Auditor vyčíslil ztrátu zkrachovalé banky na 160 miliard
Nucený správce IPB Petr Staněk se minulý týden ostře střetl s Československou obchodní bankou nad oceněním majetku, který přešel do ČSOB loni v červnu. Ocenění prováděli dva znalci. Na straně nuceného správce to byla londýnská HSBC a na straně ČSOB vídeňská CAIB. Do půlnoci minulého úterý si obě strany měly vyměnit znalecké posudky. To se však nestalo. Když zástupce ČSOB přinesl svůj posudek nucenému správci, ten ho dal do obálky a uložil u notáře. Tak naložil i s posudkem vlastního znalce. Posudek HSBC však přišel patrně později, protože práce londýnských expertů musela být opatřena razítkem českého soudního znalce. Důvodem střetu bylo, že se obě strany dosud nedohodly na třetím znalci, který by měl rozhodnout v případě, že se oba posudky budou rozcházet. To se zjevně stalo. CAIB došla k záporné hodnotě banky v rozsahu 150 miliard korun. Výsledek druhého ocenění není znám, objevují se však spekulace, že jde o kladnou hodnotu v řádu několika miliard korun. Z úniku informací o posudcích se obviňují obě strany navzájem. Spor o třetího. Dramatický rozdíl v ocenění zkrachovalé IPB velmi komplikuje získání třetího rozhodujícího znalce. Nuceným správcem navrhovanou Bank of America zamítla ČSOB s tím, že jde o instituci vybranou původními akcionáři banky, která navíc nemá zkušenosti v ČR a je příliš drahá. Návrh na společnost Schröders zase vetoval nucený správce proto, že radila při privatizaci ČSOB, což by mohlo být interpretováno jako konflikt zájmů. Jak uvedl zdroj týdeníku EURO, další společnosti, které připadají v úvahu, nemají příliš zájem o nabízený kontrakt a snaží se odradit zájemce vysokou cenou. Objevil se například požadavek na deset milionů dolarů. Tyto firmy si evidentně nechtějí narušit vztahy s ČSOB, ale ani s akcionáři zkrachovalé IPB, samozřejmě především s Nomurou. Nicméně mluvčí ČSOB Milan Tománek prohlásil, že se na výběru třetího znalce usilovně pracuje a shody by mělo být v dohledné době dosaženo. Skutečností však je, že smlouva o prodeji určovala povinnost shodnout se na třetím znalci ještě před zahájením oceňování. Nucený správce tvrdí, že svůj návrh poslal do ČSOB již v lednu, záporné odpovědi se však dočkal až nyní. Sekera narostla. Pokud se potvrdí obrovský rozdíl v ocenění, vyvolá to jistě nejen politické, ale i odborné diskuse. Oba znalci totiž vycházeli z auditu provedeného společností Arthur Andersen. Ten podle důvěryhodného zdroje vyčíslil ztrátu IPB na 160 miliard korun. To je číslo značně převyšující dosavadní odhady částky, kterou bude muset stát zaplatit za krach banky. Pochybná a ztrátová aktiva totiž odkoupí za účetní hodnotu Konsolidační banka. Okamžitě však určí jejich tržní hodnotu a vytvoří odpovídající oprávky, které se promítnou do celkové ztráty KoB. Dosavadní odhady této ztráty se pohybovaly v rozmezí padesáti až sta miliard korun. Jak z minusu do plusu. Dospět z hodnoty, k níž došel auditor, ke kladnému číslu bude patrně velmi obtížné, i když vezmeme v úvahu, že od této ztráty je nutné odečíst nepochybně kladnou hodnotu dceřiných společností banky. Ta se v bilanci banky vede pouze v účetní hodnotě, zatímco tržní bude zřetelně vyšší. Například IPB pojišťovna byla na prodej ještě před uvalením nucené správy a jednalo se o ceně kolem pěti miliard korun. Vysoké kladné ceny budou jistě dosahovat i Českomoravská stavební spořitelna a PIAS. Posudky se zřejmě budou rozcházet v ocenění budoucího potenciálu prodávaného majetku. Znalec vybraný nuceným správcem patrně vzal v úvahu, že ČSOB získává zhruba třicet procent trhu, který má velký růstový potenciál, a jeho ocenění může být velmi významné. I přes–to se zdá vyrovnání tak gigantické ztráty málo pravděpodobné. ČSOB naopak zastává názor, že o žádném potenciálu generovat v budoucnu zisk nelze hovořit, protože prodávaná banka měla spotřebované veškeré vlastní jmění a byla neschopna další existence. Nomura jako akcionář IPB operuje ještě dalším oceněním provedeným loni na jaře společností PricewaterhouseCoopers. Ta došla ke kladné hodnotě v rozmezí 31 až 53 miliard korun. Vycházela však ze zcela jiných údajů, než jsou k dispozici po posledním auditu. Jednoznačně jde o ocenění ziskové banky bez problémů s vlastním kapitálem. Většina ekonomických analytiků považuje pravděpodobnost, že lze dojít ke kladné hodnotě, za velmi nízkou. Domnívala se to patrně i ČSOB, a tak nevěnovala výběru třetího rozhodujícího znalce dostatečnou pozornost a nyní je její vedení zaskočeno. Jak vyplývá ze smlouvy o prodeji IPB, znalecký odhad stanovený třetím znalcem bude navýšen ještě o tři miliardy. To je částka, kterou vyjednal nucený správce s kupující bankou jako cenu za franšízu, tedy ocenění toho, že ČSOB získává přístup ke klientům IPB. V případě, že takto stanovená částka bude menší než nula, zaplatí ČSOB nucenému správci jednu korunu. Pokud bude větší, zaplatí celou kladnou částku. O to, co zaplatí, však bude zkrácena platba, kterou má od ČSOB získat stát jako cenu za poskytnutou státní záruku na veškerá přebíraná aktiva.
