Samoregulace prostřednictvím asociace lobbistické standardy nezlepší
Asociace Public Affairs Agentur (APAA) měla být organizace, která měla v Česku prosazovat etický lobbing – bolavé téma, jež občas vytáhne nějaká politická strana. Uplynuly však již dva roky od příslibu založení APAA a ambiciózní projekt získává pachuť hořkosti. Vznešený nápad totiž nebyl uskutečněn. Osud českého lobbingu proto zatím závisí pouze na politicích.
Možná letos v létě
ČSSD minulý týden poslala do Parlamentu návrh zákona, který by měl lobbing regulovat. Vyvstává však otázka, zda podobný zákon neměl být cílem právě APAA. Jana Marcová, společnice v agentuře PAN Solutions a iniciátorka projektu, časovou prodlevu vzniku APAA bere na sebe. A tvrdí, že asociace přece jen vznikne. „APAA bude založena. Nestalo se to zatím proto, že jsme všichni velmi vytíženi vlastními projekty a nestihli jsme dát dohromady potřebné dokumenty. Je to zejména moje chyba. Založení jsem iniciovala v době, kdy jsem měla trochu více času než nyní,“ kaje se Marcová. „Vznik APAA nadále považuji za důležitý. Stejně jako etický kodex lobbingu,“ zdůrazňuje. A slibuje, že se k projektu vrátí letos v létě. Na otázku týdeníku EURO, kdy APAA vznikne, však Marcová neodpověděla.
APAA se chtělo zúčastnit ještě dalších pět agentur: Euroffice Praha–Brusel, BXL Consulting, EMC, Dutko Worldwide Prague a Interel. Z vyjádření některých těchto firem vyplývá, že se však do založení asociace nijak nehrnou. Libor Kudláček, předseda představenstva Euroffice Praha–Brusel, například řekl, že etický lobbing provozuje jeho společnost i bez asociace a že nyní není akutně zapotřebí. Zalitoval úsilí, které společnosti včetně té jeho vložily do počátečních jednání, a prohlásil, že momentálně není čas na podobné projekty. „Podaří-li se to dotáhnout, pak se do toho zapojíme,“ dodal nakonec. On sám však žádnou iniciativu vyvíjet nebude. Kateřina Čadilová ze společnosti Interel říká, že projekt zdědila po předchozím kolegovi a více o něm neslyšela. „Spoléhali jsme se, že se toho ujme Jana Marcová z PAN Solutions,“ uvedla Čadilová.
Marketingové cvičení
Od začátku je vůči asociaci skeptický James de Candole, senior partner v poradenské firmě Candole Partners. Domnívá se, že samoregulace prostřednictvím asociace není dostatečným nástrojem ke zlepšení standardů lobbingu. „Lze si jen obtížně představit, že by se asociace lobbistů mohla stát něčím jiným než pouhým marketingovým cvičením. V nejhorším případě by taková asociace mohla sloužit i k legitimizování zavrženíhodného chování,“uvedl Candole.
Ředitel Transparency International – Česká republika (TIC) David Ondráčka řekl, že plánovaný vznik APAA vítal a chápal jej jako snahu firem odlišit se od zbytku trhu a přihlásit se k určitým pravidlům. „Tlak na členy v jakékoli asociaci je velký, byla by tedy aspoň nějaká záruka, že členové budou dodržovat určitý etický kodex,“ uvedl. A lituje, že APAA nevznikla.
Zdroj týdeníku EURO z podnikatelské sféry řekl, že nejvýznamnější lobbisté jsou mimo jakékoli public affairs (PA) agentury a pravidla se na ně nevztahují. „Největší kšefty nedělají PA agentury,“ říká zdroj.
Pouhá agitka?
Zatímco lobbisté otálejí se samoregulací, poslanci za sociální demokracii předložili sněmovně návrh nového zákona, který má upravovat lobbing a činnost lobbistů. Ondráčka z TIC se však obává, že se zákon pravděpodobně nestihne projednat a schválit před volbami, a jeho osud je proto značně nejistý. „Na Slovensku také vystřelili návrh zákona, a ten neprošel,“ řekl Ondráčka.
Štěpán Rattay, ředitel občanského sdružení Oživení, které podporuje rozvoj občanské společnosti, je k zákonu kritičtější. „Návrh zákona vznikl překotně – na připomínkování z naší strany byl necelý týden – a je šitý horkou jehlou. Jde vlastně o překlad s nepatrnými úpravami slovenského zákona o lobbingu z roku 2005, který na Slovensku nebyl schválen,“ uvedl Rattay. A dodal, že totéž lze očekávat v případě Česka. „S ohledem na všechny okolnosti a dobu, kdy zákon vzniká, jde evidentně o předvolební tah,“ prohlásil.
Poslanec Jeroným Tejc z ČSSD, který zákon společně s Bohuslavem Sobotkou připravoval, však tuto argumentaci odmítá. Už dříve prý slíbil, že zákon předloží do konce volebního období, a politická situace si jen vyžádala urychlení příprav zákona. Domnívá se, že Poslanecká sněmovna zákon v září schválí. Ten pak projde i Senátem a platit začne ke konci roku.
Rattay chválí, že je zákon vymahatelný a vztahuje se na všechny lobbisty. Má však i věcné připomínky. „Tým v čele se Sobotkou nepřijal, aby se zákon o lobbingu vztahoval i na veřejné zakázky, privatizace a dotační řízení. To znamená, že toto znění zákona bude postihovat lobbing vztahující se především na tvorbu předpisů, zákonů a strategických dokumentů,“ zmínil jednu ze slabin návrhu. Tejc však oponuje, že podobné opatření by lobbing u veřejných zakázek uzákonilo, s čímž nesouhlasí. Zákon o lobbingu měla v programovém prohlášení i odstupující vláda Mirka Topolánka, návrh však nedokončila.
BOX 1:
Návrh zákona o lobbingu
Poslanci navrhují zařadit lobbing do živnostenského zákona jako volnou živnost. Jejich zákon označuje lobbistu za podnikatele, který vykonává lobbing. Lobbisté by se museli registrovat v seznamech vedených ministerstvem vnitra a za porušení zákona by jim hrozily pokuty. Vyjmenovaní veřejní funkcionáři by museli své kontakty s nimi evidovat.
BOX 2:
Lobbování v zahraničí
V USA a Evopské unii registry lobbistů existují. V EU zatím na dobrovolné bázi. Do loni spuštěného registru Evropské komise se do konce roku zapsalo přes 550 subjektů. V Bruselu je však zhruba patnáct tisíc lobbistů, kteří se sdružují ve více než 2500 organizacích. Zájemci o zápis museli uvést, kdo jsou, o co usilují i o jaké obory se zajímají. Dle Transparency International – Česká republika malý zájem lobbistů o registr dokazuje, že je nutné zavést povinnou registraci jako v USA.
