S kampaní republikánského prezidentského kandidáta to nevypadá dobře. Na jeho hanlivých výrocích o voličích současného prezidenta Obamy, zachycených tajně kamerou na sponzorské večeři, nenechali komentátoři nit suchou. Komentář deníku The Wahsington Post nešetří ironií, zatímco německý Die Zeit už pravděpodobně nad republikánským uchazečem zlomil hůl dříve.
Mohlo se zdát, že chucpe Paula Ryana z roku 2010, kdy chtěl být „fiskálně konzervativní“, přičemž předložil „Cestovní mapu pro americkou budoucnost“, která měla zatížit rozpočet novým dluhem 62 miliard dolarů, nebude možné překonat. Následně bylo v roce 2011 pokořeno republikánským odmítáním navyšovat strop zadlužování, přičemž však zároveň jejich zástupci prohlasovali rozpočet, který národní dluh v příští dekádě navýší skoro o šest bilionů dolarů. Ale rekordy jsou tu proto, aby byly překonávány.
Sponzorské video Mitta Romneyho, který 47 procent svých spoluobčanů má za „závislé“ či „oběti“, nyní jasně vede. Být tak urážlivě nechápavý není jednoduché, ale Romneymu se to daří se zvláštní lehkostí. Jsme svědky vedlejšího produktu samovolné názorové bubliny, která izoluje i chytré lidi a zanechává je v tomto polovičatém myšlení.
Trávit většinu svého času jen mezi stejně smýšlejícími je velký intelektuální hazard. Není to sice jen výsada republikánů, ale je to pro ně obvyklé. Doufejme, že moderátoři letošních předvolebních televizních debat budou Romneyho domněnky konfrontovat se skutečností.
The Washington Post: „47 procent“ je novým dnem
Die Zeit: Romney už volby prohrál
Není třeba být zachycen bez plavek. Politický striptýz lze provozovat i v kvádru a kravatě na společenské večeři mezi potenciálními sponzory. Stačí, když je tajně přítomna kamera. Tvrzení, že tímto večerem Romney prohrál volby, je ale předčasné.
Ano, své šance prošustroval, ale nejen tímto večerem. Teď se však ví, co si myslí skoro o polovině svých spoluobčanů. A také se ví, že Romney je již odepsal: „Mou prací není starat se o tyto lidi.“ Ačkoli jsou ta slova zcela jasná, zkušenost praví, že veřejné přešlapy mají nakonec malý vliv na volební rozhodování.
Většinou nezpečetí osud kandidáta, ani když jejich účinek protistrana zesiluje, co jen může. Zotaví se Romney i z této polízanice? Je to možné, ale irelevantní. Největší chyby už udělal.
Přitom to mohl mít tak jednoduché, kdyby se držel jen své agendy. Stačilo neustále celou kampaň opakovat otázku: „Vede se vám dnes lépe než před čtyřmi lety?“ Tak by dostal do centra kampaně téma stavu ekonomiky a pracovního trhu. Místo toho se nechal zavléci do oblasti zahraniční politiky a dalších odvětví, kde se lépe daří Obamovi. Sám se tak vyřadil z boje o Bílý dům.
Poslední přešlap jen dokázal, že je to pro Američany dobře, když skoro polovinu z nich ani nechtěl zastupovat.
