Až legislativa umožní bonusy pro vzorné pacienty, stoupne jejich zájem o on-line dokumentaci, míní šéf Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR
Ministr zdravotnictví Leoš Heger se rozhodl zastavit projekt elektronických zdravotních knížek společnosti IZIP. Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) dosud přišel na miliardy korun, ale pilotní projekty, které od zimy běžely ve dvou regionech, neprokázaly žádnou jeho užitečnost. Do elektronizace zdravotnictví se mezitím pustily i další pojišťovny. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV ČR) vyvinula Kartu života, k níž se letos připojila i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. „Od roku 2009, kdy produkt vznikl, nás zatím stál na úpravách softwaru, marketingových nákladech a bonusech pro lékaře zhruba čtyři miliony korun. Nepotřebujeme totiž žádného externího dodavatele či správce dat,“ vysvětluje generální ředitel ZP MV ČR Jaromír Gajdáček.
Proč podle vás projekt společnosti IZIP dopadl tak neslavně? Před několika lety přišli představitelé VZP za zaměstnaneckými pojišťovnami s nabídkou, ať do projektu také vstoupí. Všechny to ale odmítly. Finanční podmínky byly totiž neúnosné. Mělo jít o náklady v řádech sto milionů korun. Princip elektronických zdravotních knížek byl správný, ale ukázalo se, že v praxi nefunguje. Proto jsme zvolili jiný přístup. Nepožadujeme, aby primární údaje o vyšetřeních zapisovali lékaři, ale vycházíme z dat zdravotní pojišťovny, totiž z vykázané péče. Což je mnohem jednodušší zorganizovat.
K čemu Karta života vašim klientům slouží a jak funguje?
Karta má několik úrovní. Za prvé obsahuje výpis z osobního účtu. Klient za tři roky zpět najde podrobnou informaci o zdravotní péči, která mu byla poskytnuta, tedy přehled provedených lékařských či laboratorních výkonů a jejich cenu, léky, které mu byly předepsány, a údaje, kolik zaplatil na regulačních poplatcích. Další část si může vyplnit sám nebo ve spolupráci se svým praktickým lékařem, což jsou údaje o jeho osobní a rodinné anamnéze, o léčivech, které užívá, o nemocích, jimiž trpí, o alergiích nebo jaké a kdy podstoupil operace. Karta života umožňuje také přístup záchranářům k důležitým informacím o zdravotním stavu klienta, což jim výrazně usnadní potřebný zásah. K datům se klienti dostanou prostřednictvím internetu nebo chytrých mobilů.
Od července se nabídka elektronické komunikace rozšíří o doprovodné funkce, například o údaje o dětech a dalších rodinných příslušnících nebo SOS tlačítko pro rychlou informaci o ohrožení klienta včetně jeho lokalizace.
Reklamují klienti na základě takto získaných informací některé lékařské zákroky, které jim nebyly provedeny? Ano, kontrolují si, kolik stojí péče o ně a občas přijdou na to, že ve výpisu nejsou pravdivé údaje. Často jde o administrativní omyl zdravotníků, překlep v rodném čísle, kódu léčiva atd., ale někdy se díky upozornění klientů přijde na to, že lékař data vědomě falšuje.
Kolik dosud registrujete uživatelů? Je jich 170 tisíc a každý týden přibývají další dva tisíce klientů. Karta se bude rozšiřovat i mezi klienty ČPZP a po její plánované fúzi s pojišťovnou Metal-Aliance i k jejím pojištěncům.
Dají se jejím prostřednictvím eliminovat zbytečné náklady pojišťovny například na duplicitní vyšetření? Ano, v pilotním projektu jsme začali sledovat péči o chronické pacienty, zaměřujeme se na léčbu diabetu, vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny „zlého“ cholesterolu. Máme dohodu s lékaři, že dostanou odměnu, pokud se jim podaří zefektivnit léčbu těchto pacientů. Zatím je zapojeno 1500 pacientů a 70 lékařů ze všech regionů.
Jak lékaři postupují při snižování nákladů na tyto pacienty? Například porovnají způsob léčby svých pacientů diabetiků. Jsou mezi nimi velké rozdíly, v tom, jaké léky berou a jaké jsou mezi nimi kontraindikace, k jakým chodí ambulantním specialistům a na jaká vyšetření. Jen u léků mohou vzniknout úspory v řádech desítek tisíc korun ročně. Podobně například u dětí s nadváhou se snaží lékař přesvědčit rodiče, jak s nimi pracovat, aby změnily životní styl. Snažíme se tak včas podchytit zdravotní problémy, jimž otylé děti mohou čelit již v pubertě a pak v dospělosti. Lékaři za tuto práci dostávají měsíčně odměnu v řádu desetikorun za pacienta.
Plánujete se zúčastnit výběrového řízení na národní systém elektronické dokumentace, které chce vyhlásit ministr zdravotnictví? Představovali jsme Kartu života náměstkům pana ministra a líbila se jim. Produkt se ale zatím orientuje hlavně na ambulantní sféru, takže by bylo nutné rozšířit jej i na nemocnice a systém dále kultivovat. Elektronizaci zdravotnictví by hodně pomohlo, kdyby zákon stanovil, že elektronická komunikace je povinná. A až legislativa zdravotním pojišťovnám umožní odměňovat pacienty za vzorný přístup k lékařským radám a doporučením, věřím, že klienti začnou svá zdravotnická data pečlivě sledovat a prudce stoupne jejich zájem o produkty, jako je Karta života.