stanovených fahrplánů a k některým krokům politiky nepotřebují. Je tak naděje, že reformy přece jen proběhnou. V jakém jsou stavu po bezmála čtrnácti dnech vládní paralýzy? Petr Nečas se po dosaženém kompromisním řešení zaklínal tím, že reformy budou do června ve sněmovně. Spojí s nimi i osud své vlády, pakliže ještě nějaká bude.
Vraťme se tedy k penzím. Základní obrysy vláda schválila. Nyní je třeba novelizovat komplex zákonů, které umožní vytvoření takzvaného druhého pilíře, jenž dovolí vyvést část odvodů do soukromých penzijních fondů. „V současné chvíli se připravují paragrafová znění tak, aby je vláda dostala v červnu. Připomínková řízení proběhnou v květnu a v červnu,“ popisuje harmonogram velké reformy mluvčí resortu práce Viktorie Plívová. Spolupracovat přitom musí ministerstvo Jaromíra Drábka (TOP 09) s resortem financí. Ten zatím svou vizi, jak budou penzijní společnosti fungovat, neodhalil.
Podobně i ministerstvo zdravotnictví hlásí, že nezadržitelně kráčí ke splnění úkolu zahájit reformu včas. Malá novela, tedy změna zákona o veřejném zdravotním pojištění, která umožní připlácet si za nadstandardy, už prošla vládou. Do meziresortního připomínkového řízení zamířily i zbylé zákony. Problémem je, že již čtyřikrát měla některé sporné body zdravotnické reformy probírat K9. Ta se však pokaždé zabývala politickou krizí a na zdravotníky nedošlo. Ostatně od předminulého pondělí se vlastně ani nesešla, protože koalice vždy jednala ve formátu K12.
Přesto mluvčí ministra Leoše Hegera (TOP 09) Vlastimil Sršeň trvá na tom, že návrhy vláda schválí počátkem června a do sněmovny v prvním čtení poputují v posledních dnech téhož měsíce (více o plánech ministra Hegera na str. 39).
Poslední velká reforma, kterou je úprava daňového systému opět pod taktovkou politika z TOP 09 Miroslava Kalouska, prý pokračuje bez ohledu na vládní tahanice. „Procesní část reformy, tedy nový daňový řád, je už v platnosti od počátku roku. Institucionální, kam patří ustavení jednoho inkasního místa, je také v běhu,“ vypočítává Jakub Haas z tiskového oddělení. „Do konce dubna pak jsou novely zákona o daních z příjmu v připomínkovém řízení a do konce června budou předloženy vládě,“ doplňuje Haas.
Kubice, Kajínek, Kožený
Veškerá práce mohla být zmařena, kdyby se politici nedohodli na pokračování koalice. Krajním řešením totiž mohly být předčasné volby, z nichž by vzešlo zcela jiné uspořádání moci. Noc z pondělí 18. na úterý 19. dubna tak byla klíčová tím, že zažehnala to nejhorší. U vachrlaté Nečasovy vlády nicméně jeden neví, protože premiér z dohody nevyšel vůbec vítězně.
Výsledek je obecně známý. Namísto Víta Bárty na dopravě „zaskočí“ jeho náměstek Radek Šmerda, který ač nestraník bývá spojován s TOP 09. Jak ovšem upozornila místopředsedkyně sněmovny a Bártova manželka Kateřina Klasnová, je to jen dočasné řešení, než se Bárta očistí z kauzy údajného uplácení Kristýny Kočí, Jaroslava Škárky a dalších poslanců Věcí veřejných (VV).
Školství překvapivě dál povede ministr Josef Dobeš z Věcí veřejných. Jeho hlavu přitom premiér žádal spolu s posty Bárty a také Radka Johna, aby proběhla očista vlády od bezpečnostní agentury ABL, jež patří Bártově rodině. Oficiálně se Dobeš udržel proto, aby hladce proběhly státní maturity.
Nejožehavější problém – ministerstvo vnitra – se řešil nejdéle. Nečas přinesl na jednání několik jmen lidí, kteří by resort mohli vést. Patřil mezi ně například soudce Jaroslav Bureš nebo náměstek na ministerstvu zahraničí Jiří Schneider. Bureš údajně odmítl, Schneidera nechtěl pustit ministr Karel Schwarzenberg. Kompromisním řešením se stal bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice, který proslul zejména svou zprávou o prorůstání vrcholné politiky a organizovaného zločinu.
Toto jmenování vyvolalo minimálně rozpaky u opozice. Bývalý ministr vnitra za ČSSD František Bublan se vyjádřil v tom smyslu, že se obává, že Kubice není schopen vnitro řídit. Expředseda strany Jiří Paroubek byl ještě výmluvnější. S Kubicem se totiž kvůli jeho zprávě dlouhodobě soudí. „To by příštím ministrem spravedlnosti mohl být Jiří Kajínek a finance by mohl vést Viktor Kožený,“ prohlásil pobouřený Paroubek.
Na dosavadního ministra vnitra Radka Johna pak zbyla trafika – post vicepremiéra pro potírání korupce. Podle Petra Nečase je prý správné, aby byli ve vládě šéfové všech koaličních stran. Jestli bude totéž tvrdit i po květnové volbě předsedy VV, se teprve uvidí. Jedním z kandidátů na obsazení nejvyšší pozice ve straně je nyní odejitý Vít Bárta.
Vítězem skandálu by se tudíž mohl stát člověk, který vše sledoval zpovzdálí. TOP 09 Karla Schwarzenberga nebyla zatím do žádného skandálu zatažena a on sám se zachoval nejstátničtěji ze všech. Nejdříve zchladil za asistence šéfa poslanců vlastní strany Petra Gazdíka exministra Bártu. Ten totiž po třech hodinách jednání prohlásil, že když se špičky koalice sejdou ještě třikrát čtyřikrát, jistě řešení naleznou. „Byli bychom za blbce,“ nechali se pánové z TOP 09 slyšet a dodali, že když nebude dohoda, nemá smysl v koalici pokračovat. Zlomová byla posléze intervence šéfa české diplomacie u premiéra. Toho v soukromém rozhovoru přesvědčil, aby nadále netrval na odvolání ministra Dobeše, a umožnil tak dohodu.
Ani Věci veřejné nevybruslily z vlastního skandálu špatně. Sice výměnou za své ministry požadovaly hlavy Alexandra Vondry, Miroslava Kalouska a ministra zemědělství Ivana Fuksy, kteří zůstávají, ale vlastně získaly jeden post ve vládě navíc. Další přeskupování vlády je ovšem na dohled, jak ohlásil premiér Nečas. O osudu jednotlivých členů kabinetu rozhodnou „audity“ jejich výkonnosti. V červnu, kdy vláda hodlá požádat o důvěru, má být již jasno. Plánované rošády mohou být útěchou hlavně pro samotného Nečase, neboť musel ustoupit nejvíce ze všech. Ve vládě mu zůstali dva ministři, jejichž odvolání požadoval. V politické hře ho tak vyškolil prezident Václav Klaus, který „odstřelení“ ministrů zdržel do doby, než se vládní koalice dohodla. A významná část ODS premiérovi zazlívá, že si neprosadil svou.
Ostré kritiky se již ostatně premiér dočkal, a to od svého předchůdce v čele strany Mirka Topolánka. Ten na oslavách dvaceti let od založení ODS prohlásil, že „koalice s VV je horší než někdejší opoziční smlouva s ČSSD“. „Měli jsme za to, že nejnebezpečnějším nositelem voyeurské ideologie je ČSSD a její ‚grosstapo‘. To jsme však ještě neznali ABL a ‚bartapo‘,“ uvedl v plamenném projevu.
Veverky zlobí
Věci veřejné ani po zažehnání krize způsobené kauzou bývalého ministra Bárty nedávají koaličním partnerům pokoj. Tikající bombou mohou být trestní oznámení, která kolem sebe Věci veřejné začaly v rámci defenzivního boje rozhazovat jako reklamní letáky. Cílem oněch oznámení jsou koaliční partneři z ODS a TOP 09, pro které bude pravděpodobně nadále těžké sedět u jednoho stolu s někým, kdo je označuje za zločince. První z oznámení míří sice jen na ředitele Lesů ČR Svatopluka Sýkoru, jeho autoři se nicméně netají tím, že chtějí odstranit ministra zemědělství Fuksu (ODS).
„Útok VV na ministerstvo a Lesy ČR právě v této situaci může mít jen dva důvody – buď chtějí odvést pozornost od vlastních skandálů, nebo mají nějaký zájem udržet netransparentní systém obchodů se dřevem a profitovat z něho,“ rozčiluje se Fuksa.
To ovšem autoři oznámení – poslanci Josef Novotný a Miroslav Petráň – striktně odmítají. „Ta žaloba nevznikla ze dne na den. Máme k tomu rozsáhlý materiál, asi centimetr tlustý, na kterém jsme pracovali hodně dlouhou dobu. Události okolo vládní krize to celé akorát urychlily přibližně o týden,“ říká Josef Novotný, poslanec za SNK ED, který je členem véčkařského poslaneckého klubu.
Novotný podle svých slov navazuje na kauzu, kterou spustily odposlechy v kauze exministra Drobila. V nich se mluvilo o „krádežích za bílého dne“, které v Lesích ČR měly probíhat v době, kdy byl Drobil členem dozorčí rady.
„Když se dává zakázka za miliardu bez výběrového řízení, ještě se to prodlouží dodatkem z pěti let na patnáct a rozšíří se účinnost na půlku republiky, něco opravdu není v pořádku. A s panem ministrem Fuksou jsem o těch problémech mluvil, on s tím ale nechtěl nic dělat a odkázal mě na dozorčí radu,“ vysvětluje Novotný.
Ještě větší kalibr pak véčkaři vystřelili na věčnou tvář české politiky, ministra financí Miroslava Kalouska. V tomto případě mají být důvodem „machinace při rozhodování týkající se chybného využití státních dotací“, jak Věci veřejné pěkně po česku sdělily médiím. Pikantní je, že toto oznámení sepisoval s poslancem Novotným Michal Babák (Viz VV viděly do účtů konkurentů).
„Mně to připadá legrační, co někteří poslanci dělají. Když nedokážu pořádně vysvětlit, kde jsem vzal šest milionů na sponzoring, jak mě může vůbec napadnout podat trestní oznámení na něco, na co má navíc pan Kalousek jako ministr právní nárok,“ kroutí nad celou záležitostí hlavou Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP09.
V tuto chvíli samozřejmě nikdo nemůže vyvrátit, že trestní oznámení byla skutečně připravována dlouho dopředu, a že by dokonce teoreticky mohla cílit správným směrem. To by pochopitelně vztahy v koalici přeneslo do úplně jiné dimenze nenávisti. Načasování z nich ale dělá jen podivnou frašku a těžko říct, jak se na sebe budou koaliční partneři po jejím odehrání usmívat.
