O své křeslo se může obávat ředitel VZP
Ministerstvo zdravotnictví je značně nespokojené s činností zdravotních pojišťoven. Napsal to ministr Tomáš Julínek (ODS) v dopise, který na konci října rozeslal šéfům všech pojišťoven a jejž má týdeník EURO k dispozici.
Vzhledem k této situaci se začalo hovořit o personálních změnách ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP). Podle nejmenovaného zdroje týdeníku EURO by se o křeslo mohl obávat její ředitel Pavel Horák. Nikdo však zatím oficiálně nic předjímat nechce.
Ke změně na tomto postu se nechtěl vyjádřit ani předseda správní rady VZP Marek Šnajdr, o kterém se spekuluje, že by mohl současného ředitele vystřídat. „Personální změny ve VZP se odehrály v létě. Z iniciativy předsedy správní rady byl vyměněn celý management pod ředitelem Pavlem Horákem,“ říká Jiří Schlanger, člen správní rady VZP. Proto prý nepředpokládá, že by k nějaké závažné změně mělo dojít nyní, kdy není jasné, zda předchozí výměna bude mít nějaký dopad.
I kdyby však ministr změnu na postech plánoval, při současné podobě dolní sněmovny není vůbec jisté, zda by návrh prošel. Šéfa VZP totiž zatím odvolává i jmenuje (na návrh správní rady) Poslanecká sněmovna. Není tedy pravděpodobné, že by byla sněmovna schopná se konstruktivně dohodnout na jednom jméně. Situaci může Julínkovi ulehčit novela zákona o veřejném pojištění. Pokud ji parlament schválí, bude odvolání šéfa největší pojišťovny u nás jen na ministru zdravotnictví.
===== NA KOBEREČKU =====
Ministrovi především vadí nízká aktivita pojišťoven při zlepšování služeb. Chtěl by posílit jejich pravomoci, ale i odpovědnost. K tomu by měla napomoci nejen novela zákona o veřejném pojištění, která prošla vládou a brzy ji bude projednávat sněmovna, ale právě také aktivní přístup pojišťovacích ústavů.
Julínek chce po pojišťovnách, aby konečně převzaly odpovědnost za to, kde a jak kvalitně se jejich klienti léčí a zaručit jim odpovídající dostupnost léčby. „Postrádám aktivitu zdravotních pojišťoven směřující k ověření dostupnosti zdravotní péče a praktické kroky k jejímu ověření ve všeobecně známých problémových oblastech, jako jsou například ordinační hodiny praktických lékařů,“ uvádí ministr v dopise.
Každý pacient by měl vědět, na jaký zákrok a v jaké lhůtě má nárok. A pokud zařízení pacienta nepřijme z finančních nebo kapacitních důvodů, pojišťovna musí zajistit zákrok jinde. „Dnes jsou oblasti, kde neseženete praktického lékaře. O to by se také měla starat pojišťovna,“ tvrdí náměstek ministra Marek Šnajdr, který je ale zároveň i předseda správní rady kritizované VZP.
Minulý týden se proto také uskutečnila schůzka zástupců pojišťoven přímo na ministerstvu zdravotnictví, na níž dle účastníků setkání zazněl již přátelštější tón. „Ministr kritizoval především některé praktiky přetahování klientů. Se způsobem, jakým nakupujeme zdravotní péči, však byl spokojen,“ uvedla Anna Veverková, ředitelka odboru vnějších vztahů VZP. Nové pojišťovny totiž klienty nelákají na kvalitnější zdravotní služby nebo jejich lepší dostupnost, ale tím nejjednodušším způsobem: uplácejí je finančními příspěvky všeho druhu – na antikoncepci, dětské sedačky a podobně.
Pojišťovny se však kritice brání. Dříve neměly jejich managementy téměř žádné pravomoci a vše se řídilo písemnými pokyny z ministerstva. „Je mnoho změn, kterých chceme dosáhnout, jen je k tomu zapotřebí trochu víc času,“ říká ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Jaromír Gajdáček. A dodává, že nyní mají pojišťovací ústavy opravdu větší prostor, aby začaly lépe nakupovat zdravotní péči a uvolnily smluvní vztahy. „Modifikovali jsme smluvní vztahy, které byly sjednány ještě za minulého vedení pojišťovny. Ověřili jsme si možnosti různých změn a doplňků ve smluvních vztazích,“ říká Gajdáček.
===== LÉKAŘŮM PŘIDÁME
Role pojišťoven je podle Julínka dvojí: stanovení standardů a zajištění dohledu na dodržování povinností poskytovatelů zdravotní péče. Ministr zdravotnictví očekává od vedení pojišťoven zlepšení situace už na počátku příštího roku – zejména v oblasti ochrany práv pojištěnců a dostupnosti a kvality zdravotní péče. A požaduje přesměrování finančních prostředků ke kvalitnějším a efektivnějším poskytovatelům zdravotní péče. „Očekávám a žádám vás o významně aktivnější a promyšlenější přístup v roce 2009,“ sdělil ředitelům Julínek. A dodal: „Očekávám také významnější aktivitu zdravotních pojišťoven v oblasti ochrany pojištěnců před neoprávněně vybíranými regulačními poplatky.“
Ministerstvu rovněž vadí, že přestože pojišťovny letos hospodaří s rekordními příjmy, pro samotné pacienty dělají málo. „Tento rok rostlo HDP i pojistné, pojišťovny jsou ve stabilní ekonomické situaci,“ vysvětluje náměstek Šnajdr, proč nároky na zdravotní pojišťovny rostou. Dnes mají ústavy dle informací ministerstva zdravotnictví na účtech celkem 28 miliard korun, přičemž závazky činí 23 miliard. Přebytek pěti miliard by měly pojišťovny využít už v příštím roce, kdy se očekává zpomalení ekonomiky a nárůst počtu státních pojištěnců (tedy i snížení příjmů pojišťoven).
Pojišťovny slibují, že zdravotníci dostanou přidáno. „Vyměnily svůj klid za dohodu s lékaři, kteří se na rozdíl od pacientů umějí hlasitě ozvat,“ komentoval situaci pro týdeník EURO náměstek Šnajdr. Úhrady nemocnicím by mohly vzrůst zhruba o sedm procent, stejně jako ambulantním specialistům; domácí péče vzroste o deset, psychiatrická o třináct procent, praktičtí lékaři dostanou o deset procent více. Lékaři, kteří například prodlouží ordinační hodiny či budou jeden den v týdnu ordinovat do večera, mohou získat ještě o tři až čtyři procenta financí více.
