Začalo sněžit a mrzne. Chodník před naší firmou podle toho vypadá, protože ho nikdo neuklízí. Nám, co ve firmě pracujeme, to ale nevadí. Do práce se nakonec vždycky nějak dostaneme a sníh máme rádi.
Zrovna včera kolegové pod okny uplácali sněhuláka. Jenže ten se asi nelíbil paní odnaproti. Krátce na to si k nám přišla stěžovat. Že prý se kvůli nám nedá chodit po ulici a že až si někdo zlomí nohu, přijde nás to draho. Do naší firmy ale zákazníci nechodí. Zakázky řešíme s našimi klienty hlavně po telefonu, takže s lidmi, kteří procházejí po chodníku před naší firmou nemáme nic společného. Nevím, proč bychom jim tedy měli v případě úrazu něco platit. Existuje nějaký takový důvod?
čtenářka Jana z Prahy
Kluzké neuklizené chodníky a komunikace už v minulých dnech způsobily desítky zlámaných končetin. Otázka, kdo za takovéto škody odpovídá, je tedy zcela na místě. Doposud za ně skutečně odpovídali majitelé nemovitosti přiléhající k chodníku. To se ale mnoha z nich nelíbí, proto se na dané téma vedou již léta spory.
Vlastníci nemovitostí stále odpovídají za úklid chodníků před svými domy a zahradami, byť jim chodník nepatří. Vláda sice loni navrhla, aby za úklid všech chodníků odpovídala města a obce, ale ta na to nemají peníze, a tak stav zůstal ve staré podobě. Tiskový mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf říká, že už nyní Praha vydává na úklid komunikací okolo 135 milionů korun ročně – a to uklízí jenom desetinu plochy všech chodníků. Náklady na údržbu všech komunikací pro pěší by podle něj přesahovaly možná i 1,5 miliardy korun ročně. Na to hlavní město, obdobně jako města jiná, nemá.
Obecně platí, že chodník musí být i v zimě schůdný. Jestli ho udržuje vlastník nemovitosti, či si na to někoho najme, nikoho nezajímá. Podstatný je fakt zajištění schůdnosti chodníku. Nadpis „Chodník se v zimě neudržuje“ vlastníka z povinnosti nahradit škodu vzniklou při úrazu nevyviní. „Taková cedulka je naprosto bezcenná,“ říká Jaroslav Besperát, náměstek generálního ředitele České podnikatelské pojišťovny. Poškození podle něj mají i v tomto případě nárok na náhradu škody od vlastníků objektu. „Jiná situace ale je, jestliže obec umístí na cestu překážku spolu nápisem „Zákaz vstupu“. Občan, který tuto překážku obejde, tak činí na vlastní nebezpečí a při zranění nemůže žádný nárok uplatňovat,“ doplňuje Besperát.
Poškozený může náhradu škody vymáhat na vlastníkovi, nezáleží na tom, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu. Může požadovat platbu jak za způsobenou újmu na zdraví, tak za hmotnou či finanční škodu. Konkrétně se jedná například o kompenzaci za ztížené společenské uplatnění způsobené trvalými následky úrazu nebo náhradu za ztrátu výdělku při pracovní neschopnosti a podobně.
Pokud má škůdce (fyzická osoba, bytové družstvo, bytový podnik, obchodní společnost, jednotka územní samosprávy, …) sjednáno příslušné pojištění odpovědnosti za škodu vlastníka, držitele nebo nájemce nemovitosti, uhradí za něj škodu pojišťovna. Problém ale může podle Besperáta nastat, když vlastník nemovitosti svou odpovědnost neuzná. Důkazní břemeno je totiž vždy na poškozeném. V případě neshody rozhoduje soud.
„Pokud vlastník nemovitosti pojištěn není, musí vzniklou újmu hradit ze svých prostředků. Stane se tak ale opět na základě soudního řízení,“ říká Patrik Balla, ředitel Wüstenrot pojišťovny.
Poškozenému zároveň doporučuje, aby se vždy o všechny důkazy patřičně postaral. Nejlépe je mít svědka, který dosvědčí okolnosti, za nichž došlo k nešťastnému pádu. Pomůže i fotografie s časovými informacemi – datem a hodinou pořízení snímku nebo vyjádření záchranné služby, která přijela pro zraněnou osobu, či jiní svědci.
Poškozený, který má ještě vlastní úrazové pojištění, obdrží pojistné plnění i z tohoto titulu. Takže peníze dostane vlastně dvakrát: z vlastního úrazového pojištění a z odpovědnosti vlastníka, držitele, nájemce nemovitosti nebo podnikatele, který za škodu skutečně odpovídá.
Pokud má vlastník domu sjednáno odpovědnostní pojištění a posyp chodníku zanedbá, takže lidé si na něm lámou nohy, má pojišťovna právo, v souvislosti s poskytnutím pojistného plnění poškozenému, uplatnit vůči škůdci postih za zanedbání této povinnosti. To pojišťovacímu domu umožňují jak pojistné podmínky, tak občanský zákoník. Vlastník totiž porušil povinnost směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí.
Podobně se postupuje v případech porušení těchto povinností ze strany třetích osob. Tedy tehdy, když si vlastník nemovitosti na úklid najme nějakou firmu. Potom je případný postih prostřednictvím vlastníka nemovitosti ve své konečné podobě uplatněn vůči firmě, která zanedbala svou pracovní povinnost a chodníky a cesty neudržovala ve schůdném stavu.
Zbyšek Štěpánek bývalý tiskový mluvčí České pojišťovny
