Nespokojení zaměstnanci stáli americké společnosti v loňském roce na ztrátě produktivity zhruba 1,9 bilionu dolarů (přes 43 bilionů korun). Vyplývá to z výzkumu společnosti Gallup, která se dlouhodobě zabývá dopadem nespokojenosti na pracovní výsledky.
Tato extrémně vysoká částka podle odborníků pramení z toho, že v důsledku pandemie se mnohem více Američanů cítí odtržených od svých zaměstnavatelů. Míra angažovanosti pracovníků totiž po celá desetiletí setrvale rostla, svého vrcholu ovšem dosáhla v roce 2020, a následně už jen klesala. Dění během covidu jednak výrazně snížilo spokojenost zaměstnanců a stále více z nich se také nechává slyšet, že nevědí, co od nich jejich společnost očekává. Právě tento fakt podle Bloombergu výrazně snižuje úroveň angažovanosti jednotlivých pracovníků.
Mít angažované a spokojené zaměstnance by přitom pro firmy mělo být velmi zásadní, a to hlavně kvůli dosažení vyšší produktivity, která logicky vede k vyšším ziskům. Pokud se navíc pracovníci cítí dobře, své současné místo pravděpodobně neopustí, což firmám opět šetří náklady.
Celosvětové ztráty dosahují 200 bilionů
Poměrně ponurou realitu na americkém pracovním trhu potvrzují i další zjištění vyplývající z výzkumu Gallupu. Že jsou ve svém zaměstnání angažovaní, v něm totiž uvedla pouze jedna třetina respondentů. Ještě více zarážející ale může být fakt, že hned polovina lidí v práci vynakládá pouze minimální úsilí.
Následky tohoto dění pro globální ekonomiku jsou velmi výrazné, protože kvůli snížené produktivitě způsobené neangažovanými zaměstnanci přišly firmy po celém světě v loňském roce o zhruba 8,8 bilionu dolarů (asi 200 bilionů korun).
Vhodnými opatřeními pro zlepšení současné situace by podle Jima Hartera z Gallupu mohly být třeba individuální diskuze se zaměstnanci na týdenní bázi či vznik přesnějších pokynů, jak by měli lépe spolupracovat se svými kolegy. To by údajně uvítali obzvláště mladší lidé, pro něž je spokojenost se svou pracovní pozicí stále důležitější.
Angažovanost nezávisí jen na příjmu
V České republice je podle nejnovější studie společnosti Ipsos s názvem Zaměstnanci 2023 situace o poznání lepší. Celková spokojenost tuzemských pracovníků sice v posledních letech spíše stagnuje, i přesto se však pohybuje kolem 73 procent. Takzvaný Engagement index, který měří angažovanost zaměstnanců, pak loni dosahoval sedmapadesát procent, což je o šest procentních bodů více než před čtyřmi lety. Tento vývoj je podle analytiků velmi pozitivní a odráží zájem firem o své zaměstnance.
Odborníci z Ipsosu přitom potvrzují, že do vlastních zaměstnanců se vyplatí investovat všem podnikům bez rozdílu. „Pokud chce firma budovat svoji značku jako zaměstnavatele, je spokojenost a angažovanost velmi důležitým faktorem, který se může projevit na nižší fluktuaci zaměstnanců a snížení nákladů na jejich zaučení. Skrze spokojené a angažované zaměstnance navíc firma buduje svoji ,brand experience‘, a tím i spokojenější zákazníky a vyšší zisky,“ vysvětluje Kateřina Horynová, specialistka Ipsosu na zaměstnanecké výzkumy.
Cest k dosažení vyšší spokojenosti zaměstnanců je hned několik. Podle zmíněné poradenské společnosti k nim patří třeba správné nastavení odměn a benefitů, možnost flexibility v pracovní době nebo v místě výkonu práce, dobrá interní komunikace či nastavení kariérního postupu a rozvoje. Obzvláště v případě angažovanosti tedy rozhodně nestačí zaměstnancům zvýšit platy.
„Pokud se podíváme na spokojenost, roste téměř lineárně s osobním příjmem zaměstnance, spokojenější jsou lidé na vyšších pozicích,“ podotýká Horynová a pokračuje: „U angažovanosti již tento trend neplatí a nejvíce zapojení jsou zaměstnanci s mírně nadprůměrným platem, přičemž jeho další zvyšování již vyšší angažovanost nezajistí. Faktorů je totiž celá řada a neexistuje jedna univerzální metoda, která bude fungovat všude a na všechny.“
