Veřejné zakázky Součástí schvalovacího maratonu první schůze nové Poslanecké sněmovny nutně muselo být přijetí kontroverzní novely zákona o veřejných zakázkách. Tu jako zákonné opatření přijali senátoři už před měsícem. Změna legislativy kromě jiného obsahuje zvýšení finančních limitů pro zadávání veřejných zakázek. To znamená, že radnice, úřady a ministerstva budou muset tendry vypisovat až od částek přesahující dva miliony korun, u stavebních zakázek dokonce až od šesti milionů korun. „Zvýšení finančních limitů je rozhodně krokem zpět. Nevidím v tom žádnou logiku, tento krok není ani nutný ani vhodný. Tento „přílepek“, který v poslední chvíli navrhl Senát, nás vrací do období před transparentní novelou. Opět se tedy bude utrácet ještě více nehospodárně a nekontrolovaně stejně jako před dubnem 2012. A transparentnost veřejných zakázek se opět sníží,“ myslí si Tomáš Langr ze společnosti Otidea, která se zabývá poradenstvím v oblasti veřejných zakázek.
Poslanci nicméně neměli se schvalováním na výběr. Zákonné opatření totiž zároveň odvrátilo kolaps, který by ve vypisování tendrů mohl v příštím roce nastat. Zabránilo například povinnosti zrušit zakázku v případě, že se do řízení přihlásí jen jeden uchazeč. Zároveň zrušilo institut osoby se zvláštní způsobilostí, který zavedla vláda Petra Nečase pro nadlimitní zakázky. K těm měli být od Nového roku povinně přizváni lidé z oborů, jichž se budou zakázky týkat. Má to však jeden háček. Odborně vyškolení architekti nebo IT specialisté neexistují. Ministerstvo pro místní rozvoj jejich výcvik nestihlo, za což může politická krize a následný rozpad Nečasova kabinetu. Úprava zákona tak musela chtě nechtě přijít, aby odvrátila zablokování veřejného zadávání.
