S drobnými výkyvy od roku 2008 roste počet lidí nespokojených s fungováním demokracie. Po rozšíření Evropské unie v roce 2004 se zdálo, že se svět vydal demokratickou cestu, důvěra obyvatel to ostatně potvrzovala – alespoň to vykazují data Cambridgeské univerzity. Výzkumníci britské univerzity dlouhodobě sledují vývoj nálad 2,43 miliard lidí žijících v zemích Evropy, obou Amerik, Blízkého východu, Afriky, východní Asie a Austrálie.
V roce 2008 nebylo spokojeno s demokracií 40 procent z dotázaných, o 12 let později se jejich podíl zvýšil kolísavě o 15 procent. Celkově se od 90. let od demokratického zřízení odvrátilo nejvíce lidí ve Španělsku, Spojených státech, Venezuele, Mexiku, Velké Británii nebo v Řecku. De facto by se tak daly země rozdělit do dvou kategorií: ekonomicky na pokraji bankrotu (Venezuela, Mexiko, Řecko a Španělsko) a země s výrazně polarizovanou politickou scénou (Spojené státy a Velká Británie).
Nedůvěra v demokracii tak neroste pouze v zemích s autoritářskými rysy (nebo alespoň tendencemi), ale spíše v těch státech, kde se politicko-ekonomická dimenze potácí z krize do krize. Rozdíl momentálně neurčuje ani dělení na rozvojové a rozvinuté státy, ač za poslední roky se podíl nespokojených obyvatel zvedl v hlavně rozvinutých demokraciích, nedůvěra stoupá i mezi občany chudších zemí.
Obecně anglosaské země pociťují nedůvěru obyvatel, významný nárůst oproti roku 1990 pocítily Spojené státy (+30 %), Austrálie (+20 %), Velká Británie (+18 %) i Kanada (+10 %). Výjimkou je Nový Zéland kde naopak o několik procent nespokojených obyvatel ubylo. Tyto mohou sledovat silný nárůst zejména od začátku finanční krize na konci minulé dekády.
Region střední a východní části Evropské unie však vypráví zcela odlišný příběh. Většina postkomunistických států si splnila svá přání a začlenila se do evropských i transatlantických struktur. Právě vstup do Evropské unie, který většina středoevropských zemí absolvovala v letech 2004 a 2007, se podle dat jeví jako významná událost. Oproti roku 1990 se tak snížil počet lidí nespokojených s demokracií v Česku (-20 %), Polsku (-25 %) nebo Maďarsku (-25 %). Vybočuje pouze Rumunsko, kde došlo k 20procentnímu nárůstu.
Čísla potvrzují i tuzemské průzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. Během minulého roku data českých výzkumníků vykázala dosavadní maximum spokojených obyvatel od začátku měření v roce 2004. Podle dat bylo s fungováním demokracie v Česku spokojeno až 67 procent dotázaných, před 16 lety na stejnou otázku kladně odpovědělo pouze 39 procent respondentů.
