Netěsní a zhasíná

Ministerstvo obrany chce prošetřit, kdo vynáší tajné informace o náklaďácích

Taková to byla velká sláva, když česká armáda přebrala s několikaměsíčním zpožděním prvních pár kusů nových nákladních vozidel Tatra. „Konečně máme moderní náklaďáky, které nahradí dosluhující a poruchové vétřiesky,“ libovali si vojáci. Jen několik měsíců. Před dvěma týdny se v médiích objevila zpráva, že armáda musela dočasně zastavit přebírání dalších vozů, u čtrnácti z nich totiž kvůli špatné montáži těsnění zatékala střešním poklopem voda do kabiny. „Při silnějším dešti byl průtok vody tak silný, že to bylo skoro na pláštěnku,“ sdělil vysoce postavený armádní důstojník.
O několik dní později se našel viník, nikoliv dodavatel náklaďáku, firma Tatra, ale společnost Svos, která vadné těsnění do vozidel namontovala. Odstranění závady ji vyjde na statisíce korun.
Tím však problémy nového vozu zřejmě nekončí. Dle informací týdeníku EURO totiž hrozí, že se objeví další závady. Proč? „Při zkušebních jízdních testech, během kterých náklaďáky najely tisíce kilometrů, se objevilo několik desítek závad, od málo podstatných až po skutečně zásadní,“ uvedl dobře informovaný zdroj. Ten navíc tvrdí, že armáda nemá jistotu, zda zjištěné nedostatky byly odstraněny. „Vojáci pouze dostali od dodavatele informaci, že vše bylo napraveno. Nikdo skutečně nekontroloval, zda tomu tak skutečně bylo, pouze se podepsal papír, že vozy prošly všemi zkouškami, a tatrovky šly rovnou na armádní testy,“ sdělil týdeníku EURO dobře informovaný zdroj. Dodal, že armádní testy již nekontrolují spolehlivost vozu, ale jeho bojové vlastnosti, navíc se stroje upravují tak, aby byly pro vojáky co nejkomfortnější. Třeba tím, že se stupačky do kabiny namontují blíž k vozovce.

Samovolně zhasíná Z kontrolních testů, které má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že se na tatrovkách pro vojáky při testech objevilo několik skutečně vážných závad. Jen namátkou. Po ujetí 4198 kilometrů, po skončení jízdy na speciálních vozovkách, samovolně zhasl motor. „Nelze nastartovat, palubní počítač hlásí: ihned zastavit, do servisu. Na palubní desce nejsou ani ujeté kilometry, uvolnil se výfuk přídavného topení, nefunkční ukazatel paliva,“ popsala zkušební komise v protokolu objevenou závadu. O takové vozidlo by zřejmě neměl zájem ani zapadlý autobazar v Mukačevu. Při testech dalšího vozu si zase zkušební jezdci stěžovali, že při cestě po dálnici dochází k rozkmitání kabiny i skříně směrem vpřed a vzad a že vozidlo je nestabilní v zatáčkách, kde se kabina nakláněla na stranu. Při další zkušební jízdě dokonce držák tažné tyče prorazil zádní vzduchojem, takže vozidlo přestalo brzdit, což bylo v protokolu o zkoušce vozidla označeno jako kritická závada.
„Jsem náměstek a zkoušky jsem nedělal, předpokládám, že všichni lidé, co to měli na starost a nesou za to plnou odpovědnost, tak udělali. Důvěřuji jim. S vysokou pravděpodobností jsem přesvědčen, že nedostatky byly odstraněny,“ tvrdí Jaroslav Kopřiva, náměstek ministryně obrany Vlasty Parkanové.

Svléknout a zvážit Zkušební komise při testech tatrovek objevila 39 nedostatků, které jak již dříve tvrdila, se podařilo odstranit. Krom jiného se výrobce vypořádal s tím, že vozidla pro armádu byla o stovky kilogramů těžší, než kolik požadují vojáci. Z dokumentů, které má týdeník EURO k dispozici, však vyplývá, že odstranění této „drobnosti“, vyřešil dodavatel nápaditě. Třeba typ T 810 - V - P byl zvážen bez plošiny, výbavy navíc, zadní stěny a střechy, další typy zase bez nástavby. „Problém tím byl vyřešen. Úkolem komise bylo ověřit, zda váha vyhovuje. Dle toho, jaké dodala podklady, by mělo být vše v pořádku a věřím, že tomu tak je. O tom svědčí i dopis náčelníka generálního štábu,“ tvrdí Kopřiva.
Odborníci navíc upozorňují, že vozidla nelze přepravovat letadly, která jsou považována za normativy NATO, tedy například letounem Hercules C- 130 H, ale pouze ruskými antonovy. To znemožňuje jejich rychlé nasazení. Ministerstvo obrany však tvrdí, že se u tatrovek nepočítá s tím, že by byly součástí výsadkových jednotek. Kopřiva poukázal na to, že si armáda ani takovou podmínku nezadala. „Navíc používáme různé typy transportů, třeba v rámci projektu SALIS i antonovy, podobné další letadlo, které je možné použít, C17, má ve výbavě zase americká armáda. Čeští vojáci ani požadavek, aby bylo možné přepravovat náklaďáky Herkulem, do podmínek nedali. Tatra není bojové vozidlo, které se používá v první linii, ale logistický prostředek, u kterého stačí, když se na místo určení dostane jiným způsobem,“ tvrdí Kopřiva.

BOX: Armádní vynašeč Ministerstvo obrany musí vyřešit další závažný problém, který souvisí se zakázkou na nákladní vozy pro automobilku Tatra. Vojákům totiž někdo vynáší na veřejnost tajné dokumenty, které popisují technické parametry vozidel a výsledky zkušebních testů. Týdeník EURO hovořil o úniku informací s náměstkem ministryně obrany Jaroslavem Kopřivou.

EURO: Uzavřela Armáda České republiky s automobilkou Tatra smlouvu o mlčenlivosti? KOPŘIVA: To je generální opatření, že všechny dokumenty, které vzniknou v souvislosti s tímto projektem, jsou součástí obchodního tajemství. Plně rozumím tomu, že Tatra není ráda, když se objeví na veřejnosti její know-how, parametry zakázky a tak dále.

EURO Kdo má k těmto informacím přístup? KOPŘIVA: Lidé, kteří jej mít mají, třeba ti, kteří testují vozy. Když například poslanci z výboru pro obranu projeví zájem, tak většinu těch podkladů mají rovněž k dispozici. Samozřejmě nesou také svůj díl zodpovědnosti za to, aby informace nebyly nějakým způsobem zneužity.

EURO: Jenže výsledky testů a další tajné materiály se dostaly na veřejnost. Začne ministerstvo tento případ nějak vyšetřovat? KOPŘIVA: Samozřejmě se budu snažit zjistit, odkud informace utekly; s vysokou pravděpodobností z ministerstva obrany. Nedovedu si představit, že by si někdo pod sebou podřezával větev v Tatře. Samozřejmě je to krajně neloajální vůči zaměstnavateli. Tady nás někdo poškozuje tím, že se vynáší materiály, které se vynášet nemají. Já to považuji za závažné porušení pracovní kázně, se kterým samozřejmě něco budu dělat. Teď vidím, že někdo ten protokol vynesl, dokonce moji lidé identifikovali, kdo to asi je. Dovedl nás k tomu popis neshod, který unikl na veřejnost. Něco se s tím pokusím udělat. Generálně, ale pro Tatru je to nepříjemné. My jsme jejich partneři a nedokážeme ochránit data, která takto vznikají. Je to nepříjemná věc.

EURO: V porovnání s dalšími dokumenty, které jsou na ministerstvu obrany, lze označit únik informací o kontraktu s Tatrou za banalitu. Nemáte však obavy z toho, že se v budoucnu mohou stejným způsobem vynést i důležitější materiály? KOPŘIVA: Ano. Zatím je to ojedinělé, u jiného projektu k žádnému takovému častému úniku informací nedochází. Dovedu si představit, že za tím musí být někdo, kdo má eminentní zájem tento projekt zpochybnit. Stejně tak si dovedu i představit, kdo to je. Nic na tom nemění, že ten, kdo mu pomáhá, je asi z ministerstva obrany, to je ten problém. Zatím jsme nikoho neodhalili, pouze jsme identifikovaly lidi, kteří mají tyto dokumenty.

EURO Je za únikem informaci neúspěšný dodavatel převodovek pro Tatru nebo některá z firem, která se o zakázku marně ucházela? KOPŘIVA: To nebudu komentovat.

Box2: Tošenovský - přítel Tatry. Zakázku na dodávku 556 nákladních vozů za 2,6 miliardy korun získala automobilka Tatra bez výběrového řízení. Vláda firmě kontrakt přiklepla s tím, že jde o podporu domácího průmyslu. Smlouvu o dodávkách podepsalo ministerstvo s Tatrou ještě v době, kdy mu šéfoval Karel Kühnl. Rozhodnutí kabinetu od samého počátku provází vlna kritiky. V této souvislosti stojí za zmínku i pojednání šéfa a spolumajitele Tatry Ronalda Adamse ve firemním časopise Tatra info z října 2006, kdy získání zakázky od státu popisoval následovně:
„Když česká vláda vydala prohlášení, že v rozpočtu došlo ke krácení a s dodávkami vozů Tatra se nepočítá, setkal jsem se s hejtmanem (Evženem) Tošenovským, abych ho požádal o pomoc dostat naše vozy zpět do státního rozpočtu. Pan Tošenovský je rozhodně příznivcem Tatry. O dva dny později jsem měl soukromou schůzku s ministerským předsedou Topolánkem, který s mým návrhem souhlasil. O třicet minut později jsem se setkal s generálem Štefkou, velitelem českých ozbrojených sil, a s armádním generálem Kolkusem. Ujistil jsem je, že na tomto obchodu máme zájem. Je-li to otázka rozpočtu, navrhl jsem leasing nebo financování celé dodávky na pět let. Pro armádu to byla nová myšlenka, armádní představitelé byli velmi zaujati naší snahou a ochotou spolupracovat s nimi na řešení jejich problému. O den později vystoupil ve prospěch nákupu těchto vozů ministr průmyslu, a čtyři dny poté vláda oficiálně nákup nákladních vozů Tatra schválila.“ Dle informací týdeníku EURO nechalo vedení Tatry firemní časopis, který obsahuje i výše citovaný text, několik měsíců po zveřejnění stáhnout. Proč tak učinilo, se lze jen domnívat.

Popisky k tatrovce:

Závady, které se objevily při zkušebních jízdách vozů Tatra pro armádu

* Při jízdě po dálnici dochází k nepříjemnému kmitání kabiny - nejvíce při rychlosti 68 až 80 km/h

* Uvolněné šrouby v nápravě

* Po skončení jízdy na speciálních vozovkách došlo k samovolnému zhasnutí motoru - nelze nastartovat; palubní počítač hlásí „ihned zastavit, do servisu“

* Povolené šrouby všech převodovek (opakovaně)

* Nesvítí levé přední světlo

* V přímé jízdě se kabina naklání vlevo

* Utržený zadní doraz nápravy

* Volant při přímé jízdě v přímém směru je pootočen cca o třicet stupňů doprava

* Při průjezdech zatáčkami je vozidlo značně nestabilní

* Pravý zadní vzduchojem dosedl na držák tažné tyče, únik vzduchu (vozidlo nebrzdí, pozn. redakce)

* Praskl držák levého blatníku

* Krumpáč naráží hrotem do kabeláže

Pramen: Protokol o zkoušce