Manažeři se domnívají, že by stát neměl pomáhat sklářské a porcelárenské skupině
Měl by stát zachránit před bankrotem společnosti Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus, v nichž ministerstvo financí drží rozhodující podíly?
- Ano 20,1 %
- Ne 67,2 %
- Nevím 12,7 %
Největší sklářská a porcelárenská skupina v České republice Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus je v insolvenčním řízení a spěje ke konkurzu. Vedení společnosti Bohemia Crystalex Trading začalo analyzovat situaci jednotlivých výrobních závodů. Otázkou zůstává, zda po odstranění nekonkurenceschopných provozů budou mít ty zbylé šanci na přežití. Ještě předtím však spolumajitelé skupiny Jan Souček a Radovan Květ požádali o pomoc stát. Dle 67,2 procenta manažerů by ji neměl poskytnout.
Je o tom přesvědčen i respondent: „Je mi sice líto, že zaniká jeden z nejtradičnějších průmyslových oborů v ČR a mnoho lidí přijde o zaměstnání, ale není důvod, aby stát podnik zachraňoval. Jakékoli zásahy státu do soukromé oblasti jsou nesystémové. Jak mohou úředníci rozhodnout o tom, který podnik zachránit a jejž nechat padnout? A všechny přece zachránit nemohou.“
Stejný názor má manažer: „Stát nemá držet podíly v takových firmách. A pokud je v nich drží, pak obvykle jen proto, aby na následné privatizaci vydělali představitelé státu, kteří v tom ,umějí chodit‘. Otázkou by spíš mělo být, jak to, že se stát staral o prosperitu svého majetku natolik mizerně, že zkrachoval.“
Jednoznačně se nedokáže rozhodnout respondent: „Na otázku nelze jednoduše odpovědět. Stát by se měl chovat jako standardní akcionář. Pokud uzná, že společnosti mají před sebou ziskovou budoucnost a investované peníze se mu vrátí, pak by je měl zachránit. Navýšením základního kapitálu, aby neproporcionálně nepomáhal dalším akcionářům, ale sám sobě.“
Podporu nachází v kladné odpovědi: „Pokud v USA, Mekce kapitalismu, může vláda přebírat krachující obří firmy, jako je AIG, jež jsou strategicky důležité pro ekonomiku země, souhlasím s tím, aby i ta česká převzala a následně kapitalizovala pohledávky za společnostmi Crystalex a Porcela. Jde sice o krajně netržní kroky, ale tyto firmy zaměstnávají více než pět tisíc kmenových zaměstnanců. A lze předpokládat, že v následném ekonomickém řetězci jde zhruba o 25 tisíc zaměstnanců. Tento počet lidí již představuje malé okresní město, a proto není vůbec zanedbatelný – daňový výpadek těchto subjektů by byl také značný.
Určitě nelze opominout prohloubení ztrát státu tím, že by jeho pohledávky a podíly v těchto společnostech v případě krachu ztratily jakoukoli hodnotu. Při převzetí a kapitalizaci pohledávek lze získat majoritní podíl v těchto firmách a v lepších ekonomických podmínkách je opět privatizovat. Tím se náklady na převzetí pro stát výrazně sníží. Teoreticky by se dalo dokonce dosáhnout zisku. V každém případě vyjde vládu ČR státní pomoc těmto a podobným společnostem určitě mnohem levněji, než kdyby je nechala zkrachovat a potom musela vyplácet propuštěným zaměstnancům sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti.“
S tímto názorem nesouhlasí manažer: „Rozhodně neměl. Spíš bych se zeptal, zda katastrofální hospodářské výsledky obou společností nezpůsobilo, že v nich rozhodující podíly drží ministerstvo financí. Některá jména v orgánech obou akciových společností hovoří sama za sebe. Problémy obou společností nevznikly až nyní. Letmý pohled do obchodního rejstříku prozradí, že Porcela Plus prodělávala už v letech 2005 a 2006 kolem 35 milionů korun ročně a Bohemia Crystalex Trading v roce 2005 54 milionů korun, v roce 2006 přes 195 milionů korun a ke konci roku 2006 se jeho celková neuhrazená ztráta z minulých let blížila jedné miliardě korun (po zahrnutí ztráty za rok 2006 činila téměř 941 milionů korun). A ,někdo‘ společnost uměle udržoval při životě každoročním navyšováním kapitálu – o 150 milionů korun v roce 2003, o 300 milionů v roce 2004 a o dalších 300 milionů korun v roce 2005.
V případě Bohemia Crystalex Trading pak s přihlédnutím k dnešní situaci zcela komicky působí věta ze zápisu z valné hromady 17. prosince 2007: ,Představenstvo společnosti navrhuje valné hromadě následující způsob úhrady ztráty ve výši 195,58725416 milionů korun – bude uhrazena z předpokládaných zisků v příštích účetních obdobích.‘“
Odpovídalo 134 manažerů
